53 C 152/2020-112 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne [datum] domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 307 264 Kč s příslušenstvím z titulu vydání bezdůvodného obohacení za užívání bez právního důvodu bytu označeného jako byt [číslo] kategorie I., o velikosti [anonymizováno], nacházejícího se v [číslo] patře bytového domu na adrese [adresa], a to za období od listopadu 2016 do ledna 2020. Žalobce tvrdil, že žalovaného vyzýval k úhradě částek za užívání bytu vždy průběžně každý měsíc. 2. Žalovaný se k uplatněnému nároku žalobce nevyjádřil, přestože byl řádně obeslán. Uplatnil pouze návrh na přerušení řízení, který soud zamítl. 3. Podáním ze dne 11. 7. 2022 vzal žalobce žalobní návrh částečně zpět, a to v rozsahu záloh na služby za období od listopadu 2016 do prosince 2021 a nedoplatku služeb za rok 2017. Společně s tím žalobce požadoval rozšířit žalobní návrh o částku odpovídající bezdůvodnému obohacení za užívání bytu a s tím spojenými zálohami na služby za období února 2022 až června 2022 s příslušenstvím. 4. Výrokem I. usnesení Městského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení zastaveno co do částky 50 188 Kč s příslušenstvím; výrokem II. téhož usnesení soud připustil změnu žaloby spočívající v rozšíření žaloby co do částky 187 855 Kč s příslušenstvím; nadále tak byla předmětem řízení částka 307 264 Kč za užívání bytu v období listopad 2016 až červen 2022, vč. neuhrazených záloh spojených s užíváním bytu, spolu se zákonným úrokem z prodlení vymezeným ve výroku II. tohoto rozsudku. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. 6. Žalobce s žalovaným uzavřeli dne [datum] dohodu o užívání bytu, jejímž předmětem byl byt I. kategorie o velikosti [anonymizováno 5 slov]) nacházející se v [číslo] patře domu na adrese [adresa], přičemž tato smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Podle předložené dohody je úhrada za užívání bytu splatná měsíčně pozadu do 5. dne následujícího měsíce (dohoda o užívání bytu č. l. 10). Přesný rozsah, vybavení a zařízení bytu je uveden v evidenčním listě tvořící součást dohody o užívání bytu. Žalobce doručil žalovanému dne [datum] výpověď z nájmu, výpovědní doba skončila dne [datum]. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že celková plocha bytu započítaná pro nájem činila 52,25 m2. Výše nájemného v roce 2016 byla dohodnuta na 62,23 Kč za m2, tj. měsíční úhrada nájemného činila v roce 2016 3 348 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 7). Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, výše nájemného od měsíce dubna 2017 činila 3 311 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 9). Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že výše nájemného od měsíce srpna 2018 činila 3 317 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 65-66). Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] soud zjistil, že výše nájemného od měsíce února 2022 činila 3 967 Kč/měsíc, vč. vybavení prostoru, záloha na služby činila 1 383 Kč/měsíc (evidenční list č. l. 63). 7. Z vyúčtování služeb za rok 2017 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách za rok 2017 činil 16 996 Kč (vyúčtování č. l. 67); z protokolu ze dne [datum] vyplývá, že dne [datum] doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2017 (protokol č. l. 98). Z vyúčtování služeb za rok 2018 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách za rok 2018 činil 16 596 Kč (vyúčtování č. l. 96); z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že dne 8. 4. 2019 doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2018 (protokol č. l. 98). Z vyúčtování služeb za rok 2019 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách činil 18 225 Kč (vyúčtování č. l. 68); z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že dne 22. 4. 2020 doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2019 (protokol č. l. 97). Z vyúčtování služeb za rok 2020 soud zjistil, že nedoplatek žalovaného na službách činil 18 317 Kč (vyúčtování č. l. 71); z protokolu ze dne [datum] soud zjistil, že dne 30. 4. 2021 doručili pověření pracovníci žalobce žalovanému vyúčtování služeb za rok 2020 (protokol č. l. 97). 8. Z doložené výzvy k úhradě dlužné částky soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě žalované částky výzvou ze dne 28. 6. 2022 s tím, že žalovaný má zaplatit žalovanou částku nejpozději do 7. 7. 2022 (výzva č. l. 72-74). Tato výzva byla současně výzvou k vydání bezdůvodného obohacení, přičemž žalovanému byla odeslána dne 30. 6. 2022 (podací lístek č. l. 72). 9. Soud zamítl žalobcův návrh na doplnění dokazování výpovědí svědka [jméno] [příjmení], který měl podle žalobce prokázat doručování výzev k úhradě peněžitých náhrad za užívání bytu za jednotlivé měsíce. Navrhovaný důkaz totiž nemohl prokázat obsah jednotlivých výzev, zejm. výše požadované peněžité náhrady za konkrétní měsíce, v nichž žalovaný byt užíval (žalobce ve svém vyjádření ze dne 10. 11. 2022 uvedl to, že upomínky vzhledem k počtu spravovaných nemovitostí a dlužníků doručují technici bytového domu, mj. i pan [příjmení], a to prostým vhozením do schránky). Tyto výzvy soudu předloženy nebyly. Výslech technika bytového domu pana [příjmení] by tak mohl prokázat toliko doručení určité listiny, nikoli však její obsah. 10. Z provedeného dokazování má tedy soud za prokázané, že žalovaný užíval byt [číslo] kategorie I., o velikosti [anonymizováno], nacházejícího se v [číslo] patře bytového domu na adrese [adresa], v měsících listopad 2016 až červen 2022, aniž by měl sjednanou platnou nájemní smlouvu. Žalovaný současně za roky 2017 2020 nehradil zálohy na energie spojené s užíváním bytu. Z doložených listin má soud za prokázané, že výše nájemného vč. záloh na energie činila v měsících leden 2016 až březen 2017 částku 4 731 Kč/měsíc; za měsíce duben 2017 až červenec 2018 částku 4 694 Kč/měsíc; za měsíce srpen 2018 až leden 2022 částku 4 700 Kč/měsíc a za měsíce únor 2022 až červen 2022 částku 5 350 Kč/měsíc. Doloženými listinami bylo prokázáno také to, že nedoplatky žalovaného na energiích činily v roce 2017 částku 16 996 Kč, v roce 2018 částku 16 596 Kč, v roce 2019 částku 18 225 Kč na v roce 2020 částku 18 317 Kč. 11. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující zákonná ustanovení. 12. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání. 14. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá. 15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. 16. Podle § 1723 odst. 2 o. z. se ustanovení o závazcích, které vznikají ze smluv, použijí přiměřeně i na závazky vznikající na základě jiných právních skutečností. 17. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb. kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. Dle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 18. Právním posouzením věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným existoval smluvní vztah v období od 4. 12. 1989 do 31. 12. 2013; v tomto období užíval žalovaný předmětný byt na základě uzavřené dohody o užívání bytu. Od 1. 1. 2014 užíval žalovaný byt bez právního důvodu (§ 2991 o. z.), je proto