48 C 154/2021-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 22. 6. 2021 domáhala zaplacení částky 8.792 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 16. 5. 2017 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 7.700 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit úvěr spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši 1.540 Kč a úroky ve výši 20 % měsíčně s tím, že v případě okamžitého zesplatnění by žalovaný byl povinen uhradit úrok ve výši 15 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet prostřednictvím měsíčních splátek s minimální výší splátky 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce, nejméně však 300 Kč. Žalovaný však svému závazku splácet čerpaný úvěr řádně a včas nedostál, žalobkyni uhradil pouze částku 7.483 Kč a žalobkyně se tak po něm nyní domáhá zaplacení částky 8.792 Kč s příslušenstvím. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Na základě předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Mezi účastníky byla distančně formou elektronických prostředků uzavřena dne 15. 7. 2020 smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 50.000 Kč. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poukázala bankovním převodem na účet č. [bankovní účet] uvedený ve smlouvě a identifikovaný jménem žalovaného jako jeho bankovní účet dne 15. 7. 2020 částku 5.000 Kč a dne 14. 10. 2020 částku 2.700 Kč. Žalovaný se ve smlouvě (čl. 5 smlouvy) mj. zavázal zaplatit vedle čerpaného úvěru žalobkyni i poplatek za čerpání úvěru ve výši 20 % z čerpané jistiny úvěru, tj. ve výši 1.540 Kč. Úvěr včetně poplatku se žalovaný zavázal žalobkyni splácet (čl. 4 smlouvy) prostřednictvím splátek ve výši minimálně 1/5 částky dlužné k poslednímu dni předcházejícího kalendářního měsíce (částka je podle čl. 4 smlouvy tvořena součtem jistiny úvěru, poplatkem za čerpání úvěru a případným úrokem a smluvní pokutou), nejméně však ve výši 300 Kč. První splátka úvěru ve výši 1.200 Kč byla splatná ke dni 31. 8. 2020. Úvěr se stal splatným v případě prodlení žalovaného se splácením dluhu po dobu delší jak 2 měsíce. Žalobkyně zasílala žalovanému každý měsíc výpis k revolvingovému úvěru, kde jej zpravovala o výši jeho splátek a o celkové výši a složení jeho dluhu (viz výpisy ze dne 10. 8. 2020, ze dne 10. 9. 2020, ze dne 12. 10. 2020, ze dne 10. 11. 2020, ze dne 10. 12. 2020, ze dne 11. 1. 2021, ze dne 10. 2.2021, ze dne 10. 3. 2021 a ze dne 12. 4. 2021). Z těchto výpisu je pak zřejmé, že žalovaný měl žalobkyni zaplatit vedle úvěru ve výši 7.700 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.430 Kč, smluvní pokutu ve výši 5 x 121 Kč a poplatek za čerpání úvěru ve výši 1.540 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni pouze částku 7.483 Kč, kterou žalobkyně započetla v souladu s čl. 6 smlouvy nejprve na úhradu smluvní pokuty, následně na úhradu úroku a poplatku. Podle čl. 6 smlouvy byl pro případ prodlení žalovaného sjednán úrok ve výši 20 % měsíčně, který se ke konci každého měsíce stává součástí jistiny dluhu. V případě okamžitého zesplatnění dluhu má být dluh úročen od prvního dne splatnosti až do splacení výší 15 % ročně místo sjednané výše 20 % měsíčně. Podle čl. 6 smlouvy má dlužník také povinnost hradit smluvní pokutu ve výši 121 Kč za každých započatých 30 dnů prodlení, přičemž nárok na smluvní pokutu trvá po dobu prvních devadesáti dnů prodlení. Žalovaný, ač upomínám předžalobní výzvou ze dne 6. 5. 2021 zaslanou mu doporučeně na adresu [adresa žalovaného], dlužnou částku neuhradil a je tak od 1. 2. 2021 v prodlení. 6. Soud věc právně posoudil podle z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 7. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti, vznikla škoda. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroků z prodlení. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením. Dle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Dle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle § 586 občanského zákoníku platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 8. Na základě shora zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do zaplacení částky 2.362 Kč s příslušenstvím. 9. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru dle § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky a žalovaný se tuto částku zavázal žalobkyni ve lhůtě splatnosti vrátit spolu s poplatkem za sjednání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 20 %, tj. v částce 1.540 Kč. Žalobkyně svou povinnost splnila, když žalovanému sjednaný úvěr v celkové výši 7.700 Kč poskytla, žalovaný svým povinnostem ze smlouvy vyplývajícím ale nedostál, když žalobkyni řádně a včas neuhradil úvěr a poplatky a dostal se s plněním svého závazku do prodlení. Dle čl. 6 smlouvy se celý dluh stal splatným, neboť žalovaný byl v prodlení se splácením dluhu po dobu delší, než dva měsíce a nastalo tak automatické zesplatnění, kdy ke splatnosti dluhu již není třeba žádného dalšího úkonu úvěrujícího a úvěrující je tak oprávněn požádat o splacení celé dlužné částky. S ohledem na prodlení žalovaného vzniklo v souladu s čl. 6 smlouvy žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 121 Kč po dobu 5 měsíců prodlení, tj. celkem v částce 605 Kč vyúčtované žalovanému jednotlivými výpisy. Žalovaný se s úhradou dlužné částky dostal do prodlení, žalobkyně tak má právo i na příslušenství v podobě úroku z prodlení v zákonem stanovené výši ve smyslu § 1970 občanského zákoníku, a to ode dne 1. 2. 2020 až do zaplacení dlužné částky. Výše úroku z prodlení pak vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně tak měla celkově nárok na zaplacení jistiny úvěru v celkové výši 7.700 Kč, poplatku za čerpání úvěru ve výši 1.540 Kč a smluvní pokuty ve výši 605 Kč Celkem tak žalobkyně měla nárok na zaplacení částky 9.845 Kč. Žalovaný uhradil celkem částku 7.483 Kč. Žalobkyně tak má nárok na úhradu rozdílu těchto dvou částek ve výši 2.362 Kč, jež představuje dosud neuhrazenou část úvěru. Žalovaný v řízení nerozporoval složení ani výši žalované částky, současně v řízení neprokázal, že by dlužnou částku žalobkyni zaplatil a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud tak žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně jejího příslušenství v podobě úroku z prodlení. 10. Co se zbylé části nároku žalobkyně na zaplacení částky 6.430 Kč s příslušenstvím týče, dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v tomto rozsahu zamítl. Tato částka představovala nárok žalobkyně na zaplacení úroku z úvěru. Tento byl ve smlouvě sjednán ve výši 20 %, v případě, že se stane úvěr splatným, byl sjednán úrok ve výši 15 %. Takto sjednaný úrok představuje roční úrok ve výši 240 %. Soud ujednání o úroku považuje za rozporné s dobrými mravy dle § 588 občanského zákoníku a v rozporu s ochranou spotřebitele, neboť výše sjednaného úroku představuje neadekvátní plnění mezi žalobkyní a žalovaným, které ve smyslu § 1813 občanského zákoníku zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele. Takto vysoké úroky mnohonásobně převyšující zákonné úroky z prodlení i běžnou výši úroků, za které půjčují finanční prostředky podnikatelské subjekty, a nelze je tak považovat