44 C 78/2022-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 3. 2022 domáhal po žalované vyklizení bytu [číslo] nacházejícího se v 1. nadzemním podlaží domu [ulice a číslo] v [obec], [adresa] v k. ú. [část obce], sestávajícího ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství. Žalobce je vlastníkem předmětného bytu. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 23. 7. 1999 uzavřena nájemní smlouva k předmětnému bytu. Dopisem ze dne 7. 10. 2019 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby za dobu alespoň tří měsíců ve výši 37.310 Kč. Žalovaná dopis převzala dne 8. 10. 2019, úhradu dluhu ve stanovené lhůtě do 25. 10. 2019 ale neprovedla. Z důvodu neplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců zaslal žalobce žalované výpověď nájmu předmětného bytu bez výpovědní doby. Žalovaná výpověď převzala dne 29. 11. 2019. Žalovaná měla byt odevzdat bez zbytečného odkladu, nejpozději do 29. 12. 2019. Žalovaná však svou povinnost nesplnila a ode dne 30. 12. 2019 byt užívá bez právního důvodu. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek (na výzvu soudu k vyjádření k soudem zamýšlenému rozhodnutí věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 o. s. ř. se žalobce ani žalovaná nevyjádřili). Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 15. 7. 2015, soud zjistil, že stavba [adresa], v k.ú. [část obce], [územní celek], je součástí pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce], [územní celek], a je ve vlastnictví [územní celek]. Městská část [obec] [část obce] má předmětný bytový dům svěřený do správy (Příloha [číslo] Statutu [územní celek]). 5. Z nájemní smlouvy ze dne 23. 7. 1999 soud zjistil, že žalobce přenechal žalované do nájmu třípokojový byt [číslo] nacházející se v 1. podlaží domu [adresa], [ulice a číslo], [obec], a to na dobu neurčitou. Výše nájemného byla ujednána v článku III. této smlouvy. Dle článku IV. bodu 2 nájemní poměr může zaniknout výpovědí ze strany pronajímatele z důvodů a způsobem uvedeným v občanském zákoníku. Podle čl. IV. bodu 3. nájemní smlouvy je po zániku nájmu nájemce povinen předat byt pronajímateli do 15 dnů ode dne zániku nájmu. 6. Dle evidenčního listu platného od 1. 8. 2017 činilo nájemné předmětného bytu včetně záloh na služby celkem 9.386 Kč měsíčně. 7. Přípisem ze dne 7. 10. 2019 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužného nájemného a záloh na služby za měsíce červenec, srpen a září 2019 ([číslo] Kč/měsíc) a částečně za květen 2017 (9.152 Kč), celkem tedy 37.310 Kč, a to do 25. 10. 2019. Současně žalobce žalovanou poučil o tom, že má dle § 2291 občanského zákoníku možnost nájem vypovědět bez výpovědní doby. Přípis byl dle dodejky žalované doručen dne 8. 10. 2019. 8. Přípisem ze dne 14. 11. 2019 byla žalované dána výpověď z nájmu předmětného bytu bez výpovědní doby, neboť porušila svou povinnost zvlášť závažným způsobem spočívajícím v nezaplacení nájemného a nákladů na služby za dobu alespoň tří měsíců (dlužná částka za září 2019, říjen 2019, částečně květen 2017 a červenec 2019 činí celkem 29.886 Kč). Žalovaná byla rovněž poučena, že je nejpozději do jednoho měsíce od skončení nájmu povinna byt odevzdat žalobci. Přípis byl žalované dle dodejky doručen dne 29. 11. 2019. 9. Přípisem ze dne 7. 2. 2020 byla žalovaná upozorněna na to, že nesplnila svou povinnost odevzdat byt žalobci a dále byla vyzvána k zaplacení dlužného nájemného. 10. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. 11. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 občanského zákoníku kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 12. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Podle ustanovení § 2291 odst. 1 občanského zákoníku poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu. 14. Podle ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno. 15. Podle ustanovení § 2292 občanského zákoníku nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. 16. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 17. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalované vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu neurčitou od 23. 7. 1999. Žalovaná dlouhodobě (déle než 3 měsíce) neplatila sjednané nájemné a náklady na služby, proto žalobce v souladu s § 2291 občanského zákoníku přistoupil k výpovědi nájmu bez výpovědní doby. Výpověď z nájmu bytu byla žalované doručena dne 29. 11. 2019. Podanou výpověď z nájmu bytu soud považuje za platnou, byly splněny veškeré náležitosti kladené na výpověď z nájmu bytu (§ 2286 občanského zákoníku, § 2291 odst. 3 občanského zákoníku). Dnem doručení výpovědi žalované došlo ke skončení nájmu, žalovaná byla povinna byt vyklidit a odevzdat ve lhůtě jednoho měsíce od doručení výpovědi, tj. do 29. 12. 2019. Žalovaná tuto svou povinnost nesplnila a předmětný byt užívá bez právního důvodu. Žalobce tak má v souladu s ustanovením § 1040 občanského zákoníku právo na ochranu svého vlastnického práva vůči žalované, neboť žalovaná užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu a neoprávněně tak zasahuje do jeho vlastnického práva. 18. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost vyklidit byt [číslo] nacházející se v 1. nadzemním podlaží domu [ulice a číslo] v [obec], [adresa] v k. ú. [část obce], sestávající ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, a vyklizený jej předat žalobci do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku. 19. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve věci plně úspěšný, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal náhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a paušální náhradu nákladů dle § 151 odst. 3 o. s. ř. a dle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za jeden úkon (žaloba ze dne 14. 3. 2022) po 300 Kč.