36 C 154/2022-26 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 15.10.2021 zaplacení částky 17 670,45 Kč s příslušenstvím jako nároku ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou dne 12.5.2019 s žalovanou uzavřel právní předchůdce žalobkyně - společnost [právnická osoba], [anonymizováno 8 slov] [číslo] [země]. Dále tvrdila, že žalovaná čerpala v období od 5.12.2019 do 24.2.2020 celkovou částku 24 670 Kč (na účet č. [bankovní účet], pod variabilním symbolem [číslo]), žalovaná se zavázala původnímu věřiteli zaplatit kromě jistiny ještě poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 599,95 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 250 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku, žalovaná byla lustrována z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB, žádné důkazy k tomuto však nenavrhla. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni, žalovaná původnímu věřiteli částečně úvěr uhradila a žalobkyni uhradila částku 7 000 Kč. Žalobkyně tedy požaduje uhrazení částky 17 670,45 Kč. 2. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. 3. Vzhledem k tomu, že byly splněny všechny podmínky pro rozhodnutí věci bez nařízení jednání, posoudil soud nárok žalobkyně podle § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů žalobkyní předložených. 4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil, že původní věřitel uzavřel s žalovanou dne 12.5.2019 smlouvu o revolvingovém úvěru, a to v rámci prostředků komunikace na dálku. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli jistinu a úrok ve výši 10,5 % měsíčně. Z potvrzení o přehledu platební bilance vyplývá, že žalovaná čerpala částku ve výši 17 820,50 Kč. Uhradila celkem částku 30 946,31 Kč, která byla započtena na úrok, náklady spojené s uplatněním pohledávky a na jistinu). Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila ještě částku 7 000 Kč. 5. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobkyní dne 20.12.2021 byla pohledávka postoupena na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně informována, žalovanou částku nevrátila ani po předžalobní upomínce právního zástupce žalobkyně. Žalobkyně nedisponuje žádnými listinnými důkazy ohledně ověření úvěruschopnosti žalované při uzavírání smlouvy o úvěru a ani žádné důkazy v tomto směru nenavrhovala. 6. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 9. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 10. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 12. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 13. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobkyně (původní věřitel) řádně nezjišťoval informace týkající se příjmu žalované, ani ohledně jejích reálných výdajů. Nepostupoval tedy s odbornou péčí, když žádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39 a rozsudek NS ČR ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). 18. Právní předchůdce žalobkyně nesplnil svoji zákonem stanovenou povinnost, když žalované poskytl úvěr v rozporu s § 86 ZSÚ. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 ZSÚ jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vyložit jako neplatnost absolutní. Soud k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům anebo, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přihlíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C [číslo], ÚS ČR sp. zn. III.ÚS 4129/18). 19. Soud uzavřel, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině při plnění z neplatné smlouvy lze vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených OZ. Ust. § 87 odst. 20. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobu zamítl. Vzhledem k tomu, že smlouva je neplatná, protože nebyla prověřována úvěruschopnost žalované, měla by žalobkyně nárok pouze na vrácení jistiny ve výši 17 820 Kč. Žalovaná však uhradila původnímu věřiteli a žalobkyni vyšší částku. Na úrok a další příslušenství dle smlouvy nemá žalobkyně právo, protože jde o plnění z neplatné smlouvy. 21. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 a násl. OZ, kdy pohledávka původního věřitele byla postoupena na žalobkyni, přičemž žalovaný byl o postoupení pohledávky informován. 22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení, této však v řízení žádné nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.