36 C 292/2022-58 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 10. 2022 po žalované zaplacení částky 12.631 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 11. 12. 2021 do zaplacení, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 1.086,76 Kč a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 12.631 Kč od 11. 12. 2021 do 10. 3. 2022, jako nároků ze smlouvy o úvěru [číslo] kterou uzavřeli účastníci dne 1. 2. 2021. V žalobě tvrdila, že žalované prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně převedla na účet žalované částku 9.600 Kč. Žalovaná celkově splatila 24.700 Kč Smlouva byla uzavřena na základě posouzení úvěruschopnosti žalované, když zjišťovala nejdříve celkový počet členů domácnosti, příjem, pravidelné měsíční příjmy, pravidelné měsíční výdaje, tyto informace žalovaná sdělila žalobkyni. Žalobkyně ještě provedla šetření ve výpisu z centrální evidence exekucí, z insolvenčního rejstříku, výpisu z registru neplatných dokladů, výpisu z registru Policie ČR hledaných osob, výpisu z registru politicky aktivních osob, výpisu katastrálního rejstříku. Žalovaná se zavázala, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí a zaplatí žalobkyni poplatek za poskytnutí úvěru a další poplatky za žalovanou objednané volitelné služby. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [webová adresa] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru. Dále tvrdila, že žalovaná má ke dni podání žaloby nesplacenou pohledávku ve výši 14.667,92 Kč, z toho jistinu 9.600 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 2.310 Kč, poplatek za [anonymizována dvě slova] 440 Kč, poplatek za službu presto 165 Kč, poplatek za službu,,informační [anonymizována dvě slova] 116 Kč, zákonný úrok z prodlení 950,16 Kč účelně vynaložené náklady 1.086,76 Kč. V rámci doplnění žaloby písemným podáním ze dne 21. 2. 2023 tvrdila, že ověřila výši čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 12.500 Kč, což vyplývá z poštovních poukázek za období od září do listopadu 2020. Splatnost úvěru byla smluvena do 3. 3. 2021, úvěr měl být splacen jednorázovou splátkou ve výši 12.214 Kč. Žalovaná požádala 19x o odklad splatnosti úvěru o 282 dní a splatnost úvěru tak nastala dne 10. 12. 2021. Do prodlení se dostala dne 11. 12. 2021, neboť neuhradila žalobkyni částku ve výši 12.214 Kč, z níž jistina činila 9.600 Kč. Žalobkyně je oprávněna požadovat v případě prodlení zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu, žalobkyně se však rozhodla, že smluvní pokutu počítá pouze za prvních 90 dnů prodlení žalované, tedy za období od 11. 12. 2021 do 10. 3. 2022, tudíž požaduje zaplacení smluvní pokuty ve výši 864 Kč. Platba žalované ze dne 1. 1. 2022 ve výši 1.600 Kč byla žalobkyní započtena na náhradu účelně vynaložených nákladů, kterou žalobkyně požaduje ve výši 605 Kč, žalovaná byla žalobkyní kontaktována v celkem 63 různých dnech, kdy bylo žalované postupně odesláno 32 SMS a 38 e-mailů. Náhradu účelně vynaložených nákladů žalobkyně vypočetla v paušální výši 35 Kč denně, a proto náhrada před započtením platby žalované 2.205 Kč. V rámci tohoto podání navrhla, aby soud rozhodl tak, že žalovaná zaplatí částku 12.631 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 12.631 Kč od 11. 12. 2021 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 605 Kč, smluvní pokutu ve výši 864 Kč a náhradu nákladů řízení. 2. Podání žalobkyně ze dne 21. 2. 2023 soud posoudil podle obsahu dle § 41 odst. 2 o. s. ř., jako částečné zpětvzetí žaloby ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 481,77 Kč a ve věci smluvního úroku z prodlení 0,1 % denně z částky 12.631 Kč od 11. 12. 2021 do 10. 3. 2022 jako smluvní pokuty, a proto tak, jak uvedeno ve výrocích ad. I., II. v tomto rozsahu řízení podle § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. zastavil. 3. Žalovaná se k věci nevyjádřila, na výzvy soudu nereagovala, po celou dobu řízení zůstala naprosto nečinná. 4. Soud ve věci nařídil jednání na 22. 11. 2023. Právní zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast z jednání a souhlasil s tím, aby soud ve věci rozhodl v jeho nepřítomnosti. Žalované byla doručena předvolánka k jednání dne 11. 9. 2023, jako 10. den poté, co doručující pošta zásilku uložila na poště a žalovanou o tom uvědomila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků podle § 101 odst. 3 o. s. ř. 5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy - smlouvou o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním, obecnými principy posuzování a filozofie společnosti žalobkyně, všeobecnými obchodními podmínkami žalobkyně platnými od 1. 8. 2020, sazebníkem platným od 1. 9. 2020, souhlasem se zpracováním osobních údajů, listinou označenou jako identifikované příjmy, přehledem bankovncíh transakcí vyplacených spotřebiteli - žalované, údaji o poskytovateli spotřebitelského úvěru, ověřením totožnosti spotřebitele, výpisem o posouzení úvěruschopnosti u žalobkyně, fotokopii občanského průkazu žalované, poštovními poukázkami za měsíce IX, X, XI/2020 o vyplacení částek 12.500 Kč Úřadem práce ČR žalované. 6. Soud se nejdříve zaměřil na to, zda žalobkyně podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále jen ZSÚ) řádně posoudil úvěruschopnost žalované a zda skutečně částka 9.600 Kč byla vyplacena na bankovní účet žalované. 7. Žalobce před uzavřením smlouvy o úvěru vycházel ze tří poštovních poukázek typu B, ze kterých bylo zjištěno, že Úřad práce ČR žalované vyplácel příslušné sociální dávky ve výši 12.500 Kč měsíčně. Žádné jiné doložené příjmy žalované žalobkyní předloženy nebyly. 8. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy - zák. č. 257/2016 Sb. (dále ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odst. 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 13. Podle § 547 OZ musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 14. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 17. Podle § 2991 odst. 2 OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Po podřazení výše uvedených skutkových zjištění pod výše citovaná ustanovení ZSÚ a OZ, dospěl soud k závěru, že v rámci posouzení úvěruschopnosti žalobkyně řádně neověřil výdaje žalované a pokud vycházel ze zjištění, že za