242 C 48/2020-80 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaný byl zavázán k zaplacení částky ve výši 29.403 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého žalovanému na základě smlouvy [číslo] ze dne [datum]. Na žádost žalovaného žalobce poskytl žadateli peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč na účet uvedený ve smlouvě. Žalovaný byl dle smlouvy povinen vždy k 1. dni kalendářního měsíce uhradit žalobci splátku ve výši 2.995 Kč. Částka kromě dlužné jistiny zahrnuje rovněž nárok žalobce na smluvní pokutu ve výši 998 Kč a náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného v částce 400 Kč, vedle toho žalobce nárokuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru (včetně smluvní pokuty a nákladů za prodlení žalovaného) počínaje dnem [datum] ve výši 10.838,80 Kč. Součástí nároku žalobce je rovněž příslušenství ve formě zákonných a smluvních úroků z prodlení v sazbě 84,70 % ročně z dlužné částky. 2. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil, byť mu byla jak žaloba, tak výzva k vyjádření se přípustným způsobem podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), zaslány. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se žalovaný po řádném a včasném předvolání bez omluvy nedostavil. V souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. soud jednal v nepřítomnosti žalovaného a rozhodl po provedeném dokazování na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k těmto dílčím skutkovým závěrům: 5. Z výpisu se seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu vyplývá, že žalobce má povolení k činnosti poskytovat spotřebitelské úvěry dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 6. Z kopie občanského průkazu žalovaného je zjevné, že totožnost žalovaného byla žalobcem dne [datum] ověřena. 7. Z návrhu na uzavření úvěrové smlouvy ze dne ze dne [datum] vyplývá, že ta byla podepsaná žalovaným a zprostředkovatelem žalobce. Žalobce sám smlouvu akceptoval dne [datum]. Z obsahu smlouvy soud zjistil, že se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč na účet označený jménem žalovaného č. [bankovní účet] s tím, že žalovaný se zavázal vrátit částku žalobci formou 18 měsíčních splátek po 2.995 Kč splatných vždy k 1. dni kalendářního měsíce. Celkem se žalovaný zavázal žalobci uhradit částku ve výši 53.910 Kč. Ve smlouvě byly definovány úroky ve výši 126,70 % p. a. a roční procentní sazba nákladů úvěru ve výši rovněž 126,70 % /část A) smlouvy/, dále údaje o zesplatnění úvěru pro případ prodlení klienta /bod 6.3 smlouvy/. Součástí smlouvy o úvěru byl splátková kalendář, který evidoval počet jednotlivých splátek úvěru ve sjednané výši. 8. Z předsmluvního formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který se vztahuje k návrhu úvěrové smlouvy, vyplývá, že jej žalovaný podepsal rovněž dne [datum]. V předsmluvním formuláři smlouvy jsou stejně jako ve smlouvě zachyceny parametry úvěrové smlouvy odpovídající obsahu zákona o spotřebitelském úvěru. 9. Z prohlášení klientů ve vztahu k informacím pro klienty poskytnuté zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že se žalovaný měl seznámit s právy a povinnostmi pohledem ustanovení § 92 zákona o spotřebitelském úvěru. 10. Z dokumentu ČNB označeného jako„ Informace o zápůjčních sazbách obvyklých na trhu pro účely uplatnění výjimky z plné působnosti zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru“ vyplývá, že se touto formou snažil žalobce poukázat na relevantní skutečnosti, které je nutné zohlednit při posuzování jednotlivých výjimek z plné působnosti uvedeného zákona o spotřebitelském úvěru a rovněž při aplikaci na posuzovaný případ na to, že údaj o zápůjční úrokové sazbě odpovídá sazbám obvyklým na trhu spotřebitelských úvěrů, když naopak databáze ARAD (veřejná databáze ČNB sestavená pro měnové účely) nereflektuje reálné úrokové sazby úvěrů na trhu v ČR. Z dopisu ČNB ze dne [datum] adresovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátovi, je zjevné, že se žalobce snažil poukázat na shodné skutečnosti. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] a dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že i v daném případě žalobce poukazuje na skutečnost, že údaje o obvyklých úrokových sazbách dle databáze [příjmení] neodpovídají sazbám poskytovaným bankovními subjekty finančního trhu, když ty jsou v reálných případech vyšší. 11. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce dopisem z téhož dne žalovanému potvrdil, že došlo dne [datum] ke schválení úvěrové smlouvy. 12. Z dokladu o vyplacení vyplývá, že částka 30.000 Kč byla dne [datum] poukázána z účtu žalobce na účet žalovaného, uvedený v úvěrové smlouvě jako č.: [bankovní účet]. Existence účtu vedeného na osobu žalovaného byla ověřena z kopie záhlaví výpisu z předmětného účtu vedeného u [anonymizováno]. 13. Z přehledu karty klienta, zde žalovaného, je patrné, že na dluh bylo žalovaným uhrazeno celkem 10 splátek v celkové výši 18.995 Kč, přičemž následně již žalovaný ničeho neuhradil. 14. Z výpisu ze systému [příjmení] ze dne [datum] je zjevné, že žalovaný v rozhodné době nebyl veden jako dlužník. 15. Z listiny týkající se interního screeningu žalobce se podává, že žalovaný byl pohledem CBS skóre hodnocen [číslo] kterému odpovídá, pohledem katalogu žalobce (hodnocení bonity klienta), tzv. kategorie II., tzn. menší riziko ve vztahu k poskytnutí a splacení úvěru. 16. Z potvrzení [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovanému je vyplácen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně ve výši 11.055 Kč měsíčně. 17. Z hodnocení klienta ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný označil za svůj čistý měsíční příjem v podobě vypláceného důchodu částku 11.000 Kč, což současně označil za jeho celková měsíční aktiva. Za výdaje zde označil žalovaný částku 1.830 Kč vynaloženou měsíčně na bydlení. Žalobce vnímal celkové výdaje žalovaného jako součet tvrzených nákladů a k tomu částky, kterou je nutné rezervovat na životní minimum jednotlivce ve výši 3.410 Kč. Celkové výdaje žalovaného tak dosahovaly částky 5.240 Kč. Tudíž volné měsíční zdroje žalovaného po započtení rezervy ve výši 500 Kč byly žalobcem stanoveny na částku 5.260 Kč měsíčně. Žalovaný v hodnocení dále uvedl, že je rozvedený a nežije s nikým ve společné domácnosti. Za formu bydlení označil„ vlastní“. Za ostatní výdaje vynaložené na dopravu, záliby apod. označil žalovaný nulovou částku, stejně tak uvedl nulové výdaje vynaložené na splátky dalších úvěrů, děti v domácnosti či spoření. 18. Z výzev ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný byl ze strany žalobce vyzýván k uhrazení dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne [datum] byl žalovaný vyzván k úhradě částky po zesplatnění. Z předžalobní výzvy ze dne [datum], dle podacího archu odeslané žalovanému téhož dne, bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby ve lhůtě 15 dnů od data odeslání tohoto oznámení. 19. Z výše uvedených skutečností soud zjistil, že žalovaný uzavřel s žalobcem dokument označený jako„ smlouva o úvěru“, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému částku 30.000 Kč na jeho bankovní účet. Žalovaný se tímto ujednáním zavázal uhradit žalobci částku 53.910 Kč formou 18 pravidelných splátek, uhradil však žalobci prostřednictvím 10 nepravidelných splátek částku ve výši 18.995 Kč. 20. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 21. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 22. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez