16 C 25/2022-50 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 62.746,14 Kč s příslušenstvím, neboť na základě žádosti ze dne 3.1.2020 poskytl právní předchůdce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno] jednající v České republice prostřednictvím [právnická osoba], odštěpného závodu, a to pod obchodní značkou [jméno] [anonymizováno] (dále jen [příjmení]) žalovanému revolvingový úvěr [číslo] s úvěrovým rámcem do výše 60.000 Kč. Na základě smlouvy poskytla [příjmení] žalovanému revolvingový úvěr formou umožnění úvěrového rámce, naposledy do výše 74.540 Kč, který žalovaný čerpal prostřednictvím kreditní karty, když ke dni 16.9.2020 došlo k poslednímu čerpání úvěru. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5% z dlužné částky, nejméně pak, vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. kalendářnímu dni v měsíci. Na základě smlouvy byly dohodnuty v přehledu podmínek specifické podmínky splácení poskytnutého úvěru. Žalovaný aktuálně čerpal a zavázal se hradit Bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 22,68% ročně. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy žalovaný neplnil a dostal se do prodlení s více než dvěma po sobě následujícími splátkami či jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce a [příjmení] proto využila svého práva a od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila. Dlužnou částku splatnou v celém rozsahu včetně úroku, poplatků, smluvní pokuty a případně sjednaného pojistného v celkové výši 67.472,94 Kč byl žalovaný povinen ve stanovené lhůtě uhradit, což neučinil. Ode dne následujícího po dni zesplatnění požaduje žalobce z dlužného zůstatku poskytnutého úvěru, tedy z jistiny ve výši 60.234,18 Kč, zaplacení smluvního úroku ve výši 22,68% ročně a dále zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny ve výši 62.746,14 Kč, kterou tvoří navíc i částka dlužných poplatků, pojistného a smluvní pokuty. Žalobce tak požaduje po žalovaném dlužnou jistinu ve výši 60.234,18 Kč, dlužné pojistné ve výši 982,36 Kč, dlužné poplatky ve výši 700 Kč a dlužnou smluvní pokutu ve výši 829,60 Kč, jakož i kapitalizovaného neuhrazené smluvní úroky a dále smluvní a zákonné úroky, jak v žalobě požadováno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Městský soud v Brně provedl důkaz žádostí/smlouvou o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne 3.1.2020, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, rámcovou smlouvou o poskytování bankovních produktu a služeb ze dne 3.1.2020, sdělením ze dne 6.1.2020, odstoupením od úvěrové smlouvy ze dne 26.3.2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 28.5.2021, výzvou k plnění se základním, skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14.6.2021 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.5.2021, ze kterých soud zjistil a vzal za prokázáno, že na základě žádosti ze dne 3.1.2020 poskytl právní předchůdce žalobce ([příjmení]) žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do výše 60.000 Kč, kdy žalovaný výslovně prohlásil, že se řádně seznámil s příslušnými podmínkami, aktuálními produktovými podmínkami a sazebníkem, jež tvoří součást smlouvy a s těmito souhlasí. Na základě smlouvy pak poskytla [příjmení] žalovanému revolvingový úvěr formou umožnění úvěrového rámce, a to naposledy ve výši 74.540 Kč, jež byl čerpán prostřednictvím kreditní karty. Ke dni 16.9.2020 realizoval žalovaný poslední čerpání úvěru. Ve smlouvě se žalovaný zavázal splácet poskytnutý úvěr a sjednané úroky společně s případně sjednaným pojištěním formou pravidelných měsíčních splátek ve výši minimálně 5% z dlužné částky, nejméně však vždy 500 Kč, a to aktuálně vždy k 17. dni kalendářního měsíce. Ve smlouvě se žalovaný dále zavázal v případě nesplacení úvěru k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky splatné v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku ve výši 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky k úhradě ve výši 100 Kč a k placení úroku z prodlení ze splatného závazku v zákonné výši dle nařízení vlády. Jelikož žalovaný své smluvní povinnosti řádně a včas neplnil a dostal se do prodlení s více než dvěma po sobě následujícími splátkami, či jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce [příjmení] od smlouvy odstoupila a dlužnou částku zesplatnila, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 26.3.2021 s účinky odstoupení k 30.4.2021. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19.5.2021, s účinností ke dni 20.5.2021 postoupila [příjmení] pohledávky za žalovaným žalobci s oznámením žalovanému doporučeným dopisem ze dne 28.5.2021. Dlužná částka se sestává z jistiny ve výši 60.234,18 Kč, z pojistného ve výši 982,36 Kč, z poplatků ve výši 700 Kč a smluvní pokuty ve výši 829,60 Kč, jakož i příslušenství pohledávky. 4. S ohledem na datum vzniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky ve smyslu zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.), neboť se jedná o právní poměr vzniklý až po 1.1.2014. 5. Ve smyslu ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ust. § 547 o.z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 7. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, a nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v přípdě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto usnesení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 9. Dle ust. § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Dle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba po úpravě je důvodná, byť z jiného důvodu, než bylo původně žalobcem požadováno. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru se sjednaným úvěrovým rámcem 74.540 Kč ve smyslu ust. § 2395 a následující o.z. ve spojení s ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. V dané věci se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu ust. § 2 citovaného zákona, když se jedná o poskytnutí finanční služby fyzické osobě, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti. Naopak žalobce je osobou poskytující úvěr v rámci své podnikatelské činnosti (viz. ust. § 7 citovaného zákona). V řízení bylo prokázáno, že žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 74.540 Kč. 13. Ze shora uvedeného je tedy zřejmé, že věřitel poskytne spotřebiteli úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva neplatná. Byť zákon stanoví, že soud zkoumá námitku neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání