113 C 50/2022-41 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou (doplněnou podáním ze dne 20. 4. 2023) se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč, které měl vrátit nejpozději do 13. 12. 2021. Žalovaný finanční prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci. 2. Žalovaný se ve věci samé písemně nevyjádřil. 3. Ve věci bylo nařízeno jednání na den 30. 12. 2023. Žalobce svou neúčast u jednání omluvil a výslovně souhlasil, aby soud jednal v jeho nepřítomnosti. Žalovaný svou neúčast u jednání neomluvil, o odročení jednání ze závažného důvodu nepožádal (stejně tak soud nežádal, aby byla zajištěna jeho eskorta z věznice). Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). 4. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav. 5. Mezi společností [právnická osoba] coby úvěrujícím a žalovaným coby úvěrovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Výše RPSN činí 1401%. Uvedené je zřejmé ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru (předložené listiny nejsou žalovaným podepsány). 6. Jak vyplývá z potvrzení o provedené platbě, úvěrující poukázal na účet č. [bankovní účet] částku ve výši 12 000 Kč, a to dne 24. 5. 2019. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne 20. 1. 2023 je patrné, že majitelem uvedeného účtu je žalovaný. Z výpisu z tohoto účtu vyplývá, že částka ve výši 12 000 Kč byla na účet žalovaného připsána dne 27. 5. 2019. 7. Pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobci, což je zřejmé ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 11. 2021. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno a k zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván, což je zřejmé z upomínky ze dne 3. 12. 2022, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 12. 2022 a podacího lístky z téhož dne. 8. Právní hodnocení věci vychází z příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen„ občanský zákoník“). 9. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. 10. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem 11. Dle ustanovení § 1815 občanského zákoníku k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 12. § 86 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. § 87 odst. 1 z. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod příslušná ustanovení hmotného práva shledal soud žalobní návrh důvodným, byť nárok žalobce hodnotil právně jinak. 15. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi původním věřitelem a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 12 000 Kč Tyto prostředky byly na účet žalovaného připsány dne 27. 5. 2019. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena žalobci, žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno, tím je dána aktivní věcná legitimace žalobce k podání žaloby. V řízení žalovaný netvrdil ani neprokazoval, že by svou povinnost prostředky vrátit splnil. 16. Soud se domnívá, že v řízení nebylo prokázáno, že by úvěrující v předsmluvní fázi dostatečně zkoumal možnosti žalovaného úvěr řádně splácet. V žalobním návrhu sice žalobce tvrdí, že k tomu došlo, své tvrzení však neprokázal. Pokud by se žalobce dostavil k nařízenému jednání, dostalo by se mu zákonného poučení dle § 118a o. s. ř. Pokud se k jednání soudu nedostavil, o možnost takového poučení se dobrovolně ochudil. 17. Nárok žalobce by proto měl být posouzen jako bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Proto byla žalobci uložena povinnost zaplatit částku ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku). 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. Zcela úspěšnému žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve výši 2 252 Kč (soudní poplatek 800 Kč, 3x 300 Kč dle § 14b odst. 1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 3x 100 Kč dle §14b odst. 5 písm. a) této vyhlášky a 21% DPH ve výši 252 Kč).