63 C 11/2022-33 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 26.5.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.900 Kč s úrokem ve výši 10.031,58 Kč, od 7.12.2019 do zaplacení pak ve výši 23,72 % z částky 15.000 Kč a úrokem z prodlení ve výši 3.381 Kč a od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % z částky 15.000 Kč, dále částku 2.964 Kč s úrokem ve výši 1.687,63 Kč, od 7.12.2019 do zaplacení pak ve výši 20,98 % z částky 2.405,18 Kč a úrokem z prodlení ve výši 643,78 Kč a od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % z částky 2.405,18 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba], byla: -) dne 23.10.2015 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 364 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 800 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.200 Kč v pravidelných 43 týdenních splátkách po 148 Kč počínaje dnem 30.10.2015, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19.8.2016. Protože žalovaná své platební povinnosti nesplnila – uhradila toliko 3.400 Kč, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 postoupena, zaplacení nejen dlužné jistiny 2.405,18 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 558,82 Kč, ale i smluvních úroků vyčíslených za dobu od 20.8.2016 do 6.12.2019 částkou 1.687,63 Kč, smluvních úroků od 7.12.2019 do zaplacení v sazbě 20,98 % ročně z jistiny ve výši 2.405,18 Kč, úroků z prodlení vyčíslených za dobu od 27.8.2016 do 6.12.2019 částkou 643,78 Kč, a úroků z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z jistiny ve výši 2.405,18 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. -) dne 15.1.2016 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 2.100 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 450 Kč počínaje dnem 22.1.2016, přičemž poslední splátka byla stanovena na 24.2.2017. Protože žalovaná své platební povinnosti nesplnila – uhradila toliko 4.200 Kč, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 postoupena, zaplacení nejen dlužné jistiny 15.000 Kč, ale i smluvních úroků vyčíslených za dobu od 25.2.2017 do 6.12.2019 částkou 10.031,58 Kč, smluvních úroků od 7.12.2019 do zaplacení v sazbě 23,72 % ročně z jistiny ve výši 15.000 Kč, úroků z prodlení vyčíslených za dobu od 4.3.2017 do 6.12.2019 částkou 3.381 Kč, a úroků z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z jistiny ve výši 15.000 Kč od 7.12.2019 do zaplacení. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: 3. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 23.10.2015 společnost [právnická osoba] o půjčku ve výši 4.000 Kč přičemž v žádosti uvedla, že žije v nájmu, má 1 vyživovací povinnost, je v domácnosti, její čistý měsíční příjem je 4.300 Kč, celkový příjem domácnosti pak 27.970 Kč a odhadované měsíční výdaje 18.560 Kč, nemá zápůjčku u jiné společnosti. Ze smlouvy o půjčce ze dne 23.10.2015 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, touto se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč oproti závazku žalované vrátit poskytnutou částku ve výši 4.000 Kč spolu s úrokem ve výši 364 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 800 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.200 Kč, celkem tedy 2.364 Kč a to v 43 týdenních splátkách po 148 Kč splatných v 7 denních intervalech, počínaje nejpozději 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. 4. Z karty zákazníka bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 15.1.2016 společnost [právnická osoba] o půjčku ve výši 15.000 Kč přičemž v žádosti uvedla, že žije v nájmu, má 1 vyživovací povinnost, je nezaměstnaná, její čistý měsíční příjem je 6.962 Kč, celkový příjem domácnosti pak 31.132 Kč a odhadované měsíční výdaje 21.160 Kč, má zápůjčku u společnosti [právnická osoba]. Ze smlouvy o půjčce ze dne 15.1.2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovanou, touto se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč oproti závazku žalované vrátit poskytnutou částku ve výši 15.000 Kč spolu s úrokem ve výši 2.100 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 3.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6.000 Kč, celkem tedy 11.100 Kč a to v 58 týdenních splátkách po 450 Kč splatných v 7 denních intervalech, počínaje nejpozději 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. 5. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 byly pohledávky za žalovanou postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019, daným k poštovní přepravě dne 7.1.2020, jak bylo zjištěno z podacího lístku č. [anonymizováno]. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 23.10.2015 a 15.1.2016 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 4.000 Kč dne 23.10.2015 a ve výši 15.000 Kč dne 15.1.2016 a žalovaná se zavázala poskytnuté částky spolu se sjednaným úrokem, poplatkem za administrativní činnost a odměnou za hotovostní inkaso splátek zaplatit v týdenních splátkách. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 4.000 Kč uhradí žalovaná úplatu ve formě úroků ve výši 364 Kč (to je 9,1 % z poskytnuté částky), ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 2.000 Kč (to je 50 % z poskytnuté částky) a za půjčení finanční částky 15.000 Kč uhradí žalovaná úplatu ve formě úroků ve výši 2.100 Kč (to je 14 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 9.000 Kč (to je 60 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 59,1 % z poskytnuté částky u smlouvy ze dne 23.10.2015 a v sazbě 74% z poskytnuté částky u smlouvy ze dne 15.1.2016. 7. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 59,1%, resp. 74 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst.1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů a z toho důvodu byla žaloba ohledně požadovaných smluvních úroků zamítnuta. 8. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 4.000 Kč žalovaná uhradila 3.400 Kč, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 600 Kč (4.000 – 3.400 = 600) a ve zbývající části 2.364 Kč (2.964 – 600 = 2.364) byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovanou povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího archu České pošty, s.p. je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalované byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 4.9.2020 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 7.9.2020 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnila-li tedy žalovaná svůj peněžitý závazek dne poté, to je 8.9.2020, ocitla se ode dne následujícího, tedy od 9.9.2020 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 600 Kč od 9.9.2020 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaná po uvedenou dobu nebyla v prodlení. 9. Z poskytnuté částky ve výši 15.000 Kč žalovaná uhradila 4.200 Kč, žalobě bylo proto vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 10.800 Kč (15.000 – 4.200 = 10.800) a ve zbývající části 11.100 Kč (21.900 – 10.800 = 11.100) byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovanou povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to od