13 C 79/2020-135 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 25. 5. 2020 domáhala určení, že výpověď z pracovního poměru daná žalobkyni dopisem žalované dne 6. 2. 2020, je neplatná. Žalobkyně uvedla, že nastoupila do pracovního poměru u žalované dne 4. 11. 2016 na základě pracovní smlouvy jako všeobecná sanitářka. Dále byla zaměstnavatelem zařazena na jednotku intenzivní péče. V důsledku přetěžování a dlouhodobého zatížení se u žalobkyně začaly dostavovat zdravotní problémy, které ji limitovaly při výkonu zaměstnání, v důsledku čehož nastoupila dne 30. 9. 2019 do pracovní neschopnosti, která trvala do 2. 2. 2020. Kvůli trvání pracovní neschopnosti od 30. 9. 2019 do 2. 2. 2020 byla ze strany žalované nařízena žalobkyni pracovně lékařská prohlídka, která byla provedena na klinice pracovního lékařství u žalované. Na základě uvedené prohlídky, která se konala dne 3. 2. 2020, bylo v lékařském posudku konstatováno, že žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost z důvodu obecné nemoci. Následně dne 5. 2. od žalované žalobkyně obdržela výpověď z pracovního poměru dle § 52 písm. e) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“). Žalobkyně má za to, že se jedná o účelové jednání žalované, kdy tzv. na počkání byl zpracován lékařský posudek o zdravotní nezpůsobilosti, vše bylo ve velmi krátké době probráno s odborovou organizací a následky jí byla dána výpověď z pracovního poměru. Dne 14. 2. 2020 podala žalobkyně návrh na přezkoumání lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, přičemž žalovaná jí nevyhověla a její žádost byla postoupena Krajskému úřadu [územní celek] Krajský úřad [územní celek] rozhodnutím ze dne 22. 4. 2020 zamítl návrh na přezkoumání lékařského posudku zpracovaného žalovanou a tento lékařský posudek potvrdil. Žalobkyně poukazuje na nestrannost celého procesu při podání výpovědi ze strany žalované, kdy ta dávala výpověď, současně posuzovala zdravotní stav žalobkyně, přičemž v soustavě opravných prostředků stojí v rámci poslední instance zřizovatel žalované. Žalobkyně má za to, že z jejích lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně prokazatelně trpí nemocí z povolání, kterou trpěli již v době pracovně lékařské prohlídky. Žalobkyně je přesvědčena, že jednáním žalované došlo ke zneužité mocenského postavení, v důsledku čehož nedošlo k objektivnímu a nestrannému posouzení zdravotního stavu v podobě nemoci z povolání u žalobkyně. Dle názoru žalobkyně došlo k neplatnému rozvázání pracovního poměru ze strany žalované jakožto jejího zaměstnavatele. 2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává v celém rozsahu. Žalovaná měla za to, že při rozvázání pracovního poměru se žalobkyní postupovala v souladu s právními předpisy. Výpověď daná žalobkyni je platná. Dle žalované pracovně lékařský posudek byl vypracován a jeho závěr učiněn na základě zdravotní dokumentace dodané žalobkyní, nicméně pokud i sama žalobkyně uvedla, že se necítila schopna vykonávat práci sanitářky, musel toto subjektivní hledisko lékař zohlednit při rozhodování, zda ztratila zdravotní způsobilost k výkonu práce. Žalovaná zcela odmítla tvrzení žalobkyně o zneužití mocenském postavení žalované. Je přesvědčena, že byl dodržen celý zákonný postup ohledně přezkoumání lékařského posudku včetně jeho postoupení Krajskému úřadu [územní celek] a rozhodnutím ve věci samé. Rovněž zcela v souladu s právními předpisy provádělo lékařské posouzení pracoviště žalované, a to [anonymizována tři slova]. S ohledem na výše uvedené navrhla žalovaná zamítnutí žaloby. 3. Provedeným dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Na základě pracovní smlouvy vznikl pracovní poměr žalobkyně u žalované pro pracovní pozici sanitářka, a to od 4. 11. 2016 (pracovní smlouva ze dne 3. 11. 2016, č. l. 4-5). Žalobkyně vykonávala práci sanitářky na anesteziologicko-resuscitační klinice u žalované. Žalobkyně byla od 30. 9. 2019 do 2. 2. 2020 v pracovní neschopnosti (shodná skutková tvrzení účastníků řízení). Dne 21. 1. 2020 žalovaná požádala o mimořádnou pracovně lékařskou prohlídku u žalobkyně (žádost o pracovně lékařskou prohlídku, č. l. 8). Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti ze dne 4. 2. 2020 (č. l. 40 ve spojení s č.l. 8) soud zjistil, že žalobkyně byla pro bolesti páteře léčena analgetiky, dále se u ní projevily těžké artrotické změny kloubů palců, přičemž dlouhodobá pracovní neschopnost byla ukončena dne 2. 2. 2020. Od neurologa jí bylo doporučeno vyhýbat se namáhání zad, přičemž při mimořádné pracovně lékařské prohlídce uvedla, že sama se necítí k dalšímu výkonu práce sanitářky. Posudkový závěr zněl, že žalobkyně dlouhodobě pozbyla zdravotní způsobilost k práci z důvodu obecné nemoci, přičemž uvedený posudek zpracovala MUDr. [jméno] [příjmení] z [anonymizováno] pracovního lékařství u žalované. 5. Dne 6. 2. 2020 obdržela žalobkyně výpověď z pracovního poměru, přičemž z ní je patrné, že žalovaná dala žalobkyni výpověď dle § 52 písm. e) zákoníku práce, přičemž na základě mimořádné lékařské prohlídky a následně vydaného lékařského posudku ze dne 4. 2. 2020 žalobkyně pozbyla dlouhodobě zdravotní způsobilost vykonávat dosavadní práci. Žalovaná dále ve výpovědi uvedla, že v nemocnici není žádné volné pracovní místo, které by žalobkyni mohlo být nabídnuto. Dále se z výpovědi podává, že výpověď byla se zástupci odborové organizace projednána dne 5. 2. 2020 (výpověď z pracovního poměru, č. l. 33). 6. Dne 14. 2. podala žalobkyně u žalované návrh na přezkoumání posudku, a to z důvodu, že odborný personál se nikterak nevypořádal s podklady, které byly pro jeho rozhodování žalobkyní předloženy. Rovněž žalobkyně poukázala na to, že je nepřijatelné, aby zaměstnavatel jednak určoval, že se má podrobit pracovně lékařské prohlídce, tak rovněž tuto samotnou lékařskou prohlídku prováděl (návrh na přezkoumání posudku ze dne 12. 2. 2020, č. l. 9). Z rozhodnutí ředitele Fakultní nemocnice u [anonymizováno]. [jméno] ze dne 28. 2. 2020 o návrhu na přezkoumání lékařského posudku (č. l. 10-11) soud zjistil, že návrhu žalobkyně nebylo vyhověno a její návrh byl postoupen Krajskému úřadu [anonymizováno] k rozhodnutí ve věci samé. Toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že žalobkyně sama uvedla, že se necítí k dalšímu výkonu práce sanitářky, a proto byla prohlídka uzavřena s tím, že vzhledem k pracovní činnosti sanitářky, při níž je třeba zvedat a přenášet břemena, není a ani v horizontu následujících měsíců nebude, vzhledem k charakteru práce sanitářky, schopna tuto pracovní činnost vykonávat, a to ani po další léčbě. Formální námitky ohledně náležitostí posudku a osoby zpracovatele byly rovněž vyhodnoceny jako nedůvodné. 7. Dne 30. 3. 2020 podala žalobkyně doplnění svého návrhu na přezkoumání posudku o zdravotní způsobilosti, a to u Krajskému úřadu [anonymizováno] přičemž uvedla, že ze strany žalované bylo zneužito její subjektivní vyjádření, kdy měla dokládat krajskému úřadu, že její zdravotní stav byl způsobený nemocí z povolání (č. l. 13). Z rozhodnutí Krajského úřadu [anonymizováno], odboru zdravotnictví ze dne 22. 4. 2020, č. j. [anonymizováno], soud zjistil, že návrh žalobkyně na přezkoumání lékařského posudku byl zamítnut a lékařský posudek byl potvrzen, přičemž toto rozhodnutí bylo odůvodněno tím, že napadený posudek obsahuje všechny zákonem požadované skutečnosti ohledně osoby zpracovatele posudku, Krajský úřad [anonymizováno] uvedl, že dle zákona č. 373/2011 Sb., konkrétně § 58a umožňuje poskytovatelům zdravotních služeb, aby sami sobě poskytovali pracovně lékařské služby prostřednictvím vlastních zaměstnanců, a to konkrétně lékařů se specializovanou způsobilosti v oboru všeobecné praktické lékařství nebo oboru pracovní lékařství Krajský úřad rovněž odmítl, že by bylo zneužito její subjektivní vyjádření k posudku, a to proto, že lékařský posudek byl vydán na základě zhodnocení výsledků lékařské prohlídky a dalších potřebných vyšetření, výpisů ze zdravotní dokumentace zejména ve vztahu ke zdravotní náročnosti pro výkon pracovní činnosti sanitářky. Z vyšetření z neurologie přitom vyplývalo, že u žalobkyně jsou degenerativní změny a těžké artrotické změny kloubů palce, kdy sama žalobkyně přišla dne 30. 10. 2019 za MUDr. [jméno] [příjmení], Ph.D. s tím, že práci sanitářky již nebude schopna vykonávat a že má možnost dělat u žalované jinou práci, kde záda zatěžována tak nebudou. Byla poučena, že vzhledem k udávaným potížím je pravděpodobné, že pozbyla zdravotní způsobilost na základě obecné nemoci a že o novém pracovním zařazení se musí domluvit sama se zaměstnavatelem. Z toho důvodu byly odmítnuty argumenty žalobkyně, že bylo zneužito její vyjádření, neboť posudek byl následně vydán až 4. 2. 2020. 8. Z výtahu textu ze směrnice žalovaného o pracovně lékařských prohlídkách (č. l. 34) soud zjistil, že mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, kdy došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo pokud dojde ke zvýšení