33 C 72/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení jednak částky 32 000 Kč z titulu nesplaceného úvěru poskytnutého předchůdcem žalobce [právnická osoba] na základě smlouvy [číslo] ze dne 26. 1. 2018, kdy žalované byl poskytnut úvěr ve výši 32 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle poskytnuté jistiny zaplatit předchůdci žalobce úrok ve výši 5 440 Kč s úrokovou sazbou ve výši 21,27 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 6 400 Kč a za hotovostní inkaso splátek poplatek ve výši 16 640 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 776 Kč počínaje dnem 2. 2. 2018, kdy poslední splátka byla stanovena na 26. 7. 2019. Žalovaná za dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 14 650 Kč, kterou předchůdce žalobce započetl částečně na úrok, částečně na poplatek za administrativní činnost a částečně na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Předmětnou žalobou uplatňuje z titulu výše uvedené smlouvy o úvěru dlužnou jistinu ve výši 32 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost ve výši 1 493,27 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 586,73 Kč. Dále uplatňuje kapitalizované úroky ve výši 2 382,24 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení za období od 3. 8. 2019 do 29. 11. 2019 ve výši 1 057,78 Kč a úroky ve výši 21,27 %, a dále úroky z prodlení. Předmětnou žalobou žalobce dále uplatňuje nesplacený úvěr ve výši 10 550,42 Kč poskytnutý na základě smlouvy [číslo] uzavřené dne 23. 10. 2017 mezi předchůdcem žalobce [právnická osoba] a žalovanou, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč. Žalovaná se zavázala vedle poskytnuté jistiny zaplatit předchůdci žalobce úrok ve výši 3 500 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 %, odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 750 Kč počínaje dnem 30. 10. 2017, kdy poslední splátka byla stanovena na den 3. 12. 2018. Dle tvrzení žalobce žalovaná uhradila za dobu trvání smluvního vztahu celkem částku 29 800 Kč, kterou předchůdce žalobce započetl částečně na jistinu, dále na sjednaný úrok, poplatek za administrativní činnost a částečně na poplatek za hotovostní inkaso splátek. Předmětnou žalobou uplatňuje dlužnou částku na jistině ve výši 10 550,42 Kč, kapitalizované úroky ve výši 2 509,51 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení za období od 11. 12. 2018 do 29. 11. 2019 z dlužné jistiny ve výši 933,71 Kč, dále sjednaný úrok ve výši 23,72 % a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl dokazování a zjistil následující dílčí skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že dne 23. 10. 2017 uzavřel předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, kdy převzetí částky v hotovosti stvrdila svým podpisem. Vedle jistiny se žalovaná zavázala zaplatit předchůdci žalobce úrok ve výši 3 500 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč a poplatek za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč, to vše v 58 týdenních splátkách po 750 Kč. Ohledně prověření úvěruschopnosti žalobce k důkazu založil kartu zákazníka – žádost o zápůjčku ze dne 23. 10. 2017, ze které soud zjistil, že předchůdce žalobce vycházel z údajů poskytnutých žalovanou a to, že je osobou OSVČ, její čistý příjem činí 12 000 Kč, a dále pobírá invalidní důchod ve výši 8 741 Kč. Výdaje na bydlení činí 3 500 Kč, osobní výdaje 4 000 Kč. K ověření finanční situace žalované neměl k dispozici žádné doklady. Na předmětný úvěr uhradila žalovaná dle tvrzení žalobce částku 29 800 Kč. 6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovanou dne 26. 1. 2018 smlouvu, na základě které poskytl v hotovosti žalované úvěr ve výši 32 000 Kč. Žalovaná stvrdila převzetí částky v hotovosti svým podpisem. Vedle jistiny se žalovaná zavázala uhradit předchůdci žalobce úrok ve výši 5 440 Kč, dále administrativní poplatek ve výši 6 400 Kč, odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 16 640 Kč, to vše v 78 týdenních splátkách po 776 Kč. Z karty zákazníka ze dne 26. 1. 2018, kterou žalobce založil k důkazu ohledně prověření úvěruschopnosti žalované, soud zjistil, že předchůdce žalobce vycházel z čistého příjmu žalované ve výši 21 504 Kč měsíčně, kdy měl k dispozici výpis z živnostenského rejstříku a daňové přiznání, z této listiny však není patrno, za jaké období měl k dispozici daňové přiznání, rovněž tuto listinu žalobce k důkazu nezaložil. Dále vycházel z rozhodnutí o výplatě výsluhy, kterou žalovaná pobírala ve výši 9 108 Kč. Rovněž tuto listinu žalobce k důkazu nedoložil. Pokud jde o výdaje žalované, vycházel z tvrzení žalované a to výdajů na bydlení ve výši 3 500 Kč, splátek úvěru ve výši 3 000 Kč a ostatních výdajů ve výši 4 000 Kč. Na předmětný úvěr dle tvrzení žalobce, žalovaná uhradila částku 14 650 Kč. 7. Z přípisu předchůdce žalobce ze dne 29. 11. 2019 a podacího lístku ze dne 13. 12. 2019 soud zjistil, že předchůdce žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky na žalobce, současně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky 62 780 Kč z titulu smluv [číslo] [číslo] do 10 dnů od obdržení dopisu. 8. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 7. 5. 2020 a podacího lístku ze dne 7. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 9. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 15. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dne 23. 10. 2017, ve které vystupoval předchůdce žalobce jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaná. Na základě této smlouvy poskytl předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. Dále vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaná uzavřeli dne 26. 1. 2018 pod [číslo] smlouvu o úvěru, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvy jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti ([anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]) zabýval tím, zda předchůdce žalob