37 C 20/2022-40 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 20. 1. 2022 se žalobkyně domáhala určení neplatnosti výpovědi uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku, neboť jí byla žalovanou dána z důvodu, že sama žalovaná chce předmětný byt užívat pro své potřeby. Tuto výpověď žalobkyně považovala za neplatnou, neboť nebyla důvodná a žalobkyně v ní nedostatečně srozumitelně vymezila důvod výpovědi. Žalovaná nebude předmětný byt užívat k uspokojování svých bytových potřeb, když dlouhodobě bydlí v rodinném domě v [obec], který vlastní v rámci SJM. 2. Žalovaná ve věci uvedla, že předmětná výpověď je platná, neboť byla podána v písemné formě, byla žalobkyni řádně doručena, byl v ní uveden výpovědní důvod a žalobkyně byla poučena o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem. Žalovaná chce předmětný byt užívat pro svoji bytovou potřebu, když tento důvod je dle judikatury naplněn bez dalšího. Skutečnost, že žalovaná vlastní další nemovitost není důvodem neplatnosti předmětné výpovědi. Pro případ, že by žalovaná následně předmětný byt k uspokojení své bytové potřeby neužívala, je žalobkyně dostatečně chráněna ustanovením § 2289 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ”). Žalobkyně navíc vlastní jiný byt v [obec], ve kterém má hlášen trvalý pobyt. Naplněnost uplatněného výpovědního důvodu může být přezkoumávána pouze v řízení o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, které ale žalobkyně v zákonné lhůtě nezahájila. 3. V podání ze dne 20. 4. 2022 doručeným soudu téhož dne, jak se podává z jeho doručenky (č. l. 23), žalobkyně uvedla, že opravuje žalobu tak, že se domáhá určení neoprávněnosti předmětné výpovědi, když uvedené má být zřejmé z obsahu žaloby. 4. Usnesením ze dne 18. 7. 2022 č. j. [číslo jednací] soud připustil změnu žaloby na určení neplatnosti předmětné výpovědi na určení její neoprávněnosti, v žalobě žalobkyně totiž několikrát uvedla, že se domáhá určení neplatnosti této výpovědi, když výpověď nebyla řádně odůvodněna, což je důvod neplatnosti, nikoliv neoprávněnosti výpovědi, ani jednou nezmínila, že by se domáhala přezkumu její oprávněnosti. Je pravdou, že žalobu odůvodnila tím, že žalovaná předmětný byt užívat nebude, nicméně tato skutečnost nezpůsobuje neurčitost žaloby, když je z obsahu žaloby jednoznačně zřejmé, čeho se žalobkyně žalobou domáhala – určení neplatnosti předmětné výpovědi, a je pouze na žalobci, jaká tvrzení (odůvodňující žalovaný nárok nebo tvrzení, která pro rozhodnutí věci nejsou podstatná) v žalobě uvede. Z uvedeného důvodu soud tedy nepostupoval dle ustanovení § 43 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ”), neboť žaloba byla projednatelná. 5. Žalovaná následně namítla opožděnost předmětné žaloby, když návrh na změnu žaloby byl podán po uplynutí zákonné dvouměsíční lhůty. 6. V projednávané věci nebylo třeba tvrdit ani prokazovat naléhavý právní zájem žalobkyně na předmětných určeních, když k podání předmětných žalob žalobkyni výslovně opravňuje hmotněprávní předpisy (konkrétně [příjmení]). 7. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žaloba byla podána opožděně. Z nájemní smlouvy (č. l. 7) se podává, že žalovaná, jako pronajímatel a vlastník předmětného bytu, jak se podává z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 4), žalobkyni, jako nájemci, pronajala předmětný byt na dobu určitou od 13. 2. 2006 do 31. 12. 2007. Z dodatku k této smlouvě (č. l. 8) se podává, že doba nájmu byla prodloužena do 20. 6. 2008. Mezi účastníky ale nebylo sporu o tom, že nájemní vztah žalobkyně k předmětnému bytu v době podání předmětné výpovědi stále trval. Výpovědí ze dne 19. 11. 2021 žalovaná prostřednictvím svého zástupce, jak se podává z plné moci ze dne 19. 11. 2021 (č. l. 5 p. v.), předmětný nájem vypověděla, když potřebovala tento byt užívat pro svou osobní bytovou potřebu, jak se z této výpovědi podává. Z razítka (č. l. 6) se podává, že žalobkyni bylo doručování výpovědi oznámeno dne 23. 11. 2021, což podporuje její tvrzení, kterému soud neměl důvod nevěřit, že výpověď jí byla doručena dne 24. 11. 2021. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 3 a ze dne 7. 11. 2022) soud zjistil, že žalovaná je v rámci SJM vlastníkem domu na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Z výpisu z katastru nemovitostí (č. l. 20) soud zjistil, že žalobkyně je vlastnicí bytové jednotky [číslo] v domě [adresa] k. ú. [část obce]. 8. Soud k důkazu neprováděl žalobkyní navrhované fotografie přiložené k jejímu podání ze dne 7. 11. 2022, neboť tyto nebylo lze otevřít, a žalovaná nemohla být vyzvána k jejich předložení dle ustanovení § 118a OSŘ, když se z jednání soudu omluvila. Soud rovněž k důkazu nemohl provést žalobkyní navrhovaný výslech žalované, když s jeho provedením žalovaná dle ustanovení § 131 odst. 1 OSŘ a contrario nesouhlasila. 9. Dle ustanovení § 2290 OZ, který se dle ustanovení § 3074 odst. 1 OZ použije i na nájemní vztahy vzniklé před 1. 1. 2014, nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla. V projednávané věci výpověď došla žalobkyni dne 24. 11. 2021, zákonná prekluzivní lhůta tedy uplynula dnem 21. 1. 2022, protože návrh na změnu žaloby na přezkum oprávněnosti této výpovědi byl soudu doručen až dne 20. 4. 2022, byl doručen opožděně a soud žalobu zamítl. Nad rámec uvedeného soud uvádí, že i kdyby žaloba byla podána včas, nebyla by důvodná, když výpověď byla podána z důvodu, že žalovaná chce předmětný byt užívat sama, což ve výpovědi uvedla, čímž naplnila výpovědní důvod dle ustanovení § 2288 odst. 2 písm. a) OZ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3670/2020), a žalobkyně, kterou v tomto ohledu tížilo důkazní břemeno (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1454/2016), neprokázala, že tomu tak není. K jednání, kdy by v tomto ohledu mohla bát poučena dle ustanovení 118a odst. 3 OSŘ se nedostavila. Ve věci není podstatné, zda žalovaná nebo žalobkyně vlastní jinou nemovitost. S ohledem na uvedené je tedy zřejmé, že i kdyby žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu byla podána včas, nebyla by důvodná, neboť byla podána ze zákonného důvodu uvedeného v ustanovení § 2288 odst. 2 písm. a) OZ. Nezačne-li žalovaná do jednoho měsíce od vyklizení tento byt užívat, bude ve smyslu ustanovení § 2289 OZ povinna žalobkyni předmětný byt znovu pronajmout nebo jí nahradit škodu. 10. Procesně plně úspěšné žalované soud přiznal dle § 142 odst. 1 OSŘ právo na náhradu nákladů řízení, která je tvořena odměnou ve výši 4 500 Kč za tři úkony právní služby po 1 500 Kč (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě a účast při jednání soudu) stanovenou podle § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ advokátní tarif“) za použití ustanovení § 9 odst. 1 advokátního tarifu, paušální náhradou nákladů za tři úkony právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 900 Kč Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalobkyně povinna žalované zaplatit činí 5 400 Kč. Je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 OSŘ, dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám zástupce žalované.