33 C 88/2023-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se svojí žalobou domáhá vydání rozhodnutí, dle kterého by žalovaná byla zavázána k zaplacení částky 22 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 10. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které byla poskytnuta žalované zápůjčka ve výši 22 000 Kč a to v hotovosti. Žalovaná neuhradila sjednané splátky, kdy poslední splátka byla stanovena na den 10. 3. 2021. Žalobce žalobou uplatňuje neuhrazenou jistinu ve výši 22 000 Kč, dále kapitalizované úroky ve výši 5 742 Kč, což představuje úrok ve výši 29 % z částky 22 000 Kč od 11. 3. 2021 do 28. 1. 2022, dále kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 5 451,11 Kč (10 % z jistiny od 21. 8. 2019 do 28. 1. 2022), a dále úrok ve výši 29 % a zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě písemně nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se účastníci nedostavili, žalobce se z jednání omluvil a souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. 4. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím dílčím skutkovým závěrům. Ze smlouvy o zápůjčce – zelená v hotovosti [číslo] soud zjistil, že předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce dne 10. 4. 2019, na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované zápůjčku ve výši 22 000 Kč, kterou žalovaná převzala při uzavření smlouvy v hotovosti. Žalovaná se zavázala vedle jistiny zaplatit předchůdci žalobce poplatek za zápůjčku, a to úrok ve výši 6 742 Kč, poplatek za zpracování ve výši 8 530 Kč a poplatek za vedení účtu ve výši 6 741 Kč. Úrok ze zápůjčky byl sjednán ve výši 29 %. Žalovaná se zavázala poskytnutou zápůjčku uhradit ve 100 týdenních splátkách po 441 Kč. Ze zákaznické karty – žádost o spotřebitelský úvěr soud zjistil, že předchůdce žalobce vycházel z informací poskytnutých žalovanou ohledně čistého příjmu ve výši 7 600 Kč a dalších čistých příjmů domácnosti ve výši 19 000 Kč s tím, že měsíční výdaje činí částku 4 000 Kč. Z této listiny nebylo zjištěno, že by předchůdce žalobce údaje poskytnuté žalovanou nějakým způsobem ověřil. Z přípisu společnosti [právnická osoba] ze dne 30. 1. 2022 a podacího lístku ze dne 24. 2. 2022 soud zjistil, že předchůdce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] k úhradě ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení tohoto přípisu. Z přípisu zástupce žalobce ze dne 6. 6. 2022 a podacího lístku ze dne 7. 6. 2022 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 5. Žalobce, pokud jde o tvrzení ohledně prověření úvěruschopnosti žalované, uvedl toliko obecná tvrzení, aniž by označil konkrétní důkazy, jakým způsobem úvěruschopnost žalované prověřil tak, aby si ověřil údaje uvedené žalovanou. Žalobce se k jednání nedostavil, tomuto tak nemohlo být v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., dáno poučení o tom, že jím předložené důkazy neprokazují, že by před uzavřením smlouvy o zápůjčce předchůdce žalobce dostál své povinnosti řádně prověřit úvěruschopnost žalované. 6. Dle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 8. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před poskytnutím spotřebitelského úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti ve tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ustanovení § 1813 občanského zákoníku, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, které zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. 13. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Na základě takto zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že mezi předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena dne 10. 4. 2019 smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které žalovaná převzala v hotovosti částku 22 000 Kč. Ve výše uvedené smlouvě vystupoval předchůdce žalobce jako vypůjčitel, žalovaná jako vydlužitel. Předchůdce žalobce uzavřel smlouvu jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel. Soud se tedy nejprve z úřední povinnosti ([anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]) zabýval tím, zda předchůdce žalobce posoudil před uzavřením smlouvy schopnost žalované zápůjčku splácet s odbornou péčí tak, jak mu ukládá ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srovnej nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel zápůjčky nespoléhá na údaje o schopnosti splácet tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 AS 30/2015 ze dne 1. 4. 2015). Pokud předchůdce žalobce jako poskytovatel zápůjčky nedostál své povinnosti posoudit schopnost žalované splácet zápůjčku s odbornou péčí, je smlouva s odkazem na ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a na ustanovení § 588 občanského zákoníku pro rozpor se zákonem absolutně neplatná, neboť jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ze dne 25. 7. 2018). 15. Absolutní neplatnost právního jednání přitom působí přímo (automaticky) ze zákona (ex lege) a to od počátku, proto subjektivní práva a povinnosti z takto absolutně neplatného právního jednání nevzniknou a absolutně neplatné právní jednání nemůže vyvolat smluvními stranami předvídané důsledky. Žalobci tak právo na zaplacení požadovaného smluvního úroku nevzniklo a nelze jej proto žalobci přiznat. Pokud však žalovaná na základě této neplatné smlouvy předmět úvěru převzala, a to v hotovosti částku 22 000 Kč, je povinna takto vyčerpané peněžní prostředky vrátit žalobci, jakožto bezdůvodné obohacení (ustanovení § 2991 a násl. občanského zákoníku). Jelikož žalovaná nesplnila svoji povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení. Vzhledem k tomu, že doba plnění pro nárok na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena zákonem a v posuzovaném případě nebyla ani účastníky dohodnuta, stává se závazek z bezdůvodného obohacení splatný bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele dle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku. Za výzvu k vydání bezdůvodného obohacení lze v tomto případě považovat přípis předchůdce žalobce, ve kterém oznámil postoupení pohledávky na žalobce a současně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů od data doručení přípisu. Přípis ze dne 30. 1. 2022 byl předán k poštovní přepravě dne 24. 2. 2022, třetí den, tj. dne 27. 2. 2022, byla zásilka doručena žalované, následujícího dne počala běžet desetidenní lhůty, která skončila dne 9. 3. 2022. Ode dne 10.