42 C 97/2022-78 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou u Městského soudu v Brně dne 26. 5. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 23.260,02 Kč s příslušenstvím a úhradu nákladů řízení. Svoji žalobu odůvodnil tím, že na základě žádosti podané žalovaným došlo mezi stranami k uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ke kreditní kartě až do výše 20.000 Kč. Jelikož žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplácel, porušil tím smluvní podmínky uzavřené smlouvy. V tomto důsledku žalobce využil svého práva a ke dni [datum] zesplatnil závazky žalovaného. Žalobce tímto návrhem požaduje částku jistiny ve výši 23.260,02 Kč spolu se zákonným a smluvním úrokem z prodlení, kapitalizovanými úroky ve výši a 4.211,96 Kč a 1.717,65 Kč. 2. Podáním doručeným soudu dne 3. 8. 2022 vzal žalobce žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 11,10 % z částky 3.260,02 Kč od 26. 4. 2021 do zaplacení, soud proto řízení co do daného nároku v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. zastavil, jak je ve výroku I. uvedeno. Nadále tak žalobce požadoval smluvní úrok ve výši 19,90 % ročně z částky 3.260,02 Kč od 26.4.2021 do zaplacení. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas samostatným podáním) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 5. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: 6. Žalovaný uzavřel s žalobcem na základě podané žádosti ze dne [datum] téhož dne smlouvu o úvěru ke kreditní kartě, jejímž předmětem bylo poskytnutí úvěru ke kreditní kartě poštovní spořitelny až do výše 20.000 Kč. Současně byla dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí kreditní karty poštovní spořitelny. Součástí smluvních ujednání byly mj. všeobecné podmínky, předsmluvní informace ke kreditní kartě a sazebník poplatků. V předsmluvních informacích byly stejně jako ve smlouvě zachyceny základní parametry smlouvy o úvěru. Dle obsahu smluvní dokumentace byly čerpané peněžní prostředky úročeny úrokovou sazbou ve výši 19,90 % p.a., pro jistinu převyšující úvěrový limit byla sjednána sazba 30 % p.a., RPSN dosahovala 26,07 % p.a. Ve smlouvě byly rovněž specifikovány poplatky za jednotlivé úkony, který byl žalovaný povinen žalobci z titulu úvěrové smlouvy zaplatit, včetně měsíčního poplatku za služby spojené s kreditní kartou ve výši 30 Kč či poplatku za výběr z bankomatu 50 Kč či 100 Kč. Žalovaný se dle čl. II. Smlouvy zavázal splácet úvěr ve splátkách o minimální výši 5 % z vyčerpané částky úvěru, minimálně v částce 500 Kč, splatných vždy k 25. dni v měsíci. Z potvrzení o převzetí kreditní karty ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný kreditní kartu osobně převzal téhož dne. Z přehledu výpisu účtu ke kreditní kartě vyplývá, že se žalovaný dostal do prodlení s hrazením splátky úvěru splatné dne [datum]. Jelikož žalovaný ani dál úvěr řádně nesplácel, ani přes zaslání výzvy k zaplacení ze dne [datum], přistoupil žalobce v souladu s čl. VI. Odst. 3 smlouvy k prohlášení úvěru za okamžitě splatný ke dni [datum] O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován dopisem ze dne [datum]. Dle výpisu z úvěrového účtu byl žalovaný ke dni zesplatnění v prodlení s částkou jistiny ve výši 23.260,02 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení dosahoval ke dni vyčíslení pohledávky částky 4.211,96 Kč (za období od okamžité splatnosti dluhu dne [datum] do dne vyčíslení [datum]), zákonný úrok z prodlení dosahoval ke dni vyčíslení pohledávky částky 1.717,65 Kč (za období od prodlení [datum] do vyčíslení [datum]). Žalovaný byl upomínán k úhradě dluhu prostřednictvím výzvy před podáním žaloby ze dne [datum], odeslané na adresu žalovaného téhož dne, jak je zřejmé z předmětné výzvy a podacího archu. 7. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Dle § 2665 o. z., ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. 10. Dle § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Dle odst. 4 téhož ustanovení, odstavce 1, 2 a 4 se použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby. 11. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše sjednaného úvěrového limitu, a žalovaný se zavázal tyto poskytnuté peněžní prostředky vrátit tak, že zajistí na svém účtu dostatek disponibilních peněžních prostředků k úhradě měsíčních splátek jistiny včetně naběhlých úroků z prodlení a sjednaných poplatků. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Žalobce přitom dostál své zákonem stanovené povinnosti a postupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr ve smyslu účinného § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když žalobce dospěl k závěru o schopnosti žalovaného nastavené splátky úvěru splácet. Žalovaný poskytnutý úvěr čerpal, vzal na sebe závazek hradit úvěr řádně a včas dle smluvních ujednání, což však nesplnil, a žalobce proto přistoupil s ohledem na ustanovení smluvních podmínek k zesplatnění úvěru a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný však svůj dluh neuhradil a dostal se tak do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, který dosahoval na jistině částky 23.260,02 Kč. Rovněž není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s hrazením svého závazku ke dni [datum] (neuhrazení splátky žalovaným, současně období, od kterého žalobce dle vyúčtování účtoval žalovanému zákonný úrok z prodlení), ve výši stanoveného dle § 1970 o. z., ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který je vypočten v sazbě 8,25 % p.a. z dlužné jistiny a ke dni vyčíslení pohledávky dosahuje kapitalizované částky 1.717,65 Kč (za období od prodlení [datum] do vyčíslení pohledávky [datum]). Současně má žalobce nárok na zaplacení téhož úroku v zákonné sazbě 8,25 % p.a. z dlužné jistiny za navazující období, tedy za období od [datum] do zaplacení. 12. Co se týče požadavku žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení v sazbě 19,90 % p.a. za období od okamžité splatnosti dluhu dne [datum] do dne vyčíslení [datum], který dosahoval částky 4.211,96 Kč, k tomu soud uvádí, že v souladu s ust. § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb., ve znění účinném od 24. 4. 2020, u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V souladu s daným ustanovením tak žalobci nepřísluší nárok na úroky v sazbě převyšující sazbu 8,25 % p. a. za období navazující 90. dnem po začátku prodlení žalovaného, které dle obsahu smlouvy a požadavku žalobce na zákonné úroky z prodlení (co se týče nároku za částku 1.717,65 Kč) nastalo již dnem [datum]. Soudu proto nezbylo než žalobu v části, ve které se žalobce domáhá uhrazení částky 4.211,96 Kč coby smluvních úroků za období od [datum] do [datum] v sazbě 19,90 % p.a., tedy sazbě přesahující zákonných 8,25 % p.a. pro období navazující po uplynutí lhůty 90 dnů od počátku prodlení [datum] (tedy již od období [datum]) zamítnout. Soud však žalobci za požadované období od [datum] do [datum] přiznal úrok, který požadoval moh