36 C 226/2020-68 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 18. 8. 2020 po žalované zaplacení částky 22.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 6. 2020 do zaplacení. Tvrdila, že žalovaná měla v podnájmu část bytové jednotky ve stavbě - budově [adresa] na ul. [ulice], rodinný dům, v [obec], k. ú. [část obce] (dále jen byt). Dne 2. 6. 2020 byt vyklidila, aniž by o tom žalobkyni informovala a nezaplatila podnájemné za měsíce duben a květen 2020 a zálohy na služby za tyto 2 měsíce. Dle smlouvy byla povinna platit měsíčně podnájemné ve výši 9.000 Kč a zálohy na služby ve výši 2.000 Kč. Žalovaná užívala 2 pokoje + terasu se svým synem [jméno] [jméno], podnájemné hradila nepravidelně, nezaplatila celkově částku 400.000 Kč, o zaplacení nájmu byl vystavován doklad, v některých případech žalovaná tento doklad nechtěla ani převzít. Žalovaná i její syn jsou podnikatelé, žalovaná by navíc vzhledem ke svému věku měla být poživatelkou starobního důchodu. Žalované opakovaně navrhovala, že s ní uzavře splátkový kalendář, neboť věděla, že žalovaná je starší osobou a situace kolem pandemie COVID 19 je problematická, žalovaná však tvrdila, že si své povinnosti splní. O odstěhování žalované se dozvěděla cca po 3 dnech. 2. Žalovaná písemným podáním doručeným soudu dne 19. 10. 2020 uvedla, že pan [příjmení] dostal koncem května zaplacený nájem 22.000 Kč, v pronájmu bydlela od 1. 3. 2017 do 31. 5. 2020, nebyla jí vystavena nájemní smlouva, platila 9.000 Kč měsíčně až do 31. 9. 2018 1. 10 2018 pan [příjmení] zvýšil nájem na 11.000 Kč měsíčně a vystavil smlouvu o podnájmu, vždy řádně platila nájem, pan [příjmení] dostával peníze osobně, na které nevystavoval žádný řádný doklad o zaplacení, za dobu od 1. 3. 2017 do 31. 5. 2020 zaplatila celkem částku 400.000 Kč, na kterou nedostala žádný doklad o zaplacení. Bydlela v podkroví, v domě bylo ubytováno dalších 5 lidí, kde měli společně WC - sprchu - kuchyň. Patří do rizikové skupiny lidí, je jí 70 let, začala mít obavy o své zdraví, v době COVIDU nemohla pracovat, pan [příjmení] se jí chodil ptát, kdy mu zaplatí za nájem, že ji může vystěhovat, v době nouzového stavu ubytoval pan [příjmení] v domě 4 cizince bulharské národnosti, měsíčně má jistý příjem asi od 12 lidí, v domě bylo ubytováno dalších 5 lidí, měli společně WC - sprchu - kuchyň. 3. Žalobkyně odmítla, že by si neplnila své povinnosti vůči státu a že by porušovala jakýmkoliv způsobem pravidla pro ubytování v době nouzového stavu. 4. Pokud soud nařídil jednání dne 12. 8. 2022, žalovaná se k jednání nedostavila, předvolánka jí byla doručena fikcí dne 4. 7. 2022, jako 10. den poté, co bylo oznámení pro vyvěšení na úřední desce podle § 50 odst. 2 o. s. ř. dne 23. 6. 2022 vyvěšeno. Žalovaná se k jednání nedostavila, soud jednal v její nepřítomnosti podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy - výpisem z obchodního rejstříku pro žalobkyni ze dne 12. 8. 2022, smlouvou o podnájmu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou ze dne 1. 10. 2018 včetně kopie OP žalované, předžalobní výzvou právní zástupkyně žalobkyně ze dne 12. 6. 2020 a podacím lístkem o odeslání poštovní zásilky na poště [obec] V dne 17. 6. 2020. 6. Mezi účastníky je nesporné, že žalovaná užívala byt od 1.3.2017 až do 31. 5. 2020. 7. Z výše citovaných listinných důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně zapsaná v obchodním rejstříku od 12. 2. 2010, po celou dobu je jejím statutárním zástupcem jednatel pan [jméno] [příjmení]. Účastníci uzavřeli dne 1. 10. 2018 smlouvu o podnájmu, kdy žalobkyně jako nájemce předmětného bytu pronajala žalované jako podnájemci předmětný byt. Žalobkyně byla na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2015 uzavřené mezi žalobkyní, jako nájemcem a [jméno] [příjmení], jako pronajímatelem, nájemcem předmětného bytu. Žalovaná jako podnájemce se zavázala v bodě IV. odst. 2 smlouvy platit žalobkyni po dobu trvání podnájmu částku nájemného ve výši 9.000 Kč měsíčně v hotovosti k rukám nájemce vždy do 1. dne toho kterého kalendářního měsíce, a to v bytě, od data nastěhování. Dále se zavázala platit měsíčně úhradu za plnění spojená s užíváním bytu ve výši 2.000 Kč měsíčně. Dle bodu IV. odst. 5 povinnost platit nájemné a plnění spojená s užíváním bytu vznikla dnem vzniku podnájmu a končí dnem zániku podnájmu, a to bez ohledu na okamžik nastěhování a vyklizení bytu. Podnájem byl sjednán na dobu určitou - na 1 rok, počínaje od 1. 10. 2018. K podnájemní smlouvě ještě měla žalobkyně připojený občanský průkaz žalované s vyznačením trvalého bydliště [okres], [obec], [ulice a číslo]. Dále byl přiložen list s poznámkou - [jméno] [jméno] včetně rodného čísla (dle žalobkyně syn žalovaný, který s ní byt obýval). Právní zástupkyně žalobkyně vyzvala žalovanou přípisem ze dne 12. 6. 2020 k zaplacení žalované částky včetně odůvodnění nejpozději do 25. 6. 2020. Dne 17. 6. 2020 byl tento přípis podán na poště [obec] V a poštou žalované odeslán. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani po této výzvě. 8. Podle § 2274 OZ nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § [číslo] se použije přiměřeně. 9. Podle § 2275 odst. 1 OZ v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. 10. Podle § 10 odst. 1 OZ nelze-li právní případ rozhodnout na základě výslovného ustanovení, posoudí se podle ustanovení, které se týká právního případu co do obsahu a účelu posuzovanému právnímu případu nejbližšího. 11. Podle § 2285 OZ pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň 3 měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu 2 let; to neplatí, ujednají-li strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. 12. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění, kdy mezi účastníky je nesporné, že žalovaná užívala byt od 1. 3. 2017 do 31. 5. 2020, dospěl soud k závěru, že je na místě žalobě vyhovět. Pokud žalovaná namítala, že žalobkyni zaplatila i dlužnou částku 2x 11.000 Kč za měsíce IV a V/ 2020, což žalobkyně popřela, bylo na žalované, aby toto své tvrzení prokázala. Žalovaná neoznačila v rámci svého vyjádření k žalobě žádný důkaz, kterým by tato tvrzení chtěla prokázat, nedostavila se k nařízenému jednání, tudíž ji soud nemohl poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby označila důkaz, kterým prokáže, že dlužnou částku zaplatila. Z nájemní smlouvy vyplývá povinnost žalované platit měsíčně podnájemné ve výši 9.000 Kč v hotovosti k rukám nájemce vždy do 1. dne toho kterého kalendářního měsíce, a to v bytě. Žalovaná tedy byla povinna platit podnájemné a zálohu na služby poskytovaná s užíváním bytu ve výši 2.000 Kč statutárnímu zástupci žalobkyně panu [příjmení] vždy 1. den toho kterého kalendářního měsíce přímo v předmětném bytě. Žalovaná neprokázala, že by dlužné částky žalobkyni uhradila, naopak dluh žalované vůči žalobkyni vzal soud za prokázaný. Pokud byla uzavřena dne 1. 10. 2018 nájemní smlouva na dobu určitou - na 1 rok, počínaje od 1. 10. 2018, tato skončila dne 1. 10. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná byt užívala i nadále, a žalobkyně nežádala její vyklizení, naopak žalovaná k 30. 5. 2020 byt sama vyklidila, lze ve smyslu ust. § 10 odst. 1 OZ (analogie legis) dospět k závěru, že došlo k prodloužení podnájemní smlouvy dle § 2285 OZ o další 2 roky, tj. do 1. 10. 2021. 13. O povinnosti žalované zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 26. 6. 2020, rozhodl soud podle § 1970 OZ ve spojení s vl. nař. č. 351/2013 Sb. Soud vycházel z předžalobní výzvy právní zástupkyně žalobkyně, která po žalované žádala zaplatit dlužnou částku ve lhůtě do 25. 6. 2020. Žalovaná byla však v prodlení již dříve, a to za měsíc duben 2020 dne 1. 4. a za měsíc květen 2020 již 1. 5. 2020. Soud vázán žalobou přiznal zákonný úrok z prodlení až od 26. 6. 2020. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého úspěšné žalobkyni přiznal na náhradě nákladů řízení částku 13.476,10 Kč, k rukám zastupující advokátky žalobkyně. Tato částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 880 Kč, 4x odměny dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění (dále jen AT) á 1.980 Kč za 4 úkony právní pomoci (převzetí právního zastoupení, žaloba, písemné vyjádření ve věci samé ze dne 29. 1. 2021, účast při jednání u soudu dne 12. 8. 2022 + půl úkon - 990 Kč za předžalobní výzvu. K tomu 5x režijní paušál á 300 Kč dle § 13 AT - 1.500 Kč v souvislosti s týmiž úkony právní pomoci, celkem 10.410 Kč, k tomu 21 % DPH - 2.186,10 Kč, neboť právní zástupkyně žalobkyně je plátcem této daně.