17 C 26/2018-194 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30.1.2018 ve spojení s jejím doplněním a změnou ze dne 10.2.2019 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému, aby na své náklady opravil televizor Sencor SPV 6401, aby byl plně funkční s tím, že této povinnosti se žalovaný může zprostit tím, že žalobci zaplatí částku ve výši 1.000 Kč. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem přenosného televizoru Sencor SPV 6401. Žalobce nastoupil do výkonu vazby ve [věznici] [anonymizováno 7 slov] [obec] během trestního řízení vedeného vůči jeho osobě pro podezření z pokusu o těžké ublížení na zdraví, přičemž předmětný televizor tam byl převezen z jeho bydliště Policií ČR s Vězeňskou službou ČR byl schválen pro užívání ve [věznici], kdy jej mohl za poplatek ve výši 100 Kč ve věznici užívat, a to od 19.12.2017 v cele [číslo]. V rámci výkonu vazby byl opatřen zvláštní pečetí Vězeňské služby. Dne 17.1.2018 byl žalobce přemístěn do jiné cely, ve které nebyla funkční zásuvka, na což upozornil žalovaného ve dnech 17.1 – 18.1.2018, kdy žádal o celu s funkčními zásuvkami. V nové cele tak byl žalobce nucen televizor napájet z baterek do něj vložených. Dne 19.1.2018 cca ve 12:00 hodin byla provedena kontrola cely, která trvala asi 30 minut, kdy veškeré věci byly vyneseny z cely pracovníky Vězeňské služby ČR na chodbu, elektronika byla naložena na zvláštní vozík a odvezena na kontrolu do zvláštní místnosti a osoby obývající kontrolovanou celu byli povinni čekat na chodbě, dokud kontrola cely neskončila. Po kontrole byl televizor vrácen zpět žalobci. Dále žalobce uvedl, že celu následně uklízel asi dvě hodiny, kdy při pokusu o zapnutí televizoru, tento nijak nereagoval. Žalobce není schopen přesně říct, jakým přesným způsobem byl televizor poškozen. Žalobce má za to, že televizor byl poškozen a je nefunkční, kdy dospěl k závěru, že prohlídka televizoru provedená žalovaným byla provedena neodborným způsobem, nebyla provedena řádně a tak, aby nedošlo k poškození majetku žalobce. Na uvedený postup si následně stěžoval, jeho stížnost však nebyla shledána důvodnou a žalovaný jakoukoliv odpovědnost odmítl. Vzhledem k tomu, že televizor do shora uvedené kontroly fungoval, má žalobce za to, že k jeho poškození bylo způsobeno pracovníky Vězeňské služby ČR, a to při neodborné prohlídce, v čemž žalobce spatřuje nesprávný úřední postup ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Výši škody žalobce s ohledem na míru opotřebení odhadl na 1.000 Kč. Následná žádost žalobce ze dne 3.6.2019 na přiznání nároku na náhradu škody ve výši 1.500 Kč způsobené státem, kterou adresoval žalovanému téhož dne, ve smyslu ust. § 14 zákona o odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, nebyla žalovaným shledána důvodnou. 2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že žalobou uplatněný nárok neuznává a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný má za to, že žalobce se v rámci mimosoudního projednání svého nároku na základě podání ze dne 3.6.2019, které bylo žalovanému doručeno dne 5.6.2019, domáhal oproti žalobě pouze poskytnutí náhrady škody ve výši 1.500,00 Kč. Na základě provedeného šetření bylo ze spisového materiálu zjištěno, že dne 19.1.2018 byly provedeny na oddělení [spisová značka] prohlídky cely a osobní prohlídky, a to z důvodu podezření na přechovávání nedovolených předmětů v celách. Dne 20.1.2018 žalobce sepsal na postup pracovníků Vězeňské služby ČR, při kterém mělo dojít k poškození televizoru žalobce, stížnost, kterou umístil do schránky na stížnosti společně s údajně poškozeným televizorem. Tato stížnost byla následně po prošetření, kdy byli vyslechnutí všichni pracovníci Vězeňské služby ČR, který kontrolu a prohlídky prováděli, dne 14.2.2018 vyhodnocena jako nedůvodná. Byl to žalobce, kdo svým jednáním odlomil zadní kryt televizoru a porušit pečeť Vězeňské služby ČR. Ve věci tedy nebyl shledán odpovědností titul státu za škodu. Ze spisu nevyplynulo, že byl údajné poškození televizoru bylo způsobeno činností pracovníků Vězeňské služby ČR, nebyl shledán jakýkoliv nesprávný úřední postup, stejně tak nebylo ve věci vydáno nezákonné rozhodnutí. Žalovaný má dále za to, že se strany žalobce nebyly předloženy důkazy prokazující vznik tvrzené škody a její výše. 3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudek [číslo jednací] ze dne 9.6.2021, kdy soud žalobu v plném rozsahu výrokem I. zamítl s tím, že dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by ze strany žalobce resp. ze strany příslušníků Vězeňské služby došlo k nesprávnému úřednímu postupu v provedení neodborné prohlídky. Nebyla prokázána hned první podmínka nutná k založení odpovědnosti státu za vzniklou škodu tj. existence nesprávného úředního postupu. Výrokem II. bylo žalobci uložena zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.851,64 Kč. Výrok III. cit rozhodnutí bylo rozhodnuto o tom, že ustanovenému právnímu zástupci [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se přiznává odměna za zastupování žalobce v tomto řízení ve výši 7.260 Kč, tento výrok nabyl právní moci dne 16.7.2021. A výrokem IV. cit. rozhodnutí bylo rozhodnuto, že ČR - Městskému soudu v Brně se náhrada nákladů řízení vynaložených na zastoupení žalobce v tomto řízení nepřiznává. 4. K odvolání žalobce byl výrok I., II. a IV. zrušen usnesením Krajského soudu v Brně č.j. [číslo jednací] ze dne 24.11.2021, které nabylo právní moci dne 10.1.2022 s tím, že odvolací soud dospěl k závěru, že byť žalobce žalobou uplatněný nárok kvalifikoval jako nesprávný úřední postupu ve smyslu ust. § 13 zákona č. 82/1998 Sb., tímto právním hodnocením uplatněného nároku nebyl soud není vázán. S ohledem na skutková tvrzení je třeba postupovat dle ust. § 23 odst. 5, 6 zákona č. 555/1992 Sb. o vězeňské službě, dle kterého stát odpovídá za škodu, způsobenou Vězeňskou službou v souvislosti s plněním jejich úkolů, stanovených tímto zákonem a náhradu škody poskytuje v zastoupení státu Ministerstvo tj. soud prvního stupně věc nesprávně právně posoudil. Dále odvolací soud uvedl v bodu 14 cit. rozhodnutí, že za situace, kdy ke škodě mělo dojít v souvislosti s plněním úkolů Vězeňské služby – prováděním osobní a jiné prohlídky ve smyslu ust. § 11 zákona č. 555/1992 Sb., je třeba uplatněný nárok podřadit pod režim speciálního zákona – zákona č. 555/1992 Sb. a naplnění podmínek k náhradě škody (vznik škody, porušení právní povinnosti, příčinnou souvislost, zavinění) posoudit dle ustanovení obecného předpisu – občanského zákoníku, a proto je třeba doplnit dokazování o žalobcem navržené důkazy, kterou nebyly soudem prvního stupně provedeny. Tímto rozhodnutím je soud prvního stupně vázán ve smyslu ust. § 226 odst. 1 o.s.ř. 5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěru ohledně skutkového stavu. Dne 3.6.2019 žalobce adresoval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanému žádost o přiznání nároku na náhradu škody způsobené státem, kterou stanovil na částku 1.500,00 Kč, kdy tento nárok odůvodňuje skutečnostmi uvedenými v žalobě, a to zejména tím, že dne 19.1.2018 byl v souvislosti s prohlídkou cely, kterou ve výkonu vazby obýval, poškozen pracovníky Vězeňské služby ČR jeho přenosný televizor Sencor SPV 6401, který byl oprávněn užívat při poplatku ve výši 100,00 Kč. Žádost byla odeslána dne 3.6.2019 a žalovanému doručena dne 5.6.2019 Uvedené bylo zjištěno ze žádosti o přiznání nároku na náhradu škody způsobené státem ze dne 3.6.2019 vč. detailu o odeslání ze dne 5.6.2019. Dne 3.6.2020 bylo žalobci sděleno, že jeho žádosti není možno ze strany žalovaného vyhovět, neboť nebyl shledán jakýkoliv odpovědností titul státu za škodu. Podkladem pro rozhodnutí žalovaného o shora uvedené žádosti bylo také vyjádření Vězeňské služby ČR, [věznice] [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 15.4.2020, kdy dne 24.1.2018 bylo na oddělení prevence a stížností [věznice] [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [obec] doručena stížnost žalobce ze dne 20.1.2018 týkající se i údajného poškození přenosného televizoru žalobce, kdy vyřízení stížnosti bylo žalobci doručeno dne 14.2.2018 s tím, že stížnost byla vyhodnocena jako nedůvodná. Následně dne 22.2.2018 bylo řediteli [] věznice doručeno podání žalobce ze dne 19.2.2018, které se opět týkalo údajného poškození přenosného televizoru, kdy dne 5.3.2018 byla tato stížnost společně s vypracovaným stanoviskem odeslána na odbor kontroly Generálního ředitelství Vězeňské služby ČR, která ji podáním ze dne 12.4.2018 opět vyhodnotila jako nedůvodnou. Uvedené bylo zjištěno ze stanoviska žalovaného ze dne 3.6.2020 a vyjádření Vězeňské služby ČR, [věznice] [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 15.4.2020. 6. Mezi účastníky řízení je nesporné, že žalobce byl ve vazbě ve [věznici] [obec], kdy dne 19.1.2018 byla provedena prohlídka cely [číslo] kterou žalobce t.č. obýval. Dále je nesporné, že pro svoji potřebu měl žalobce k dispozici vlastní televizor Sencor SPV 6401. 7. Dne