63 C 244/2021-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 17.8.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 18.737,10 Kč s úrokem za dobu od 28.6.2020 do 18.12.2020 ve výši 2.626,32 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení v sazbě 29% z částky 18.737,10 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od 30.9.2018 do 18.12.2020 ve výši 3.798,95 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9 % z částky 18.737,10 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla dne 27.6.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 20.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 19.496 Kč (kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 6.592 Kč, odměna za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.626 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.278 Kč) v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 1.646 Kč a poslední splátka byla splatná dne 27.6.2020. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 31.8.2018, celkem uhradil 3.292 Kč a ke dni 15.1.2019 činila dlužná jistina 18.737,10 Kč, dlužný poplatek 15.702,90 Kč, a jistina je dle smluvního ujednání úročena od 28.6.2020 sazbou ve výši 29% ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 18.737,10 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.626,32 Kč (tj. 29% úrok ročně z částky 18.737,10 Kč od 28.6.2020 do 18.12.2020) a 29 % úroků z částky 18.737,10 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3.798,95 Kč (tj. 9% úrok z prodlení ročně z částky 18.737,10 Kč od 30.9.2018 do 18.12.2020) a 9 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 18.737,10 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 27.6.2018 společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 10.000 Kč s měsíční splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedl, že žije v nájmu, je ženatý, je mu přiznán invalidní důchod, jeho čistý měsíční příjem je 10.976 Kč, celkový příjem domácnosti pak 29.976 Kč a odhadované měsíční výdaje 6.000 Kč, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 27.6.2018 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta zápůjčka ve výši 20.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 19.496 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 6.592 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 7.626 Kč a vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 5.278 Kč, se žalovaný zavázal splácet v 23 pravidelných měsíčních splátkách po 1.646 Kč a poslední splátkou ve výši 1.638 Kč. Z listiny označené„ Tabulka umoření“ ze dne 12.1.2021 bylo zjištěno, že dne 27.6.2018 byl žalovaným čerpán úvěr ve výši 20.000 Kč, v období od 1.8.2018 do 31.8.2018 bylo uhrazeno celkem 3.292 Kč a ke dni 31.8.2018 byl evidován zůstatek nesplacené jistiny úvěru ve výši 18.737,10 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 6.1.2021 soud zjistil, že žalovaný byl informován o skutečnosti, že společnost [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] v celkové výši 46.340 Kč bez příslušenství na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 18.12.2020. 3. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřela dne 27.6.2018 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, poplatkem za administrativní činnost, flexibilní splácení, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení zaplatit v 24 měsíčních splátkách. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky [číslo], Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 6.592 Kč (to je 32,96 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 12.904 Kč, (to je 64,52 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 97,48 % ročně z poskytnuté částky. 4. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 97,48 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. 5. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 20.000 Kč žalovaný vrátil 3.292 Kč, jak bylo zjištěno z tabulky umoření, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 16.708 Kč (20.000 – 3.292 = 16.708) a ve zbývající části byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovaného povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího lístku České pošty, s.p. [anonymizováno] je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 25.1.2021 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 28.1.2021 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek dne poté, to je 26.1.2021, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 27.1.2021 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 16.708 Kč od 27.1.2021 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaný po uvedenou dobu nebyl v prodlení. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18.737,10 Kč. Byla úspěšná ve výši 16.708 Kč, což je 89 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalovaného, který tedy byl úspěšný v 11 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni 78 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (89 – 11 = 78). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 28.6.2021), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.200 Kč ( (3 x 300) + (3 x 100) = 1.200) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 252 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.452 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 2.252 Kč (800 + 1.452 = 2.252). 78 % z 2.252 pak po zaokrouhlení činí 1.756,56 Kč a tuto částku je žalovaný povinen podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.