36 C 136/2022-70 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou soudu dne 18.11.2020 po žalovaném zaplacení částky ve výši 8.890 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.316,16 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 867,03 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 9 % p.a. z částky 6.734,21 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 6.734,21 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 15. 5. 2017 mezi právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO] (původní věřitel). Dále se domáhala zaplacení částky ve výši 4.060 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.264,53 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 448,06 Kč, úroků z prodlení v zákonné výši 8,5 % p.a. z částky 3.075,61 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, úroků ve výši 23,72 % p.a. z částky 3.075,61 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, jako nároků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne 2. 2. 2017 s týmž věřitelem. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil, na výzvy soudu nereagoval, po celou dobu řízení zůstal naprosto nečinný. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. K jednotlivým nárokům: 5. Ve věci smlouvy [číslo] tvrdila, že tuto uzavřel původní věřitel s žalovaným po posouzení schopnosti žalovaného požadovaný úvěr splácet, kdy poskytnuté informace žalovaným byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané,ověřené dokumenty”, tyto však soudu nepředložil. Žalovaný v kartě zákazníka ze dne 15. 5. 2017 uvedl, že je zaměstnán jako číšník u zaměstnavatel [anonymizováno], [ulice a číslo], [IČO] s příjmy ve výši 18.000 Kč měsíčně z tohoto zaměstnání a s dalšími příjmy ve výši 5.000 Kč, přičemž tyto příjmy nebyly blíže specifikovány. Žije v nájmu sám a náklady na bydlení činí 8.500 Kč měsíčně, ostatní náklady činí 3.800 Kč měsíčně. Dále splácí úvěr ve výši 2.924 Kč měsíčně. Při uzavření smlouvy předložil žalovaný dokumenty k ověření, a to pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Následně byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se zavázal vrátit původnímu věřiteli včetně částky 7.690 Kč, skládající se z poplatku ve výši 2.000 Kč, úroku ve výši 1.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč a pojištění ve výši 290 Kč a to v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 305 Kč. Žalovaný původnímu věřiteli zaplatil celkem částku 8.800 Kč, která byla započítána na jednotlivé nároky dle uzavřené smlouvy. 6. Ve věci smlouvy [číslo] tvrdila, že tuto uzavřel původní věřitel s žalovaným po posouzení schopnosti žalovaného požadovaný úvěr splácet, kdy poskytnuté informace žalovaným byly zaznamenány do zákaznické karty a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané,,ověřené dokumenty”, tyto však soudu nepředložil. je zaměstnán jako číšník u zaměstnavatel [anonymizováno], [ulice a číslo], [IČO] s příjmy ve výši 18 000 Kč měsíčně z tohoto zaměstnání a s dalšími příjmy ve výši 5.000 Kč, přičemž tyto příjmy nebyly blíže specifikovány. Žije v nájmu sám a náklady na bydlení činí 8.500 Kč měsíčně, ostatní náklady činí 3.800 Kč měsíčně. Dále splácí úvěr ve výši 1.704 Kč měsíčně. Při uzavření smlouvy předložil žalovaný dokumenty k ověření, a to pracovní smlouvu a nájemní smlouvu. Následně byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které se zavázal vrátit původnímu věřiteli včetně částky 7.690 Kč, skládající se z poplatku ve výši 2.000 Kč, úroku ve výši 1.400 Kč, poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč a pojištění ve výši 290 Kč a to v 58 týdenních (sedmidenních) splátkách po 305 Kč. Žalovaná původnímu věřiteli zaplatila celkem částku 13.630 Kč, která byla započítána na jednotlivé nároky dle uzavřené smlouvy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 vyplývá, že pohledávky za žalovanou vzniklé ze smluv [číslo] [anonymizováno] věřitel postoupil na žalobkyni. 8. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 14. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel) řádně nezjišťoval informace týkající se příjmů žalovaného, ani ohledně jeho reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když řádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovaným ohledně jejích skutečných výdajů. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Žalovaný v obou dvou případech (při uzavření smlouvy dne 2. 2. 2017 i 15. 5. 2017) tvrdil, že má příjmy ve výši 18.000 Kč měsíčně. Existence příjmů ze zaměstnání nebyla ověřena například výplatními páskami nebo výpisem z účtu. Další příjmy nebyly nijak specifikovány ani doloženy. Přesto mu byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a 18.000 Kč. Také nebylo zohledněno, že žalovaný splácí úvěry. S ohledem na tyto skutečnosti věřitel nepostupoval s odbornou péčí, když uzavřel, že žalovaný s nízkými příjmy bude schopen splácet týdně částku 305 Kč a 305 Kč (tedy měsíčně cca 1.200 Kč a 1.200 Kč). Tyto splátky jsou vysoké s ohledem na další tvrzené výdaje žalovaného. 19. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatn