115 C 135/2021-84 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 26.7.2022 se žalobci domáhali vydání rozhodnutí, kterým by soud přikázal pozemky parc. [číslo] [číslo] v obci [obec], k.ú. [část obce] zapsané u [stát. instituce], [stát. instituce] do spoluvlastnictví žalobců. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky budovy [adresa], která stojí na pozemku parc. [číslo] v obci [obec], k. ú. [část obce]. Výlučným vlastníkem uvedeného pozemku, stejně jako sousedního pozemku parc. [číslo] je žalovaný. Na pozemku parc. [číslo] se od vzniku budovy nachází vedlejší stavby tvořící zázemí budovy. Žalobci a) a b) vlastní spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] na budově a žalobce c) o velikosti id. [číslo] [adresa] nabyli právní předchůdci žalobců (personálně propojení s žalobci zejm. prostřednictvím žalobce [celé jméno žalobce]) v roce 1997 v opakované obchodní veřejné soutěži od tehdejšího Fondu národního majetku České republiky, a to v rámci privatizačního procesu. Na možnost nabytí vlastnického práva k pozemkům se žalobci ještě před podáním nabídky ve veřejné soutěži dotazovali u tehdejších zástupců žalovaného, přičemž kdyby jim bylo sděleno, že k převodu pozemků nedojde, veřejné soutěže by se vůbec nezúčastnili. Zástupci žalované v případě vítěze žalobců ve veřejné soutěži s převodem pozemků do jejich vlastnictví souhlasili. Současně však žalobcům sdělili, že kvůli probíhajícím restitučním sporům nelze převod realizovat již společně s převodem vlastnického práva k budově; bylo třeba vyčkat do skončení souvisejících řízení. Ohledně pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] vydal ÚMČ [obec] [část obce] písemné souhlasné stanovisko s převodem vlastnického práva. Po skončení restitučních sporů se žalobci na žalovanou znovu obraceli, a to opakovaně, s žádostí o převod vlastnického práva k pozemkům. K tomu však dodnes nedošlo, a to nejenže navzdory tehdejším stanoviskům a slibům žalované (jako též ÚMČ [obec] [část obce]), ale dokonce i navzdory ještě nedávno deklarované ochotě žalované pozemky žalobcům převést. Konkrétně ještě dne 11.9.2019 zaslala žalovaná žalobcům návrh kupní ceny za převod vlastnického práva k oběma předmětným pozemkům, a to ve výši 3.300 Kč/m2, tedy celkem za 7.296.300 Kč. Následně však žalovaná začala možnost převodu vlastnického práva k pozemkům odmítat, a to s odůvodněním, že má jít o pozemky určené pro veřejnou vybavenost. Žalobci navrhují, aby jim soud přikázal vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] parc. [číslo] v k.ú. [část obce], a to za náhradu žalované, podle ustanovení § 1086 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen občanského zákoníku). Dle žalobců vypořádání mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku, na němž je stavba umístěna, probíhá dle judikatury podle právní úpravy platné v době rozhodování soudu (k tomu např. rozsudek NS ČR sp. zn. 22 Cdo 2392/99 nebo též R 13/2000). Dle žalobců nelze legitimně uzavřít, že jen a pouze stavebníkovi dle § 1086 odst. 1 občanského zákoníku by měla svědčit mnohem vyšší míra právní ochrany, představovaná právě možností domáhat se převodu vlastnického práva k pozemku, než kupujícímu nabytému dobrou vírou ve srovnatelné kvalitě. Pak je totiž mezi nimi prakticky jediný rozdíl v tom, že stavebník vykonával stavební činnost a kupující za stavební činnost jiného zaplatil kupní cenu. Takový rozdíl nemůže zakládat legitimitu rozdílného zacházení a rozdílné míry právní ochrany. V těchto hodnotově srovnatelných případech by dle žalobců neposkytnutí stejné míry právní ochrany dobrověrnému kupujícímu, jako která by svědčila dobrověrnému stavebníkovi, dle žalobců znamenalo zjevný rozpor se základními principy soukromého práva a právního státu jako takového, zejm. pak s ust. § 2 odst. 1 občanského zákoníku ve spojení s čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalobci byli k okamžiku nabytí vlastnického práva k budově v dobré víře, že jim bude převedeno též vlastnické právo k předmětným pozemkům, tuto dobrou víru v nich vyvolala a následně ještě v r. 2019 udržovala jak žalovaná, tak i příslušná městská část (ÚMČ [obec] [část obce]), a to navíc jako subjekty takové povahy, že žalobci ani neměli důvod jakkoli o pravdivosti jejích tvrzení pochybovat. 2. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. Poukázal na kupní smlouvu ze dne 26.4.2007, na základě které žalobkyně a) a žalobce b) koupili pozemky od prodávající [právnická osoba] leas a.s., která nebyla žádným způsobem personálně propojena s žalobci a), b). V době uzavření této smlouvy měli žalobci a), b) náležitou vědomost o tom jaký je právní stav, že budova stojí na cizím pozemku. Dle žalovaného nelze argumentovat 10 let starým sdělením Úřadu městské části [obec] [část obce], neboť se jedná pouze o vyjádření jednoho z mnoha subjektů, které se v případě zamýšlených dispozic s majetkem žalovaného vyjadřují, rozhodování o dispozici z majetkem žalovaného je v kompetenci kolektivních orgánů žalovaného. Žalovaný v roce 2019 projednával návrhy žalobců na dispozici z pozemky, v rámci kterého nechal zpracovat i cenový návrh kupní ceny, který sdělil žalobcům, kompetentní orgány žalovaného projednaly návrhy žalobců na schůzi dne 19.11.2020 a dne 2.12.2020 a dospěly k závěru, že s prodejem pozemků nesouhlasí. Žalovaný popřel jakýkoliv právně relevantní příslib vůči žalobcům nebo jakýkoliv závazek, ze kterého by plynula povinnost žalovaného převést pozemky do vlastnictví žalobců. V předmětné právní věci nelze právní vztahy mezi účastníky posuzovat analogicky podle § 135c zákona č. 40/1964 Sb., ani podle § 1086 zákona č. 89/2012 Sb. Uplatněný žalobní nárok nemá žádnou oporu v právu, ani v zákonech, ani v judikatuře Nejvyššího nebo Ústavního soudu. Žalovaný poukazoval na ustanovení § 3055 zákona č. 89/2012 Sb., ve kterém zákonodárce zřízením vzájemného předkupního práva k pozemku a ke stavbě řeší existenci stavby postavené na cizím pozemku po 1.1.2014. 3. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům. 4. Shodným tvrzením účastníků, výpisu z katastru nemovitostí, katastrální mapou a informacemi z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalovaný je vlastníkem pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] a žalobci jsou podílovými spoluvlastníky budovy [adresa] umístěné na pozemku p. [číslo]. 5. Ze smlouvy č. Z [číslo] o prodeji privatizovaného majetku ze dne 1.4.1998 soud zjistil, že Fond národního majetku České republiky prodal žalobci b) objekt občanské vybavenosti [adresa] na pozemku p. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. 6. Z kupní smlouvy uzavřené dne 1.7.1998 soud zjistil, že žalobce b) prodal [právnická osoba] a [právnická osoba] objekt občanské vybavenosti [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. Právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly 2.7.1998. 7. Z kupní smlouvy ze dne 30.3.1999 soud zjistil, že [právnická osoba] a [právnická osoba] prodala [právnická osoba] leas a.s. budovu [adresa], umístěnou na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly 1.4.1999. 8. Z kupní smlouvy uzavřené dne 26.4.2007 soud zjistil, že [právnická osoba] leas a.s. prodala žalobkyni a) a žalobci b) do podílového spoluvlastnictví, když každý z žalobců se stal vlastníkem id. ½, budovu [adresa], umístěnou na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], právní účinky vkladu vlastnického práva vznikly 4.5.2007. 9. Z kupní smlouvy uzavřené dne 31.5.2017 soud zjistil, že žalobce a) a žalobce b) prodali svůj spoluvlastnický podíl o velikosti id. [číslo] každý na budově [adresa] umístěné na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] [právnická osoba] plus s.r.o. 10. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [právnická osoba] je zapsána v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně od 7.11.2006. Společníky této společnosti jsou žalobci a), b). 11. Z listiny ze dne 31.7.2017 soud zjistil, že žalobci a), b) učinili nabídku předkupního práva ke stavbě [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] žalovanému, tento nabídku předkupního práva nevyužil. 12. Z listiny ze dne 13.11.1997 soud zjistil, že [anonymizována tři slova] [obec] [část obce] vyslovil souhlas s odprodejem pozemků parc. [číslo] [právnická osoba]. s podmínkou, že objekt na ulici [ulice] přejde do vlastnictví [právnická osoba]. 13. Z návrhů na dispozici z majetkem města soud zjistil, že žalobci podali dne 7.8.2019 a dne 10.10.2019 žádost o prodej pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek]. 14. Z listiny ze dne 11.9.2019 soud zjistil, že vedoucí právního oddělení žalovaného sdělil žalobci návrh jednotkové kupní ceny v případě odprodeje pozemků žalobcům parc. [číslo]. 15. Z vyjádření žalovaného ze dne 18.11.2019 soud zjistil, že odbor územního plánování a rozvoje města nedoporučil prodej pozemků parc. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] k prodeji, neboť pozemky jsou zčásti součás