42 C 16/2022-47 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 25.868,95 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce spolu s poplatky úvěru ve výši 12.000 Kč a úrokem v částce 2.800 Kč do data splatnosti dne [datum], a to formou 58 týdenních splátek po 600 Kč. Dále účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě předchůdce žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 6.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit předchůdci žalobce spolu s poplatky úvěru ve výši 3.600 Kč a úrokem v částce 840 Kč do data splatnosti dne [datum], a to formou 58 týdenních splátek po 180 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Pohledávky za žalovaným byly následně postoupeny na žalobce. Žalobce vždy vedle nesplacené jistiny z titulu smlouvy o úvěru současně požaduje smluvní a zákonné úroky z prodlení, které částečně kapitalizoval. 2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 5. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], podepsal tuto smlouvu o úvěru ohledně částky 20.000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 4.000 Kč, hotovostním inkasem ve výši 8.000 Kč a úrokem ve výši 2.800 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 600 Kč Celkem se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 34.800 Kč do data splatnosti [datum]. Zápůjční úroková sazba dle čl. 1 smlouvy o úvěru činila při 58 týdenních splátkách 23,72 % p.a. Dle smluvního ujednání poskytl předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku celkem 8.800 Kč, kterou věřitel započetl v částce 2.800 Kč na úrok, v částce 5.868,95 Kč na dlužné poplatky, ve zbylém rozsahu v částce 131,05 Kč na jistinu. Žalobou nárokovaná částka tak sestává ze zbývající neuhrazené jistiny ve výši 19.868,95 Kč, když zbývající dlužný poplatek žalobce v řízení neuplatňuje. 6. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru a smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], podepsal tuto smlouvu o úvěru ohledně částky 6.000 Kč. Žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem za administrativní služby ve výši 1.200 Kč, hotovostním inkasem ve výši 2.400 Kč a úrokem ve výši 840 Kč, a to formou 58 týdenních splátek po 180 Kč Celkem se žalovaný zavázal předchůdci žalobce uhradit částku ve výši 10.440 Kč do data splatnosti [datum]. Zápůjční úroková sazba dle čl. 1 smlouvy o úvěru činila při 58 týdenních splátkách 23,72 % p.a. Dle smluvního ujednání poskytl předchůdce žalobce žalovanému finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný na svůj dluh uhradil částku celkem 1.580 Kč, kterou věřitel započetl v částce 840 Kč na úrok a v částce 740 Kč na dlužné poplatky. Žalobou nárokovaná částka tak sestává ze zbývající neuhrazené jistiny ve výši 6.000 Kč, když zbývající dlužný poplatek žalobce v řízení neuplatňuje. 7. V době uzavírání smluv měl předchůdce žalobce ohledně majetkových, výdělkových a osobních poměrů žalovaného informace uvedené v kartách zákazníka – žádostech o spotřebitelský úvěr. Z těch vyplývá, že právní předchůdce žalobce vždy ověřil totožnost žalovaného pomocí OP. Žalovaný v každém případě uvedl, že bydlí v bytě v podnájmu/nájmu. Dále uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr u společnosti [právnická osoba] na prodejně [jméno] [příjmení] [jméno], na pracovní pozici prodavač. Mzda vyplácená žalovanému dosahovala dle formuláře v rozhodné době při sjednávání úvěru ve výši 20.000 Kč ([datum]) částky ve výši 10.620 Kč měsíčně, v případě žádosti o úvěr ve výši 6.000 Kč ([datum]) dosahovala mzda žalovaného částky 13.200 Kč měsíčně. V obou případech žalovaný uvedl, že se jedná o jediné částky příjmu jeho domácnosti. V případě žádosti ze dne [datum] označil žalovaný za výdaje vynaložené na bydlení částku 3.000 Kč, za výdaje domácnosti částku 4.500 Kč a výdaje na telefon částku 300 Kč (celkem výdaje ve výši 7.800 Kč). V případě druhé žádosti ze dne [datum] uvedl žadatel výdaje vynaložené na bydlení ve výši 2.500 Kč, výdaje domácnosti ve výši 4.500 Kč, výdaje na telefon ve výši 200 Kč a výdaje na dosavadní splátky úvěrů ve výši 2.600 Kč (celkem výdaje ve výši 10.100 Kč). V první žádosti žalovaný uvedl, že vlastní motorové vozidlo, ve druhé již nikoliv. V obou případech naopak zaškrtl, že má aktuálně sjednané úvěry u jiných společností a aktivní půjčky u věřitele. Výpočet použitelného příjmu žalovaného pro případné hrazení nastavených splátek byl pro každý případ zjištěn odečtením tvrzených výdajů od příjmů žadatele. Předchůdce žalobce ve formulářích uvedl, že příjem žalovaného byl v každém případě ověřen, a to výplatními páskami, pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a dokladem o SIPO. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byly na žalobce postoupeny mimo jiné i pohledávky za žalovaným. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předložená předžalobní výzva ze dne [datum], byla odeslaná žalovanému dne [datum], jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne dlužné částky z titulu úvěrových smluv neuhradil. 9. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 10. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 15. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z.