44 C 95/2020-92 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 28. 2. 2020 domáhala po žalované zaplacení částky 45.752,70 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že dne 28. 8. 2003 uzavřela s dlužníky [jméno] [příjmení] a žalovanou Smlouvu o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření [číslo] do výše 600.000 Kč. Meziúvěr byl vyčerpán dne 24. 10. 2003 ve výši 600.000 Kč. Po splnění podmínek pro získání řádného úvěru ze stavebního spoření byl ke dni 30. 6. 2013 [jméno] [příjmení] a žalované poskytnut úvěr ze stavebního spoření ve výši 350.374,20 Kč a meziúvěr byl tímto úvěrem a zůstatkem z vkladového účtu stavebního spoření splacen. Úroková sazba úvěru ze stavebního spoření byla sjednána na 4,8 % ročně. [jméno] [příjmení] a žalovaná byli povinni úvěr ze stavebního spoření splácet v měsíčních splátkách ve výši 3.500 Kč počínaje měsícem 8/ 2013. [jméno] [příjmení] a žalovaná však řádně a včas splátky nehradili. Na majetek [jméno] [příjmení] byl dne 13. 11. 2015 prohlášen konkurs a žalobkyně uplatnila svou pohledávku přihláškou. Dopisem ze dne 11. 10. 2019 žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala [jméno] [příjmení] a žalovanou k úhradě celé pohledávky do 31. 10. 2019. Ke dni 31. 10. 2019 činila pohledávka žalobkyně 313.792,70 Kč, přičemž z toho jistina úvěru činila 260.911,70 Kč, smluvní úroky do odstoupení činily 51.808,50 Kč a poplatky za vedení úvěrového účtu činily 1.072,50 Kč. Podle čl. XVIII. odst. 9 všeobecných obchodních podmínek se poplatky přičítají k zůstatku úvěru a také se úročí. Po odstoupení obdržela žalobkyně jedinou platbu, a to dne 18. 12. 2019 z insolvenčního řízení [jméno] [příjmení] ve výši 268.040 Kč. Žalobkyně tuto částku použila na úhradu jistiny ve výši 260.911,70 Kč, dlužných poplatků ve výši 1.072,50 Kč a ve zbylé částce 6.055,80 Kč na úhradu části dlužných smluvních úroků do odstoupení. Žalovaná částka 45.752,70 Kč tak představuje kapitalizované příslušenství, a to dlužné smluvní úroky ve výši 4,8 % ročně do 31. 10. 2019. Žalobkyně dále požaduje smluvní úrok ve výši 4,8 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 261.984,20 Kč od 1. 11. 2019 do 18. 12. 2019 a zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z jistiny a poplatků ve výši 261.984,20 Kč od 1. 11. 2019 do 18. 12. 2019. 2. Žalovaná se v řízení bránila tím, že žalobkyně se přihlásila do insolvenčního řízení [jméno] [příjmení] a její nárok byl v plné výši uspokojen. Úroky, které žalobkyně nárokuje, nemohly v insolvenčním řízení vzniknout. Pohledávka musí vzniknout společně a nerozdílně oběma dlužníkům, úroky tedy nemohly vzniknout pouze spoludlužníku. Žalovaná dále poukázala na to, že [jméno] [příjmení] v období od 27. 5. 2015 do 15. 7. 2016 uhradil 14 splátek po 3.500 Kč, tj. celkem 49.000 Kč. Žalobkyně však vzala v insolvenčním řízení svou přihlášku zpět pouze ohledně částky 36.151,80 Kč. Částka 12.848,20 Kč se někam poděla, přičemž platí, že v rámci insolvence se úroky neplatí a každá platba měla být brána jako platba jistiny. Žalovaná dále namítala, že ze strany žalobkyně nebylo přesně vyčísleno, jak dospěla k žalované částce – k požadovaným kapitalizovaným úrokům. Žalovaná taktéž namítla promlčení, s ohledem na nevyčíslení úroků ze strany žalobkyně se však blíže nemohla vyjádřit k tomu, v jakém konkrétním období byly úroky promlčeny. Žalovaná považuje podanou žalobu za nemorální, neboť se žalobkyně domáhá plnění, na které nemá právo. Navrhla zamítnutí žaloby. 3. Žalobkyně v reakci uvedla, že ustanovení § 170 insolvenčního zákona platí pouze v konkrétním insolvenčním řízení a navíc říká pouze to, že se úroky v insolvenčním řízení neuspokojí, nikoliv to, že by snad tyto úroky nevznikly či zanikly. Žalovaná je jakožto solidární dlužník povinna tyto úroky zaplatit, ustanovení § 170 insolvenčního zákona se na ní nevztahuje. Co se týče splátek [jméno] [příjmení] ve výši 14 x 3.500 Kč, tj. 49.000 Kč, žalobkyně uvedla, že se nejednalo o plnění z insolvenčního řízení, tudíž tyto splátky byly započteny nejprve na úroky a až poté na jistinu. Pohledávka v insolvenčním řízení tak zůstala neuhrazena ve zbývající částce 268.040 Kč Částku 268.040 Kč žalobkyně z insolvenčního řízení obdržela dne 18. 12. 2019 a započetla ji tak, jak bylo uvedeno v žalobě. K namítanému promlčení žalobkyně uvedla, že od smlouvy bylo odstoupeno k 31. 10. 2019, dluh je tedy splatný po tomto odstoupení, přičemž žaloba byla podána v roce 2020 a je tak nepochybné, že k promlčení nedošlo. 4. V podání ze dne 3. 12. 2021 žalobkyně v reakci na výzvu soudu dle § 118a o.s.ř. uvedla, že žalovaná částka je představována úroky za rok 2013 ve výši 8.228,80 Kč, úroky za rok 2014 ve výši 15.289,90 Kč, úroky za rok 2015 ve výši 14.028,80 Kč, úroky za rok 2016 ve výši 12.867,23 Kč, úroky za rok 2017 ve výši 13.141,39 Kč, úroky za rok 2018 ve výši 13.772,18 Kč a úroky za rok 2019 ve výši 12.027,70 Kč (přičemž žalobkyně ke každému roku vždy podrobně uvedla, jak byl daný úrok vypočítán, tj. jakou sazbou z jaké částky a za jaké období – viz podání na č.l. 80 spisu). Celkem tedy za roky 2013 až 2019 úroky činí částku 89.356 Kč, od této částky je potřeba odečíst částku 37.547,50 Kč a částku 6.055,80 Kč, což jsou celkové úhrady na úroky, abychom dospěli k žalované částce 45.752,70 Kč. Částka 1.072,50 Kč představující dlužné poplatky (z této částky je již požadován pouze úrok a úrok z prodlení) je tvořena poplatky za vedení úvěrového účtu, které byly účtovány dne 1. 1. 2014 ve výši 330 Kč, dne 1. 1. 2015 ve výši 330 Kč, dne 1. 1. 2016 ve výši 330 Kč, dne 1. 1. 2017 ve výši 330 Kč, dne 1. 4. 2017 ve výši 22,50 Kč, dne 1. 1. 2018 ve výši 360 a dne 1. 1. 2019 ve výši 360 Kč Celkem se tedy jedná o částku 2.062,50 Kč, od které je potřeba odečíst částku 990 Kč představující celkové úhrady za poplatky, abychom dospěli k částce 1.072,50 Kč. 5. Žalovaná v reakci na doplnění žalobkyně uvedla, že nadále není zřejmé, jak přesně žalobkyně vypočetla částku 45.752,70 Kč. Není zřejmé, proč žalobkyně odečítala od částky 89.356 Kč právě částky 37.547,50 Kč a 6.055,80 Kč. Není zřejmé, za jaké období odečítané částky jsou. Uvedené částky by mohly být úroky do konce roku 2015, avšak [jméno] [příjmení] platil úroky až do července 2016. Žalovaná dále namítla, že žalobkyně nárokuje úroky z úroků, kdy k jistině přičítá úroky a tyto nadále úročí. Takový postup však není možný, nic takového sjednáno nebylo. 6. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav. 7. Dne 26. 8. 2003 byla mezi žalobkyní jako věřitelem a [jméno] [příjmení] jako dlužníkem a žalovanou jako spoludlužníkem (dále též„ dlužníci“) uzavřena Smlouva o poskytnutí meziúvěru a úvěru ze stavebního spoření. Žalobkyně se zavázala poskytnout dlužníkům meziúvěr do 600.000 Kč a ke dni přidělení cílové částky úvěr ze stavebního spoření do výše 360.000 Kč, kdy tento úvěr bude do výše rozdílu mezi částkou 600.000 Kč a zůstatkem na účtu stavebního spoření k datu přidělení cílové částky. Úroková sazba úvěru ze stavebního spoření byla sjednána na 4,8 % ročně. Dlužníci se zavázali úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 3.600 Kč. Dlužníci jsou ze smlouvy zavázání společně a nerozdílně (čl. V. odst. 1). Dle čl. V. odst. 4 smlouvy v případě prodlení dlužníků se splácením dvou a více splátek, nebo s jednou po dobu delší než 3 měsíce, byla žalobkyně oprávněna požadovat okamžité splacení úvěru. Nedílnou součástí smlouvy byly Obecné úvěrové podmínky žalobkyně a Všeobecné obchodní podmínky stavebního spoření (dále jen„ VOP“). 8. Podle čl. XVII. odst. 1 VOP se úroky počítají z výše zůstatku úvěru a zúčtují se na konci příslušného kalendářního roku nebo ke dni splacení celého úvěru. Podle čl. XVIII. odst. 2 VOP splátky jsou použity přednostně na úhradu neuhrazených úroků z úvěru, případně meziúvěru, poplatků a sankcí v pořadí, které určí stavební spořitelna. Podle čl. XVIII. odst. 9 VOP Náklady a poplatky vynaložené stavební spořitelnou se přičítají k zůstatku úvěru ze stavebního spoření a tyto se také úročí a splácejí společně s tímto zůstatkem, pokud je účastník nezaplatí zvlášť. Podle čl. XXII. odst. 1 VOP stavební spořitelna účtuje účastníkovi úhradu za vedení účtu a úhrady za další služby podle aktuálně platného Sazebníku úhrad [právnická osoba] 9. Dle Sazebníků úhrad žalobkyně činila úhrada za správu úvěru a úvěrového účtu od 1. 1. 2014 částku 330 Kč ročně a od 1. 4. 2017 částku 360 Kč ročně. 10. Dne 22. 9. 2003 [jméno] [příjmení] požádal o čerpání meziúvěru ve výši 600.000 Kč na svůj bankovní účet. Z výpisu z meziúvěrového účtu a z Oznámení o čerpání meziúvěru ze dne 27. 10. 2003 plyne, že meziúvěr ve výši 600.000 Kč byl ke dni 24. 10. 2003 čerpán. 11. Přípisem ze dne 1. 7. 2013 žalobkyně oznámila [jméno] [příjmení], že byly splněny podmínky pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření a nadále bude splácet pouze řádný úvěr, a to počínaje srpnem 2013. Poskytnutý úvěr činí 350.374,20 Kč (vyčerpaný meziúvěr 600.000 Kč – stav vkladového účtu 249.625,80 Kč) a dále je zde nedoplatek z meziúvěrového účtu ve výši 2.850 Kč (nedoplatek na úrocích). Stav úvěrového úč