247 C 15/2021-161 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se domáhal po žalované zaplacení náhrady škody ve výši ve výši 39 128 Kč (se zákonným úrokem z prodlení) ve smyslu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny (bez uzavřené smlouvy) v celkovém množství 5,396 MWh odebraném v nemovitosti žalované (na adrese [adresa] č. 1906) v době od 6. 9. 2018 do 26. 10. 2020, a to z titulu jejího vlastnictví nemovitosti v době, kdy došlo k zažalovanému neoprávněnému odběru elektřiny. 2. Žalovaná navrhla žalobu rozsahu zamítnout zejména s tvrzením, že není pasivně legitimovaná, jelikož elektřinu neodebrala, ale odebral ji v trestním řízení pravomocně odsouzená třetí osoba ([jméno] [anonymizováno]), která se vloupala do její chaty a žila v ní bez jejího souhlasu a vědomí a žalovaná o neoprávněném odběru a užívání její chaty třetí osobou nevěděla. 3. Soud důkazy hodnotil podle § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. [jméno] [příjmení] od října 2018 do dne 26. 10. 2020 v [obec] vnikl na pozemek žalované č. 1906 v [katastrální uzemí] ([ulice] [číslo]) s chatou [číslo] ve vlastnictví žalované (dále jako„ chata žalované“), která byla předtím odpojena od distribuční soustavy [anonymizováno] [právnická osoba], kde následně vnikl do uzamčené nikým neobývané chaty žalované, kterou bez jejího souhlasu následně neoprávněně obýval a z chaty žalované odcizil určité věci a chatu poškodil, kdy odcizením obývací stěny vznikla škoda ve výši 3 400 Kč a poškozením chaty vznikla škoda ve výši 4 690 Kč ke škodě žalované a jejího manžela. Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu trestním rozsudkem Městského soudu v Brně z 28. 7. 2022 č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně z 13. 9. 2022 č. j. [číslo jednací]. 5. [příjmení] [jméno] [příjmení] v období od října roku 2018 do 26. 10. 2020 v [obec] v chatě žalované, kterou neoprávněně obýval, neoprávněně odebíral elektřinu, když předtím dne 4. 9. 2018 byla ze strany dodavatele elektřiny ukončena její smluvní dodávka a demontován elektroměr, přesto však následně [jméno] [příjmení] neoprávněně dodávku elektřiny obnovil, když propojil přívodní a odvodné kabely, a tak začal zase elektřinu odebírat a odebral elektřinu v celkovém množství 5,396 MWh, čímž způsobil žalobci škodu ve výši 39 128 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu trestním rozsudkem Městského soudu v Brně z 28. 7. 2022 č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně z 13. 9. 2022 č. j. [číslo jednací]. 6. Za spáchání skutků uvedených v bodě 4. a 5. tohoto rozsudku byl [jméno] [příjmení] odsouzen v trestním řízení s tím, že uvedenými skutky protiprávně užíval byt jiného a přisvojil si cizí věc tím, že se jí zmocnil a způsobil tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, čímž spáchal přečin neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 208 odstavec 1 trestního zákoníku a přečin krádeže podle § 205 odstavec 1 písmeno a) trestního zákoníku. Proto byl [jméno] [příjmení] odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 8 měsíců a dále bylo rozsudkem Městského soudu v Brně z 28. 7. 2022 č. j. [číslo jednací] (ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně z 13. 9. 2022 č. j. [číslo jednací]) rozhodnuto, že [jméno] [příjmení] je povinen nahradit poškozenému [příjmení] [jméno] [příjmení] škodu ve výši 8 090 Kč a nahradit poškozenému nynějšímu žalobci škodu ve výši 39 128 Kč Tyto skutečnosti soud zjistil z důkazu trestním rozsudkem Městského soudu v Brně z 28. 7. 2022 č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně z 13. 9. 2022 č. j. [číslo jednací]. 7. Z dalších důkazů soud zjistil jen skutečnosti zjištěné již z uvedených dvou trestních rozhodnutí zdejšího soudu a Krajského soudu v Brně, a proto je soud duplicitně, tj. nadbytečně a nehospodárně do vyhotovení rozsudku nepojal (jde zejména o důkazy: prokazující výši zažalovaní škody, tj. Podklady pro výpočet výše škody na č. l. 7, faktura [číslo] z 3. 12. 2020 znějící na čásktu 39 180 Kč na č. l. 6; prokazující neoprávněný odběr, tj. Protokol o zajištění neoprávněného odběru elektrické energie na č. l. 8, Zápis o provedené kontrole odběrného místa na č. l. 9 či fotografie nemovitosti žalované z 26. 10. 2020 na č. l. 63 verte a 64; prokazující demontáž elektroměru na chatě žalované 5. 9. 2018, tj. Pracovní příkaz [anonymizováno] [číslo]). 8. Stran dalších skutkových zjištění soud zjistil, že 1) žalovaná je vlastníkem nemovitosti, v níž došlo k neoprávněnému odběru, na základě darovací smlouvy z 5. 12. 2008 (důkaz výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] na č. l. 5); 2) žalovaná (ani její manžel) na své chatě (v níž byl zjištěn neoprávněný odběr) v zažalovaném období (tj. od roku 2018 do zjištění neoprávněného odběru v říjnu 2020) nebyla a nevěděla o tom, že by ji někdo užíval a nikomu to nepovolila, přičemž naposledy na chatě byla s manželem v roce 2018, kdy nechali odpojit elektroměr a následně chatu uzamkli stejně jako bránu na pozemek (důkaz: úřední záznam o podání vysvětlení žalované z 22. 12. 2021na č. l. 106 a o podání vysvětlení manžela žalované, tj. [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 27. 10. 2020 na č. l. 108); 3) po demontáži elektroměru v roce 2018 manžel žalované uzamknul branku od pozemku (na němž leží chata žalované) visacím zámkem i řetězem (důkaz: str. 3 rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] reprodukující výslech manžela žalované jako svědka v trestním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení]); 4) dle názoru manžela žalované (tj. [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) je chata žalované umístěna v chatové oblasti, kde se pohybují lidé, kteří se bez dovolení ubytují (str. 3 rozsudku zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] reprodukující výslech manžela žalované jako svědka v trestním řízení vedeném proti [jméno] [příjmení]). 9. Soud tak přijal následující závěr o skutkovém stavu: [jméno] [příjmení] v době od října roku 2018 do 26. 10. 2020 v [obec] v chatě žalované - kterou neoprávněně obýval bez vědomí a souhlasu žalované - neoprávněně odebral elektřinu v celkovém množství 5,396 MWh, čímž způsobil žalobci škodu ve výši 39 128 Kč. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně. 10. Podle ust. § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon:„ Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.“. 11. Judikatura dospěla k následujícím závěrům. K založení odpovědnosti za neoprávněný odběr elektřiny podle § 51 energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích. Proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační, či faktický) (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu z 24. 6. 2020 č. j. 23 Cdo 202/2020-186, bod 44.). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani neumožnil odběr ve prospěch jiných osob (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. 23 Cdo 1165/2018, z 30. 10. 2018 č. j. 32 Cdo 1862/2018, z 25. 2. 2020 č. j. 23 Cdo 990/2019). Citovaná judikatura byla aprobována z ústavně právních hledisek i Ústavním soudem (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2814/20). 12. Lze odkázat i např. na usnesení Nejvyššího soudu z 11. 6. 2020 sp. zn. 23 Cdo 1272/2020, které shledalo správným názor odvolacího soudu, že„ jestliže není jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral, musí být za povinnou považována osoba, kterou s odběrným místem pojí relevantní vztah, a to je na prvním místě vztah věcný.“ (srov. rekapitulaci odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu v bodě 2. usnesení Ústavního soudu z 13. 10. 2020 sp. zn. I. ÚS 2499/20). Citované právní názory obecných soudů byly z ústavně právních hledisek aprobovány např. v usnesení Ústavního soudu z 13. 10. 2020 sp. zn. I. ÚS 2499/20. Shodně argumentoval i Ústavní soud např. v usnesení z 25. 8. 2020 sp. zn. IV. ÚS 2290/202:„ …stěžovatel