63 C 245/2021-27 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 17.8.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 35.000 Kč s úrokem za dobu od 9.4.2020 o 18.12.2020 ve výši 7.161,39 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 29% z částky 35.000 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od 10.1.2019 do 18.12.2020 ve výši 6.720,73 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 9,75% z částky 35.000 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne 8.10.2018 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 35.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 28.079 Kč (kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 8.577 Kč, odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.791 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7.711 Kč) v pravidelných 18 měsíčních splátkách po 3.505 Kč a poslední splátka byla splatná dne 8.4.2020. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaná příslušné splátky úvěru nesplácela, když naposled uhradila splátku splatnou dne 10.12.2018, celkem uhradila 400 Kč a ke dni 2.4.2019 činila dlužná jistina 35.000 Kč, dlužný poplatek 24.883,30 Kč, a jistina je dle smluvního ujednání úročena od 9.4.2020 sazbou ve výši 29% ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalované postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 35.000 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 7.161,39 Kč (tj. 29% úrok ročně z částky 35.000 Kč od 10.1.2019 do 18.12.2020) a 29 % úroků z částky 35.000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 6.720,73 Kč (tj. 9,75% úrok z prodlení ročně z částky 35.000 Kč od 10.1.2019 do 18.12.2020) a 9,75 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 35.000 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 5.10.2018 společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 15.000 Kč s měsíční splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedla, že žije v nájmu, je vdaná, má 3 vyživovací povinnosti, je v domácnosti, její čistý měsíční příjem je 10.000 Kč, celkový příjem domácnosti pak 85.800 Kč a odhadované měsíční výdaje 30.000 Kč, nemá kreditní kartu ani zápůjčku u jiné společnosti. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 8.10.2018 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalované bude poskytnuta zápůjčka ve výši 35.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 28.079 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 8.577 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 11.791 Kč a vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7.711 Kč, se žalovaná zavázala splácet v 17 pravidelných měsíčních splátkách po 3.505 Kč a poslední splátkou ve výši 3.494 Kč. Z listiny označené„ Tabulka umoření“ ze dne 12.1.2021 bylo zjištěno, že dne 8.10.2018 byl žalovanou čerpán úvěr ve výši 35.000 Kč, v období od 12.11.2018 do 10.12.2018 bylo uhrazeno celkem 400 Kč a ke dni 10.12.2018 byl evidován zůstatek nesplacené jistiny úvěru ve výši 35.000 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 6.1.2021 soud zjistil, že žalovaná byla informována o skutečnosti, že společnost [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] v celkové výši 79.583,30 Kč bez příslušenství na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 18.12.2020. 3. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 8.10.2018 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 35.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, poplatkem za administrativní činnost, flexibilní splácení, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení zaplatit v 18 měsíčních splátkách. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky [číslo], Kč uhradí žalovaná úplatu ve formě úroků ve výši 8.577 Kč (to je 24,50 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 19.502 Kč, (to je 55,72 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 80,22 % ročně z poskytnuté částky. 4. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 80,22 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. 5. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 35.000 Kč žalovaná vrátila 400 Kč, jak bylo zjištěno z tabulky umoření, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34.600 Kč (35.000 – 400 = 34.600) a ve zbývající části byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovanou povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího lístku České pošty, s.p. RR2574560300F je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalované byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 28.6.2021 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 1.7.2021 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnila-li tedy žalovaná svůj peněžitý závazek dne poté, to je 2.7.2021, ocitla se ode dne následujícího, tedy od 3.7.2021 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 34.600 Kč od 3.7.2021 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaná po uvedenou dobu nebyla v prodlení. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., podle kterého má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení, neboť byla ve věci neúspěšná v poměrně nepatrné části. Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.400 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 500 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 28.6.2021), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.800 Kč ( (3 x 500) + (3 x 100) = 1.800) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 378 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 2.178 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 3.578 Kč (1.400 + 2.178 = 3.578) a tyto je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. nahradit k rukám zástupce žalobkyně.