16 C 213/2019-219 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovaný byl uznán povinným zaplatit žalobci částku 63.841 Kč s příslušenstvím, neboť dne 21.3.2014 uzavřel právní předchůdce žalobce - společnost [právnická osoba] s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 31.105 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky, za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6.218 Kč s úrokovou sazbou ve výši 19% ročně sjednanou dle článku 4 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 7.037 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 17.850 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti prostřednictvím 100 týdenních splátek po 612 Kč, při splatnosti poslední splátky dne 19.2.2016. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, přičemž poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 29.10.2014. Právnímu předchůdci žalobce tak vzniklo právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činí na jistině 25.753 Kč a na poplatcích 26.702 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce, a to společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 17.10.2013 uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 12.541 Kč sestávající se ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.916 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 19,98% ročně, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 2.850 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 7.775 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti prostřednictvím 60 týdenních splátek po 460 Kč, při splatnosti poslední splátky dne 11.12.2014. Žalovaný sjednané splátky řádně a včas nehradil, čímž porušil své závazky ze smlouvy, když poslední splátku uhradil dne 29.10.2014. Na dlužné jistině tak zůstalo neuhrazeno 6.201 Kč a na dlužném poplatku 5.185 Kč. 2. Žalovaný ve svém vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť tento si nevybavuje, že smlouvu, kterou žalobce v žalobě popisuje uzavřel a v případě, že tuto skutečně uzavřel, tak vznáší námitku promlčení uplatněné částky. V průběhu řízení žalovaný dále doplnil, že sporné smlouvy nepodepsal, žalobcem nebylo prokázáno faktické poskytnutí půjčky a pokud tento hovoří o uznávacím prohlášení, tak tento rovněž nebyl žalovaným podepsán. Samotné uznání dluhu považuje žalovaný za neplatné pro jeho neurčitost, kdy z uznání dluhu není zřejmé co dlužná částka konkrétně představuje a k jaké smlouvě se vztahuje. 3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Dne 5.5.2015 bylo sepsáno uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba] s řádným označením věřitele, dlužníka, celkové dlužné částky, smluv, ze kterých se dlužná částka odvíjí, uznávacím prohlášením dlužníka a splátkovým kalendářem. Uznání dluhu bylo dne 5.5.2015 podepsáno žalovaným. Dne 21.3.2014 byla uzavřena smlouva o zápůjčce mezi společností [právnická osoba] dále jako [anonymizováno] a žalovaným jako zákazníkem, na základě které poskytl [anonymizováno] žalovanému zápůjčku ve výši 30.000 Kč, která mu byla předána v hotovosti při podpisu smlouvy a tento se zavázal vrátit [anonymizováno] poskytnutou zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 31.105 Kč prostřednictvím 100 pravidelných týdenních splátek po 612 Kč, při poslední splátce 517 Kč. Dne 17.10.2013 uzavřel [právnická osoba] dále jako [anonymizováno] s žalovaným jako se zákazníkem smlouvu o půjčce, na základě které poskytl [anonymizováno] žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč v hotovosti, což stvrdil žalovaný podpisem na smlouvě. Ve smlouvě se zavázal vrátit [anonymizováno] poskytnutou půjčku spolu s poplatkem ve výši 12.541 Kč prostřednictvím 60 týdenních splátek po 460 Kč, při výši poslední splátky 401 Kč. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru ze dne 21.3.2014 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatel poskytla žalovanému úvěr ve výši 30.000 Kč, jež měl být spolu s poplatkem ve výši 31.105 Kč vrácen prostřednictvím 100 týdenních splátek po 612 Kč, při výši poslední splátky 517 Kč. Ze zákaznické karty ze dne 21.3.2014 bylo soudem zjištěno, že žalovaný uvedl příjmy domácnosti v celkové výši 16.900 Kč zatímco výdaje toliko ve výši 3.000 Kč, což představuje použitelný příjem 13.900 Kč. Své finanční informace podpořil výpisem z banky a pošty s dovětkem, že veškeré informace jsou pravdivé. Ze znaleckého posudku Mgr. [jméno] [příjmení] soudní znalkyně v oboru a odvětví písmoznalectví, specializace ruční písmo [číslo] ve spojení s dodatkem [číslo] soud zjistil, že podpisy znějící na příjmení žalovaného [celé jméno žalovaného] na listinách, a to smlouvy o zápůjčce ze dne 21.3.2014, smlouvy o půjčce ze dne 17.10.2013, uznání dluhu a vyjádření zákazníka k pohledávce firmy [právnická osoba] ze dne 5.5.2015 jsou pravými podpisy žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození]. 4. Dle ust. § 657 zákona č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 5. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby jí užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ust. § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen o.z.) při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 7. Podle ust. § 3028 zákona č. 40/1964 Sb., a to co do nároku vyplývající ze smlouvy o půjčce ze dne 17.10.2013. 8. Pro smlouvu o půjčce je charakteristické, že věřitel přenechává dlužníkovi určité množství věcí druhově určených k volnému nakládání a dlužník se zavazuje vrátit mu po určité době věci stejného druhu. Samotná smlouva o půjčce má povahu reálnou, nikoliv konsensuální, což znamená, že vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání předmětu půjčky dlužníkovi. Vycházeje z provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že dne 17.10.2013 uzavřel právní předchůdce žalobce s žalovaným smlouvu o půjčce, na základě které byly poskytnuty žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Tímto okamžikem byly splněny veškeré náležitosti vyplývající ze shora citovaného zákonného ustanovení vážícího se ke smlouvě o půjčce, neboť tato byla nejen uzavřena mezi věřitelem a dlužníkem, jak předpokládá zákon, ale současně byla naplněna i její reálná povaha spočívající ve faktickém převzetí poskytnutých finančních prostředků v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. K zásadní námitce žalovaného, že tato nebyla s žalovaným nikdy uzavřena, soud odkazuje na závěry znaleckého posudku, kdy znalec z oboru písmoznalectví se specializací na ruční písmo jednoznačně dovodil, že smlouva o půjčce ze dne 17.10.2013 uzavřená s dlužníkem jako [celé jméno žalovaného], [datum narození] vykazuje pravý podpis žalovaného jako dlužníka. Lze tak uzavřít, že smlouva o půjčce ze dne 17.10.2013 byla platně uzavřena, a to konkrétně s žalovaným. Pokud se týká smlouvy o zápůjčce, tak rovněž k této smlouvě žalovaný tvrdil, že tuto nikdy neuzavřel a že podpis na smlouvě není jeho pravým podpisem. Rovněž i tomuto tvrzení žalovaného soud neuvěřil, neboť znalec ve svém znaleckém posudku dovodil, že i podpis žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození] je na smlouvě o zápůjčce ze dne 21.3.2014 pravým podpisem žalovaného. Tedy i co se týče otázky řádného uzavření smlouvy o zápůjčce ze dne 21.3.2014 soud konstatuje, že byly splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro to, aby na smlouvu bylo nazíráno jako na smlouvu platně uzavřenou (uzavřena věřitelem, dlužníkem při naplnění reálné povahy ze smlouvy o zápůjčce). 9. K námitce promlčení předmětných pohledávek, jak byla vznesena žalovaným v průběhu soudního řízení, soud uvádí následující. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že dne 17.10.2013 došlo k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] dne 21.3.2014 došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. V duchu obou uzavřených smluv měl žalovaný uhradit věřiteli poskytnuté finanční prostředky sjednaným způsobem, tedy v pra