44 C 117/2021-83 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 12. 2020 domáhal (po jejím částečném zpětvzetí) zaplacení částky 41.601 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 41.601 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení, a to z titulu plateb spojených s užíváním bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], [obec] – [část obce]. Svoji žalobu odůvodnil tak, že žalovaná, jako člen žalobce, má povinnost hradit žalobci platby spojené s užíváním bytu. Výše těchto plateb se odvíjí též od podlahové plochy užívaného bytu. Bytová jednotka žalované měla původní výměru 65,1 m2, ovšem od 24. 7. 2017 byla výměra zvětšena na podlahovou plochu 128 m2. Tímto došlo ke zvýšení částek, které byla žalovaná povinna žalobci hradit. Žalovaná však i přes výzvy žalobce nadále hradila pouze částku vztahující se k původní výměře, čímž jí vznikl žalobou uplatněný dluh. Rozhodující je přitom faktický stav a výměra uvedená v kolaudačním souhlasu, nikoliv výměra uvedená v katastru nemovitostí nebo v nájemní smlouvě. Žalobce je pak aktivně legitimován, neboť za žalované období byl žalobce vlastníkem jednotky a žalované svědčilo pouze právo užívání bytové jednotky na základě smlouvy. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla, aby soud žalobu zamítl. Žalovaná uvedla, že žalobce nemá nárok na úhradu žalovaných částek, protože žalobce měl předmětnou bytovou jednotku převést do osobního vlastnictví žalované, čemuž se však brání a kvůli jednání žalobce ani není dosud bytová jednotka ve své nové výměře zapsána v katastru nemovitostí. Jak v katastru nemovitostí, tak v nájemní smlouvě je uvedena výměra bytové jednotky 65,1 m2, žalobce tak nemůže mít nárok na částky vyšší, než mu náleží za tuto výměru. V souladu se smlouvou o výstavbě ze dne 25. 4. 2014 došlo navíc ke vzniku Společenství vlastníků jednotek domu [ulice a číslo], [obec], a to dne 12. 8. 2020. Případné nároky vůči žalované je tak oprávněno vymáhat toto společenství vlastníků jednotek, nikoliv žalobce. 3. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav. 4. Z listiny označené jako Smlouva o nájmu družstevního bytu podepsané žalovanou a žalobcem dne 7. 1. 2014 soud zjistil, že žalobce se zavázal přenechat žalované do užívání bytovou jednotku [číslo] v 6. nadzemním podlaží v budově [adresa], č. o. [anonymizováno] na ulici [ulice] v [obec] a žalovaná se zavázala hradit nájemné sestávající z pravidelných měsíčních plateb do provozního fondu a fondu oprav, a dále zálohové platby na služby spojené s užíváním bytu, které budou následně vyúčtovány vždy do 30. 4. následujícího kalendářního roku. 5. Z výpočtového listu platného od 1. 8. 2017 soud zjistil, že žalovaná měla za užívání bytu [číslo] o ploše 65,1 m2 hradit měsíčně částku 3.694 Kč. Z výpočtového listu platného od 1. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaná měla za užívání bytu [číslo] o ploše 128 m2 hradit měsíčně částku 6.403 Kč. 6. Dokumenty označenými jako Smlouva o výstavbě a Dodatek [číslo] ke Smlouvě o výstavbě bylo prokázáno, že žalovaná se s žalobcem dohodla na tom, že bude moci vestavbou a nástavbou rozšířit jí užívanou bytovou jednotku a takto rozšířenou jednotku bude dále užívat, popř. má možnost využít právo na bezúplatný převod jednotky do svého vlastnictví. 7. Kolaudačním souhlasem ze dne 19. 7. 2017 bylo prokázáno, že stavební úřad vyslovil kolaudační souhlas žalované, jako stavebníku, s užíváním rozšířené bytové jednotky [číslo] s uvedenou výměrou 128 m2. 8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 18. 12. 2020 soud zjistil, že žalobce je katastrem nemovitostí evidován jako vlastník jednotky [číslo] s podílem na společných částech o velikosti [číslo]. 9. Z dokumentu označeném jako seznam členů soud zjistil, že žalobce eviduje žalovanou jako svoji členku, která užívá bytovou jednotku [číslo]. Z dokumentu nazvaného seznam nájemců – zůstatky soud zjistil, že žalobce ke dni 30. 11. 2020 evidoval vůči žalované pohledávku v částce 61.018 Kč. 10. Dále bylo prokázáno, že žalovaná byla výzvou ze dne 3. 9. 2018 vyzývána spol. [právnická osoba] k úhradě částky 16.354 Kč a předžalobní upomínkou ze dne 27. 5. 2020 k úhradě částky 69.252 Kč. 11. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže. 12. Další navržené důkazy (hlasový záznam z členské schůze ze dne 2. 7. 2020; listiny navržené žalobcem v podání ze dne 26. 6. 2022 nacházející se na č.l. 41-56 spisu - Přehled vyměřených předpisů po složkách, vyúčtování služeb za roky 2017 – 2020, opravný protokol o vyúčtování služeb za rok 2017, přehled plateb žalované za roky 2018 – 2020, přípis spol. [právnická osoba] ze dne 3. 9. 2018 včetně obálky, přípis žalované spol. [právnická osoba] ze dne 27. 4. 2018, přípisy – žádosti o navýšení pravidelných plateb ze dne 18. 12. 2018 a 11. 2. 2019, výzva k úhradě doplatku ze dne 27. 3. 2018, Směrnice č. 1/2018; listiny navržené žalovanou v podání ze dne 2. 9. 2022 nacházející se na č.l. 71-75 spisu - výpis z KN k 21. 10. 2014, informace o jednotce [číslo] z internetových stránek katastru nemovitostí, výpis z rejstříku SVJ ze dne 2. 9. 2022; výpočtový list platný od 1. 5. 2022 nacházející se na č.l. 81 spisu) soud neprováděl pro nadbytečnost. S ohledem na neunesení břemene tvrzení žalobcem (k tomu více níže) bylo další dokazování nadbytečné a nemělo by žádný vliv na rozhodnutí ve věci. 13. Podle § 79 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. 14. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. 15. Podle § 118a odst. 1 o. s. ř. ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. 16. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř. ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3. 17. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 18. Nájemce bytu je podle ustanovení § 2247 občanského zákoníku v kombinaci se zákonem č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (dále jen„ zákon č. 67/2013 Sb.“), povinen hradit cenu za služby související s užíváním bytu. 19. Obecně ve sporném řízení platí zásada, že každá procesní strana má břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně skutkových znaků jí příznivé právní normy. Pokud potřebné rozhodné skutečnosti tvrzeny nebudou, nedojde ani k naplnění předpokladů pro aplikaci příslušné právní normy, které se strana dovolává a soud v takových případech rozhodne dle pravidel dělení břemene tvrzení. Ke splnění povinnosti tvrzení je nezbytné, aby skutková tvrzení byla úplná a