19 C 285/2022-107 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 32.933 Kč s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 15.000 Kč žalovanému. Žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce před poskytnutím úvěru prověřil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný úvěr čerpal částku 15.000 Kč v den podpisu smlouvy prostřednictvím obchodního zástupce právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek ve výši 9.364 Kč za poskytnutí úvěru a dále úrok z úvěru ve výši 86 % ročně. Po dobu trvání závazku žalovaný uhradil částku ve výši 2 031 Kč. Podanou žalobou se žalobce domáhá zaplacení dlužné jistiny ve výši 14.154,27 Kč, poplatku za poskytnutí a správu úvěru ve výši 8.178,73 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 7.500 Kč, která byla sjednána ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně kterých byl žalovaný v prodlení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 753,72 Kč a sankčních poplatků ve výši 3.100 Kč. Žalobce uvedl, že přes předžalobní výzvu žalovaný dosud žalobci ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. U jednání konaného dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, pokud jde o úrok ve výši 74,25 % ročně z částky 14.154,27 Kč od [datum] do zaplacení s tím, že nyní požaduje k úhradě částku 32.933 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 14.154,27 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 11,75 %, úrok ve výši 11,75 % z částky 14.154,27 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 753,72 Kč O tomto procesním návrhu soud v souladu s ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. rozhodnul samostatným usnesením. Následně na stejném jednání soudu dne [datum] žalobce vzal žalobu zpět co do částky dle výroku I. tohoto usnesení, když ponížil poplatek ve výši 9.364 Kč za poskytnutí úvěru o částku ve výši 6.966,20 Kč. <i>4. Dle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.</i> 5. Protože žalobce vzal po zahájení řízení u jednání soudu svůj návrh částečně zpět, soud rozhodl v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil (výrok I.). 6. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že právní předchůdce žalobce a žalovaný dne [datum] uzavřeli smlouvu o úvěru [číslo]. Výše úvěru byla sjednána ve výši 15.000 Kč, žalovaný se zavázal zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 9.364 Kč, sestávající z úroku ve výši 7.864 Kč, úroková sazba byla sjednána ve výši 86 %, a částkou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč, to vše se zavázal splácet v pravidelných 12 týdenních splátkách po 2.031 Kč, poslední splátka byla ve výši 2.023 Kč. Ze standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalovaný byl informován o parametrech úvěru, o tom kolik zaplatí na poplatcích úroku a celkové částce. 8. Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný, kdy právní předchůdce žalobkyně jednal jako podnikatel při podnikatelské činnosti, žalovaný nikoli, dne [datum] uzavřeli písemně smlouvu o úvěru, jejíž nedílnou součástí si ujednali smluvní podmínky, které byly přiloženy, kterou právní předchůdce žalobkyně žalovanému přenechal peněžní prostředky v částce 15.000 Kč, a žalovaný se zavázal tyto vrátit a zaplatit poplatek ve výši 9.364 Kč, sestávající z úroku ve výši 7.864 Kč, částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1.500 Kč. Tuto částku žalobce korigoval u jednání soudu dne [datum], když na těchto poplatcích požaduje částku ve výši 2.398,30 Kč, představující úrok ve výši 20 % ročně a ostatní poplatky ve výši 5,5 % z jistiny. Dále si strany ve smlouvě ujednaly pro případ, že žalovaný neuhradí řádně a včas splátku celkové dlužné částky, že má právní předchůdce žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je v prodlení, pokud tím nedojde k překročení zákonem stanovené maximální celkové výše smluvních pokut uplatněných podle smlouvy. Dále si strany ve smlouvě ujednaly, že právní předchůdce žalobkyně má právo rovněž na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu v důsledku prodlení vzniknou, a to ve formě poplatku za zaslanou upomínku a poplatku za zahájení vymáhání dluhu. Poplatek za zaslanou upomínku je paušalizovanou náhradou účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s vyhotovením a odesláním upomínky, prostřednictvím které bude žalovaný upozorněn na výši nedoplatku evidovaného k datu odeslání této upomínky. Výše poplatku za zaslanou upomínku činí 300 Kč. V jednom splátkovém období může být zaslána pouze jedna zpoplatněná upomínka, přičemž maximální počet takto zaslaných zpoplatněných upomínek závisí na sjednaném režimu splácení a celkovém počtu splátek podle smlouvy. V případě týdenního režimu nemůže celkový počet zpoplatněných upomínek překročit 8 u sjednané doby trvání spotřebitelského úvěru v délce 12 měsíců. Poplatek za zahájení vymáhání dluhu oddělením centrálního vymáhání pohledávek je paušalizovanou náhradou účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s vymáháním pohledávek ze smlouvy oddělením centrálního vymáhání pohledávek, který právní předchůdce žalobkyně může zahájit v případě, kdy souhrnná výše splátek celkové dlužné částky s nimiž je žalovaný v prodlení, překročí trojnásobek první splátky v měsíčním režimu nebo dvanáctinásobek první splátky v týdenním režimu a kdy ani do čtyř týdnů po písemné upomínce nezaplatí ani část dluhu ve výši odpovídající minimálně hodnotě prví splátky celkové dlužné částky. Výše poplatku za vymáhání dluhu činí 1.000 Kč. Splatnost poplatku za zahájení vymáhání dluhu nastává v okamžiku předání pohledávky k vymáhání do oddělení centrálního vymáhání pohledávek. Z přehledu splátek soud zjistil, že žalovaný průběžně plnil, celkem uhradil na svůj závazek 2.031 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že dne [datum] touto smlouvou postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Z výzvy k okamžitému splacení dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že právní předchůdce žalobce oznámil žalovanému postoupení pohledávky na žalobce. Dle potvrzení o podání byly tyto zásilky žalovanému odeslány. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně potvrzení o podání ze dne [datum] soud zjistil, že před podáním žaloby zástupce žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. Ze zákaznické karty soud zjistil, že žalovaný uvedl, že pracuje jako prodavač v [příjmení], jeho měsíční příjem činí 18.589 Kč, další příjem domácnosti je ve výši 17.000 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje jsou 7.000 Kč. 9. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] ve smyslu ust. § 2390 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému dne [datum] peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč. Právní předchůdce žalobce uzavřel Smlouvu jakožto podnikatel, žalovaný poté jakožto spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením Smluv posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, tak jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů dlužníka ze strany věřitele jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a všech osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, jejich přechodu do šedé ekonomiky atd. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). Z předložených listinných důkazů však nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce reálně nějak, natož pak s odbornou péčí, schopnost žalovaného úvěr splácet posoudil, kdy tv