219 C 21/2022-55 — Městský soud v Brně

Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 479 Kč s příslušenstvím z titulu převozu žalovaného do záchytné stanice služebním vozidlem [značka automobilu], [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět, kdy služební vozidlo najelo celkem 67 km. Vyčíslení náhrad za použití předmětného služebního vozidla bylo provedeno na základě údajů z jeho technického průkazu v souladu s vyhlášku Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb., přičemž celková částka činí 479 Kč. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Dne [datum] byl žalovaný dopraven služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice [obec], [ulice a číslo]. Převoz žalovaného do záchytné stanice si vyžádal jízdu služebního vozidla [značka automobilu], [registrační značka] na trase [obec] – [obec] a zpět, kdy služební vozidlo najelo celkem 67 km. Žalobce provedl vyčíslení náhrady za použití předmětného služebního vozidla v souladu s vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí č. 511/2021 Sb. s tím, že celková částka činila 479 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu s ohledem na jeho právní posouzení soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Podle ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. Podle ust. § 14 odst. 4 zákona č. 219/2000 Sb. má žalobce povinnost vymáhat po žalovaném uhrazení nákladů na dopravu do protialkoholní záchytné stanice. Žalobce prokázal, že žalovaný byl v souladu s ust. § 89b, odst. 1 a 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a podle ust. § 20 a násl. zákona č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, příslušníky policie České republiky dopraven dne [datum] služebním vozidlem policie do protialkoholní záchytné stanice [obec], [ulice a číslo], kde bylo mimo jiné zjištěno, že dle alkotestu má 2,15 promile. Vzhledem k tomu soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí vyhověl. Příslušenství je představováno úroky z prodlení v souladu s ustanovení § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za dva úkony spočívající ve výzvě k plnění a návrhu ve věci samé, jelikož se jedná o návrh podaný na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50.000 Kč. Povinnost žalovaného k úhradě soudního poplatku plyne z ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, neboť žalobce je od této povinnosti dle § 11 odst. 2 písm. a) téhož zákona osvobozen. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.