104 C 157/2019-94 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 9.12.2019 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení plateb za podnájem a záloh na služby. 2. Žalobce v žalobě uvedl, že uzavřel se [právnická osoba] 26 s.r.o., [IČO], smlouvu o nájmu bytových jednotek, na základě které se stal mimo jiné nájemcem bytové jednotky [číslo] nacházející se na 1. podlaží bytového domu na adrese [adresa]. Po dobu podnájemního vztahu bylo sjednáno nájemné ve výši 12 000 Kč měsíčně a zálohy na služby ve výši 3 000 Kč měsíčně, obojí splatné do 20. dne předcházejícího měsíce. Žalovaná uhradila jistotu ve výši 15 000 Kč jako kauci na zajištění případných nedoplatků a dále uhradila nájemné a služby za měsíc červenec 2019. Protože žalovaná následně již nic neuhradila, zaslal žalobce žalované výpověď z nájmu a současně ji vyzval k vyklizení nemovitosti. Ke dni podání žaloby žalobce požadoval zaplacení částky 60 000 Kč, tj. 4 x 12 000 Kč (nájemné za srpen až listopad 2019), a 4 x 3 000 Kč (náklady za služby za měsíce srpen až listopad 2019). 3. Podáním doručeným soudu dne 25.11.2020 žalobce sdělil, že žalovaná předmětnou bytovou jednotku dne 17.1.2020 vyklidila a předala žalobci. Současně s tím žalobce navrhl rozšíření žaloby, a to o bezdůvodné obohacení za užívání bytu bez právního důvodu za měsíc prosinec 2019 ve výši 12 000 Kč, část měsíce ledna 2020 ve výši 8 226 Kč a zálohy ve výši 3000 Kč, a nedoplatek za neuhrazené služby ve výši 5 879 Kč. Nově tak žalobce požadoval uhrazení částky 89 105 Kč s příslušenstvím, kdy usnesením ze dne 4.1.2022, č.j. 104 C 157/2019-57, byla zdejším soudem připuštěna změna žaloby spočívající v rozšíření návrhu. 4. Podáním doručeným soudu dne 21.9.2022 zaslal žalobce upřesnění žaloby, ve kterém uvedl, že zaslal žalované výpověď z podnájmu bytu dne 18.11.2019, kdy tak v souladu s ust. § 573 občanského zákoníku došlo k doručení výpovědi dne 21.11.2019, a smlouva o podnájmu proto byla ke dni 21.11.2019 ukončena. Z tohoto důvodu žalobce požaduje po žalované na neuhrazeném nájmu celkem částku 35 279 Kč, tj. nájem za měsíc srpen 2019 ve výši 2 879 Kč (12 000 Kč ponížených o částečný zápočet jistoty ve výši 9 121 Kč), za měsíc září 2019 ve výši 12 000 Kč, za měsíc říjen ve výši 12 000 Kč a část měsíce listopadu ve výši 8 400 Kč (tj. od 1.11.2019 do 21.11.2019). Protože žalovaná následně až do 17.1.2020 užívala předmětný byt bez právního důvodu, požaduje žalobce úhradu také bezdůvodného obohacení v celkové výši 22 181 Kč, tj. část měsíce listopadu ve výši 3 600 Kč (od 22.11.2019 do 30.11.2019), celý měsíc prosinec 2019 ve výši 12 000 Kč a část měsíce ledna 2020 ve výši 6 581 Kč (od 1.1.2020 do 17.1.2020). Pokud jde o náklady na služby, žalovaná uhradila zálohy pouze za měsíc červenec 2019. Vyúčtování služeb za rok 2019 činilo celkem 8 879 Kč, kdy po započtení částečné platby za měsíc červenec 2019 činil nedoplatek za služby částku 5 879 Kč. Žalobce provedl i na tuto částku částečný zápočet zbylé jistoty, kdy tak tímto započtením došlo k úhradě celého nedoplatku za služby v roce 2019. Celkem tak žalobce nově požadoval po žalované zaplacení částky 57 460 Kč s příslušenstvím, přičemž pokud jde o zbývající část žalobou uplatněného nároku nebyla v tomto rozsahu žaloba vzata zpět. 5. Žalovaná se k žalobě ani k započtení pohledávky nevyjádřila. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu v platném znění (dále jen o.s.ř.) a v souladu s ustanovením § 156 odst. 1 o.s.ř. soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání, na základě účastníky předložených listinných důkazů. 6. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 7. Ze smlouvy o nájmu bytových jednotek ze dne 2.5.2019 bylo zjištěno, že [právnická osoba] 26 s.r.o. jako pronajímatel dala žalobci jako nájemci do nájmu soubor bytových jednotek [číslo] – 210, 301 – 309, 401 – 410 a 501 -510. V rámci čl. VIII. smlouvy byla sjednána možnost nájemce přenechat jakoukoliv bytovou jednotku do podnájmu třetím osobám. Ze smlouvy o podnájmu [číslo] ze dne 21.5.2019 bylo zjištěno, že žalobce jako nájemce přenechal žalované jako podnájemci k užívání bytovou jednotku [číslo] nacházející se v 1. podlaží bytového domu na adrese [adresa] dne předcházejícího měsíce. Dle čl. V. smlouvy pak byla ze strany žalované složena jistota ve výši 15 000 Kč, která dle smluvních ujednání mohla být ze strany žalobce použita na úhradu vzniklých dluhů z důvodu neplacení žalované. 8. Z dopisu ze dne 18.11.2019 včetně kopie doručenky bylo zjištěno, že žalobce zasílal žalované dne 18.11.2019 výpověď z podnájmu, žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 60 000 Kč a současně také k vyklizení bytové jednotky [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec]. 9. Z vyúčtování služeb za rok 2019 bylo zjištěno, že náklady na služby za rok 2019 činily celkem 8 878,96 Kč, žalovaná uhradila pouze jednu zálohu ve výši 3 000 Kč, nedoplatek za rok 2019 proto činil 5 879 Kč. 10. Z fotografie e-mailového okna bylo zjištěno, že dne 30.7.2020 bylo žalované zasíláno na její e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě o podnájmu, a to „evamas1975mail.com“ vyúčtování zálohových plateb za rok 2019. <i>11. Dle ust. § 2274 obč. zák., může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele.</i> <i>12. Dle ust. § 2275 odst. 1 obč. zák. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele.</i> <i>13. Dle ust. § 2991 obč. zák., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.</i> <i>14. Dle ust. § 1746 obč. zák., zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.</i> <i>15. Dle ust. § 573 obč. zák. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.</i> <i>16. Dle ust. § 1982 obč. zák., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.</i> 17. Na základě provedeného dokazování a po podřazení zjištěného skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení dospěl soud k závěru, že je žaloba důvodná částečně. 18. Mezi žalobcem a žalovanou došlo k uzavření smlouvy o podnájmu, na základě které žalobce jako nájemce předal žalované do užívání bytovou jednotku [číslo] na adrese [adresa]. Žalovaná na základě této smlouvy uhradila žalobci jistotu ve výši 15 000 Kč a dále nájemné a zálohy na služby za měsíc červenec 2019. Následně žalovaná již nic neuhradila. Žalobce žalované zaslal výpověď z podnájmu dopisem ze dne 18.11.2019, dne 21.11.2019 tak došlo v souladu s ust. § 573 obč. zák. k doručení výpovědi z podnájmu a současně také k ukončení podnájemního vztahu. Ode dne 22.11.2019 užívala žalovaná předmětnou bytovou jednotku bez právního důvodu, jednotku vyklidila až dne 17.1.2020. S ohledem na uvedené žalobci vzniklo právo na úhradu nájemného za měsíce srpen 2019 ve výši 12 000 Kč, září 2019 ve výši 12 000 Kč, říjen 2019 ve výši 12 000 Kč a část listopadu ve výši 8 400 Kč, tj. poměrná část nájemného od 1.11.2019 do 21.11.2019, kdy došlo k ukončení podnájemního vztahu. Dlužné nájemné celkem tedy činilo 44 400 Kč. Od 22.11.2019 do 17.1.2020 žalovaná užívala bytovou jednotku bez právního důvodu, žalobci proto vznikl nárok na úhradu bezdůvodného obohacení, v částce, která odpovídá výši nájemného, kdy za část měsíce listopadu 2019 (22.11.2019 až 30.11.2019) činilo bezdůvodné obohacení částku 3 600 Kč, za prosinec 2019 činilo bezdůvodné obohacení 12 000 Kč a za část měsíce ledna 2020 (1.1.2020 až 17.1.2020) činilo bezdůvodné obohacení částku 6 581 Kč Celkem tak na bezdůvodném obohacení žalovaná dluží částku 22 181 Kč. Žalobce v průběhu řízení provedl vyúčtování zálohových plateb za rok 2019, o tuto částku žalobu v průběhu řízení rozšířil, podle provedeného vyúčtování činil nedoplatek za služby částku 5 879 Kč. Žalobce v rámci svého podání ze dne 20.9.2022 provedl v souladu se smlouvou jednostranný zápočet uhrazené jistoty, kterou v částce 5 879 Kč započetl na nedoplatek za služby z