42 C 79/2022-86 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 11. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 10.920 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil žalobce tak, že je vlastníkem bytu [číslo] v budově bytového domu [adresa], č. or. [anonymizováno] na ulici [obec] v [obec], kdy tento byt pronajímal žalovanému na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]. Nájemní vztah měl zaniknout ke dni [datum] uplynutím nájemní doby. Žalovaný však byt vyklidil teprve dne [datum]. Předmětem této žaloby je bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu bez právního důvodu za období od května 2019 do července 2019 spolu s nedoplatkem na vyúčtování služeb za rok 2019, to celé v poměrné částce 10.920 Kč, spolu s příslušenstvím ve formě úroků z prodlení. 2. Žalovaný se ani přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] v budově bytového domu [adresa], č. or. [anonymizováno], nacházejícího se na pozemku parc. [číslo] na ulici [obec] v [obec], což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí pro k.ú. [část obce], [územní celek], [list vlastnictví]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu bytu [číslo] nacházejícího na adrese [obec a číslo] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou pro období od [datum] do [datum]. Žalovaný byl povinen hradit měsíčně částku 3.676 Kč představující nájemné, jak vyplývá z přehledu předpisů za rok 2019 a výpočtového listu. Nájemní vztah účastníků byl ukončen uplynutím sjednané doby nájmu dne [datum], když k prodloužení nájemního vztahu mezi účastníky nedošlo a ve smlouvě byla vyloučena automatická prolongace nájemního vztahu. Žalovaný však byt vyklidil teprve dne [datum], jak je zřejmé z protokolu o předání bytu. Dle vyúčtování služeb poskytovaných v souvislosti s užíváním bytu v roce 2019 dluží žalovaný nedoplatek na skutečně spotřebovaných službách za rok 2019 ve výši 701 Kč. Z předpisů plateb se dále podává, že žalovaný nehradil žalobci platby spojené s užíváním bytu po skončení nájemního vztahu za období od května 2019 do července 2019. Konkrétně neuhradil platbu ve výši 2.958 Kč za 05/ 2019, když žalobce na částku nájemného ve výši 3.691 Kč eviduje částečnou úhradu žalovaného ve výši 733 Kč, platbu za [číslo] ve výši 3.691 Kč a platbu za měsíc [číslo] ve výši 3.570 Kč, když obvyklé nájemné bylo poměrně sníženo vzhledem k vyklizení bytu žalovaným dne [datum]. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě celkové dlužné částky ve výši 10.920 Kč, a to formou upomínek ze dne [datum], [datum] a [datum]. Současně byla žalovanému zaslána předžalobní výzva dne [datum] s tím, že je povinen uhradit dlužnou částku v dodatečné lhůtě 10 dnů. Zásilka byla dle kopie přiložené obálky připravena k vyzvednutí ode dne [datum], žalovaný však i přes uvedené ničeho žalobci neuhradil. 5. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014, i když vyplývají z nájemní smlouvy uzavřené před účinností občanského zákoníku. 6. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 7. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. 8. Podle ustanovení § 2247 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby. 9. Dle ustanovení § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 10. Na základě ustanovení § 2991 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 11. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalovaný si s žalobcem sjednal nájemní vztah k předmětnému bytu, přičemž se zavázal v souvislosti s užíváním bytu hradit nájemné a platy za služby spojené s užíváním bytu. Ohledně uplatňované jistiny žalobce splnil povinnost tvrzení i důkazní ke skutečnosti, že žalovaný po datu skončení nájemního vztahu k [datum] v bytě nadále bydlel a využíval služby spojené s užíváním bytu ještě do [datum], kdy předmětný byt vyklidil, přičemž tyto náklady za období od května 2019 do července 2019 nehradil řádně a včas ve sjednaném rozsahu. Žalobce tak v řízení prokázal existenci nájemního vztahu mezi účastníky a rovněž jeho ukončení, existenci dluhu a jeho složení, žalovaný naopak v řízení netvrdil a neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci plnění v podobě bezdůvodného obohacení za užívání bytu žalovaným v době následující po skončení nájemní smlouvy. Konkrétně částku ve výši obvyklého nájemného za měsíce květen – červenec 2019 spolu s vyúčtovaným nedoplatkem za skutečně spotřebované služby spojené s užíváním bytu v roce 2019. 12. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu mu bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit rovněž zákonné úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečně sjednané desetidenní lhůty v předžalobní upomínce, uložené pro žalovaného k vyzvednutí dne [datum] Lhůtu k plnění v délce 3 dnů soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.000 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 100 Kč dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., když šlo o rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporu, ve kterém bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).