117 C 138/2021-48 — Městský soud v Brně

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 4. 2018 do zaplacení), které se žalobkyně se domáhala z titulu smlouvy o úvěru ze dne 19. 2. 2018, na základě které poskytla společnost [právnická osoba], žalovanému částku 10 000 Kč se splatností do 19. 4. 2018. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne 1. 1. 2021. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 10. 5. 2022, k tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, ač byli oba předvoláni řádně a včas. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. Dne 19. 2. 2018 byla na účet žalovaného u [právnická osoba], pod [variabilní symbol] připsána částka 10 000 Kč (sdělení banky, potvrzení o úhradě). [právnická osoba], smlouvou ze dne 1. 1. 2021 postoupila žalobkyni své pohledávky vč. pohledávky za žalovaným (smlouva, seznam pohledávek). Přípisem ze dne 2. 2. 2021 společnost [právnická osoba], žalovanému sdělovala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 20 302,50 Kč na žalobkyni a zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení této částky do tří dnů (oznámení a výzva z 2. 2. 2021, podací lístek). 6. Z nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru, formuláře k úvěru, všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě. Žalobkyní předložená listina je formulářem, k němuž není připojen podpis žalovaného. Rovněž nebylo prokázáno, že by byla ověřena totožnost žalovaného. I kdyby takovou smlouvu strany uzavřely, nevzal soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřoval schopnost žalovaného zápůjčku řádně splácet. O potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran uzavření smlouvy, příp. ověření úvěryschopnosti žalovaného by byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C [číslo]), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, publikované v systému ASPI pod č. JUD132511CZ). 9. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán právní důvod, pro nějž předchůdce žalobkyně žalovanému částku poskytl, bylo však prokázáno postoupení pohledávky žalobkyni. Soud proto věc posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), tj. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný čerpal částku 10 000 Kč bez právního důvodu (resp. právní důvod nebyl zjištěn), došlo u něj k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení přípisem odeslaným dne 2. 2. 2021. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. § 573 o. z.) ve spojení s lhůtou k plnění, tj. dne 8. 2. 2021 nastala splatnost částky 10 000 Kč a od následujícího dne, tj. od 9. 2. 2021, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky ve smyslu § 1968 o. z. Soud proto žalobě výrokem I. částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 10 000 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř). 10. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl. Zamítnutí žaloby se tedy týkalo části požadovaných úroků z prodlení z částky 10 000 Kč, jelikož prodlení nastalo později, než nárokovala žalobkyně, a v době prodlení již zákonná výše byla nižší. 11. Procesně téměř plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (srov. § 142 odst. 3 o. s. ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za tři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, žaloba) ve výši 600 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 200 Kč, § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 100 Kč, § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 189 Kč a soudní poplatek ve výši 400 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). 12. Tímto rozsudkem je rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč, odůvodnění rozsudku tak v souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o. s. ř. obsahuje pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.