13 C 50/2021-48 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10 088 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 10 088 Kč od 15. 4. 2018 do zaplacení) z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum], na základě které poskytla společnost [právnická osoba] žalovanému částku 6 100 Kč se splatností do 14. 4. 2018. Pohledávka byla postoupena žalobkyni smlouvou ze dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na [datum], k tomuto jednání se žádný z účastníků nedostavil, ač byli oba předvoláni řádně a včas. Žalobkyně svoji neúčast omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaný svoji neúčast neomluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků řízení dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. 4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 5. V lednu 2018 byla na účet žalovaného u [právnická osoba], pod [variabilní symbol] připsána částka 6 100 Kč (sdělení [právnická osoba] [právnická osoba] ze dne 16. 5. 2022, č. l. 30). [právnická osoba], smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni své pohledávky vč. pohledávky za žalovaným (smlouva, seznam pohledávek). Přípisem ze dne 2. 2. 2021 společnost [právnická osoba], žalovanému sdělovala, že došlo k postoupení pohledávky za žalovaným ve výši 16 493,04 Kč na žalobkyni a zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k zaplacení této částky do tří dnů (oznámení a výzva z 2. 2. 2021, podací lístek). 6. Z nepodepsané smlouvy o spotřebitelském úvěru, formuláře k úvěru, všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba], nezjistil soud žádné relevantní skutečnosti. 7. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. 8. V řízení nebylo prokázáno, že by mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru s obsahem tvrzeným v žalobě. Žalobkyní předložená listina je formulářem, k němuž není připojen podpis žalovaného. Rovněž nebylo prokázáno, že by byla ověřena totožnost žalovaného. I kdyby takovou smlouvu strany uzavřely, nevzal soud za prokázané, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy ověřoval schopnost žalovaného zápůjčku řádně splácet. O potřebě doplnit skutečnosti a důkazy stran uzavření smlouvy, příp. ověření úvěryschopnosti žalovaného by byla žalobkyně poučena podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. při jednání, čemuž však svojí nepřítomností zabránila. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3970/2008 (publikován v Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu pod č. C 8810), když nedostaví-li se k jednání řádně předvolaný účastník a v důsledku této skutečnosti mu nelze poskytnout poučení podle § 118a odst. 3 o. s. ř., nahlíží se na něj jako na účastníka řádně poučeného (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 28 Cdo 1537/2008, publikované v systému ASPI pod č. JUD132511CZ). 9. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že nebyl prokázán právní důvod, pro nějž předchůdce žalobkyně žalovanému částku poskytl, bylo však prokázáno postoupení pohledávky žalobkyni. Soud proto věc posoudil podle ustanovení § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), tj. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Žalovaný čerpal částku 6 100 Kč bez právního důvodu (resp. právní důvod nebyl zjištěn), došlo u něj k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení přípisem odeslaným dne 2. 2. 2021. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, kdy byl tento přípis žalovanému skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.) ve spojení s lhůtou k plnění, tj. dne 8. 2. 2021 nastala splatnost částky 6 100 Kč a od následujícího dne, tj. od 9. 2. 2021, je žalovaný v prodlení se zaplacením této částky ve smyslu § 1968 o. z. Soud proto žalobě výrokem I. částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 6 100 Kč spolu s úroky z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř). 10. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou ve výroku II. zamítl. Zamítnutí žaloby se tedy týkalo poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 948 Kč a poplatku za prodloužení termínu splatnosti ve výši 2 040 Kč, protože nebyl právní důvod k jejich úhradě. Dále části požadovaných úroků z prodlení z částky 6 100 Kč, jelikož prodlení nastalo později, než nárokovala žalobkyně, a v době prodlení již zákonná výše byla nižší. 11. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. podle poměru úspěchu ve věci tak, že soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 20 % nákladů, které jí vznikly. Náklady žalobkyně jsou tvořeny odměnou za právní služby ve výši 900 Kč (tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 14b advokátního tarifu), paušální náhradou výdajů ve výši 300 Kč (§ 14b odst. 5 advokátního tarifu), náhradou daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč a soudním poplatkem ve výši 800 Kč, tj. celkem žalobkyni vznikly náklady ve výši 2 252 Kč. Soud uložil žalovanému nahradit žalobkyni poměrnou část 450 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).