242 C 35/2021-86 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky ve výši 37.493 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Na žádost žalované žalobce poskytl žadatelce peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná byla dle smlouvy povinna vždy k 20. dni kalendářního měsíce uhradit žalobci splátku ve výši 1.509 Kč. Částka kromě dlužné jistiny zahrnuje rovněž nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 998 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalované v částce 400 Kč, vedle toho žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru (včetně smluvní pokuty a nákladů za prodlení žalované) počínaje dnem [datum] ve výši 7.696,40 Kč. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství ve formě zákonných a smluvních úroků z prodlení v sazbě 59,89 % ročně z dlužné částky. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila, byť jí byla jak žaloba, tak výzva k vyjádření se přípustným způsobem podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), zaslány. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaná po řádném a včasném předvolání bez omluvy nedostavila. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalované a rozhodl po provedeném dokazování na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto dílčím skutkovým závěrům: 5. Z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobce má povolení k činnosti poskytovat spotřebitelské úvěry dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Z kopie občanského a řidičského průkazu žalované je zjevné, že totožnost žalované byla žalobcem ověřena. 7. Z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne ze dne [datum] vyplývá, že ta byla podepsaná žalovanou a zprostředkovatelem žalobce. Žalobce sám smlouvu akceptoval dne [datum]. Z obsahu smlouvy soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 25.000 Kč na účet označený jménem žalované č. [bankovní účet] s tím, že žalovaná se zavázala vrátit žalobci úvěr formou 36 měsíčních splátek po 1.509 Kč splatných vždy k 20. dni kalendářního měsíce. Celkem se žalovaná zavázala žalobci uhradit částku ve výši 54.324 Kč. Ve smlouvě byly definovány úroky ve výši 59,88 % p. a. a roční procentní sazba nákladů úvěru ve výši 79,38 % /část A) smlouvy/, dále údaje o zesplatnění úvěru pro případ prodlení klienta /bod 6.3 smlouvy/. Součástí smlouvy o úvěru byl splátková kalendář, který evidoval počet jednotlivých splátek úvěru ve sjednané výši. Žalovaná uvedenou smlouvu podepsala dne [datum] formou tzv. jedinečného podpisového kódu, který byl žalované zaslán ve formě variabilního symbolu po připsání identifikační platby ve výši 1 Kč na účet žalobce. 8. Z dodatku k návrhu na uzavření smlouvy ze dne [datum] vyplývá, že smlouva byla uzavřena formou prostředků komunikace na dálku, nikoliv způsobem popsaným ve smlouvě. 9. Z informací k podpisu na dálku vyplývá, že se žalobce snažil popsat systémové řešení včetně jednotlivých hlavních kroků činěných při podpisu klienta u smluv uzavíraných na dálku. 10. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který se vztahuje k návrhu úvěrové smlouvy, vyplývá, že jej žalovaná podepsala rovněž dne [datum]. V předsmluvním formuláři smlouvy jsou stejně jako ve smlouvě zachyceny parametry úvěrové smlouvy odpovídající obsahu zákona o spotřebitelském úvěru. 11. Z prohlášení klientů ve vztahu k informacím pro klienty poskytnuté zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaná měla seznámit s právy a povinnostmi pohledem ustanovení § 92 zákona o spotřebitelském úvěru. 12. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] je zřejmé, že žalobce dopisem z téhož dne žalované potvrdil, že došlo ke schválení úvěrové smlouvy. Z dodejky o odeslání vyplývá, že oznámení o schválení úvěru bylo doručováno na adresu žalované. 13. Z dokladu o vyplacení vyplývá, že částka 25.000 Kč byla dne [datum] poukázána z účtu žalobce na účet žalované, uvedený v úvěrové smlouvě jako č.: [bankovní účet]. 14. Z přehledu karty klienta žalované a předloženého výpisu z účtu žalobce je patrné, že dne [datum] byla ze strany žalované na dluh uhrazena 1 splátka po 1.510 Kč s tím, že následně již žalovaná ničeho neuhradila. 15. Z výpisu ze systému [příjmení] ze dne [datum] je zjevné, že žalovaná v době lustrace nebyla vedena jako dlužník. 16. Z listiny týkající se interního screeningu žalobce se podává, že žalovaná byla pohledem CBS skóre hodnocena [číslo] kterému odpovídá, pohledem katalogu žalobce (hodnocení bonity klienta), tzv. kategorie I., tzn. vyšší riziko ve vztahu k poskytnutí a splacení úvěru, kdy úvěr je slovy žalobce výrazněji limitován výší vyplacené částky, případně zamítán. 17. Z potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] soud zjistil, že žalované byl vyplacen příjem ve výši 15.173 Kč měsíčně, z potvrzení o platbě ze dne [datum] a kopie došlé platby z téhož dne vyplývá, že na účtu žalované byla zúčtována příchozí platba z protiúčtu [anonymizováno] [země] ve výši 12.692 Kč. 18. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná označila za svůj čistý měsíční příjem v podobě vyplácené mzdy částku 15.600 Kč, což současně označila za její celková měsíční aktiva. Za výdaje zde označila žalovaná částku 3.400 Kč vynaloženou měsíčně na bydlení (nájemné, inkaso). Žalobce vnímal celkové výdaje žalované jako součet tvrzených nákladů a k tomu částky, kterou je nutné rezervovat na životní minimum jednotlivce ve výši 3.860 Kč. Celkové výdaje žalované tak dosahovaly částky 7.260 Kč. Tudíž volné měsíční zdroje žalované po započtení rezervy ve výši 1.000 Kč byly žalobcem stanoveny na částku 7.340 Kč měsíčně. Žalovaná v hodnocení dále uvedla, že je svobodná, nežije s nikým ve společné domácnosti a má sjednaný pracovní poměr na dobu neurčitou u zaměstnavatele [právnická osoba] Za formu bydlení označila„ pronájem“. Za ostatní výdaje vynaložené na dopravu, záliby apod. označila žalovaná nulovou částku, stejně tak uvedla nulové výdaje vynaložené na splátky dalších úvěrů, děti v domácnosti či spoření. 19. Z výzev ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaná byla ze strany žalobce vyzývána k uhrazení dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě částky po okamžitém zesplatnění závazku. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], dle podacího archu odeslané žalované téhož dne, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení. 20. Z výše uvedeného soud zjistil následující skutkový závěr. Žalovaná uzavřela s žalobcem dokument označený jako„ smlouva o úvěru“, na jejímž základě poskytl žalobce žalované částku 25.000 Kč na bankovní účet označený jménem žalované, jenž byl předem ověřen verifikační platbou žalované. Žalovaná se tímto ujednáním zavázala uhradit žalobci zpět částku 54.324 Kč formou pravidelných 36 měsíčních splátek, uhradila však žalobci prostřednictvím 1 splátky pouze částku ve výši 1.510 Kč. Následně se soud zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované – dlužníka. 21. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 22. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 23. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 24