115 C 28/2022-36 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2021, doplněnou o podání ze dne 8. 3. 2022, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 39 346,31 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále je„ právní předchůdce“) a žalovaným byla dne 10. 12. 2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 16 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 862 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 6 388 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 3 328 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 477 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 6 812 Kč. 2. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále dne 20. 2. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit tuto částku spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 366 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 11 540 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 8 844 Kč, to vše v 60 týdenních splátkách ve výši 930 Kč. Žalovaný neplnil řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti a dostal se do prodlení s platbou pravidelných splátek; celkem uhradil 2 800 Kč. 3. S účinností ke dni 5. 1. 2021 právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávky za žalovaným na žalobkyni. 4. Žalovaný se k žalobě, která mu byla doručena, nevyjádřil. 5. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 6. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav: 7. Dne 10. 12. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 16 000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu úrokem ve výši 2 862 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 6 388 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 3 328 Kč, tj. celkem 12 578 Kč, v 60 týdenních splátkách ve výši 477 Kč. 8. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce byla dne 9. 12. 2018 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě. Čistý příjem činil 20 689 Kč měsíčně, odhadované měsíční výdaje žalovaného měly představovat 9 950 Kč, ke dni žádosti o zápůjčku žalovaný hradil další dluhy splátkou ve výši 1 593 Kč měsíčně. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše mzdy žalovaného předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. 9. Dne 20. 2. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že mu byla v hotovosti poskytnuta částka ve výši 30 000 Kč a zavázal se tuto částku vrátit spolu úrokem ve výši 5 366 Kč, úrokovou sazbou 29 % ročně, odměnou za zpracování, doručení a administrativní činnost ve výši 11 540 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu ve výši 8 844 Kč, tj. celkem 25 750 Kč, v 60 týdenních splátkách ve výši 930 Kč. 10. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce byla dne 9. 12. 2018 vyplněna zákaznická karta žalovaného. Žalovaný uvedl, že je rozvedený, žije v nájmu a nemá vyživovací povinnost vůči žádné osobě. [příjmení] příjem činil 20 900 Kč měsíčně a další příjem domácnosti činil 7 500 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného měly představovat 9 500 Kč, ke dni žádosti o zápůjčku žalovaný hradil další dluhy splátkou ve výši 2 147 Kč měsíčně. Z karty vyplývá, že ze strany původního věřitele byla ověřena výše mzdy žalovaného předložením pracovní smlouvy a výplatních pásek. 11. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byly pohledávky ze smluv o zápůjčce [číslo] [číslo] postoupeny na žalobkyni, a to s účinností ke dni 5. 1. 2021. Žalovaný byl o postoupení pohledávek informován dopisem ze dne 6. 1. 2021, kterým byl současně vyzván k zaplacení dluhu v celkové výši 95 346,16 Kč do 10 dnů od doručení dopisu. Dopis byl odeslán dne 25. 1. 2021. 12. Předžalobní upomínkou ze dne 28. 6. 2021 žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě dluhu. 13. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 14. Podle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 15. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 18. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 20. Smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobkyně, resp. její právní předchůdce, v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 21. V posuzované věci žalovaný sice předložil právnímu předchůdci žalobkyně přehled o svých pravidelných měsíčních příjmech a výdajích, avšak ze zákaznické karty nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovaným byly ze strany právního předchůdce žalobkyně dostatečně ověřovány. Příjem žalovaného byl ověřen pouze částečně a to předložením pracovní smlouvy, v případě smlouvy o zápůjčce [číslo] pak právní předchůdce žalobkyně vůbec nezkoumal (a už vůbec neověřoval), co představují tzv. další příjmy domácnosti a zda skutečně dosahují výše tvrzené žalovaným. Žalovaný rovněž nespecifikoval výdaje, zda tedy částka 9 950, resp. 9 500 Kč představovala výdaje na bydlení, výdaje na vyživované osoby, výdaje na osobní potřeby apod. Jistě bylo v možnostech právního předchůdce žalobkyně ověřit si zdroj a skutečnou výši těchto výdajů (alespoň předložením nájemní smlouvy). Pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s tvrzením žalovaného o ohledně výše jeho měsíčních příjmů a výdajů, aniž se zajímal o pravdivost těchto tvrzení, nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr postupoval s odbornou péčí. Pouhé vyplnění fo