39 C 25/2023-31 — Městský soud v Brně

Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 3. 2. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu objednání a provedení přepravy nákladu 8. 1. 2021 a 13. 1. 2021. Pokud žalobce za přepravu vystavil faktury na celkovou částku 29 887 Kč, žalovaný tyto faktury nezaplatil, a to ani přes předžalobní výzvu. Přeprava byla provedena dne 13. 1. 2021 dopravcem [právnická osoba] a téhož dne dopravcem [právnická osoba] Žalovanému byla doručena žaloba, výzva k vyjádření k žalobě dle § 114b o.s.ř., když k doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí dne 16. 3. 2023. Žalovaný zůstal nečinný, k žalobě se písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil. Pokud soud vyzval účastníky řízení k vyjádření, zda tito budou souhlasit s rozhodnutím bez jednání (§ 115a o.s.ř.), k doručení této výzvy právnímu zástupci žalobce došlo 16. 5. 2023, žalovanému opětně fikcí 22. 5. 2023. Žalobce ani žalovaný se k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. nevyjádřili, s ohledem na obsah poučení ve výzvě ohledně rozhodnutí bez jednání má soud za to, že obě strany sporu takto daly najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak poštovním podacím lístkem z 26. 10. 2021, předžalobní výzvou z 29. 11. 2021, e-mailovou zprávou žalobce žalovanému z 15. 6. 2021, 13. 4. 2021, fakturou [číslo] se splatností 22. 3. 2021, fakturou [číslo] se splatností 27. 3. 2021, objednávkou [číslo] z 8. 1. 2021, mezinárodním nákladním listem č. [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizováno] [číslo], dokladem na č. l. 21, objednávkou [číslo] z 13. 1. 2021, mezinárodním nákladním listem CMR č. [anonymizována dvě slova] [číslo], formulářem v angličtině na č. l. 24 a verte a 25, dodacím listem z 14. 1. 2021, a dodacím listem z 13. 1. 2021. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Z označení žalobce a žalovaného je zřejmé, že se jedná v případě žalobce o soukromě podnikající fyzickou osobu, žalovaný je pak obchodní korporací podnikající pod obchodní firmou, se sídlem a identifikačním číslem tak, jak je žalovaný specifikován v záhlaví rozsudku. V rámci svých podnikatelských aktivit si žalovaný objednal u žalobce dne 8. 1. 2021 přepravu nákladu na trase [anonymizováno] – [obec] za cenu 17 182 Kč. Přeprava byla uskutečněna 13. 1. 2021 prostřednictvím firmy [jméno] [příjmení] a syn. Další přepravu si žalovaný objednal dne 13. 1. 2021, když přeprava byla provedena firmou [právnická osoba] (objednávka z 8. 1. 2021 [číslo] 13. 1. 2021 [číslo] mezinárodní nákladní list č. CZ [anonymizováno] [číslo], [anonymizováno] [číslo], doklad na č. l. 21 – [anonymizováno] z 12. 1. 2021, CZ [anonymizováno] [číslo], nákladní listy na č. l. 24 a verte a 25 spisu, dodací list vystavený žalobcem na firmu [právnická osoba] z 14. 1. 2021). Z těchto listinných důkazů je zřejmé, že pokud si žalovaný u žalobce objednal mezinárodní přepravu nákladu, žalobce tuto přepravu zajistil prostřednictvím dopravce [právnická osoba] a [právnická osoba], přičemž z mezinárodních nákladních listů CMR je zřejmé, že přepravy objednané u žalobce byly provedeny řádně a včas. Pokud žalobce za přepravu vystavil fakturu [číslo] splatnou 22. 3. 2021, za přepravu [anonymizováno] - [obec] v částce 17 182 Kč a fakturu [číslo] splatnou 27. 3. 2021 za přepravu [příjmení] – [obec] v částce 12 705 Kč, žádnou z těchto faktur žalovaný neuhradil, byť z doložených e-mailů ze dne 15. 6. 2021 a 13. 4. 2021 vyplývá, že žalobce žádal o uhrazení mj. i výše uvedených faktur za mezinárodní přepravu. Na e-mailové žádosti o úhradu žalovaný nijak nereagoval, nereagoval ani na předžalobní výzvu právního zástupce žalobce z 2. 2. 2023 (předžalobní výzva z 2. 2. 2023, 29. 11. 2021, poštovní podací lístek z 26. 10. 2021). Jak již soud uvedl výše, sám žalovaný zůstal v této věci naprosto nečinný, neuvedl ničeho právně ani skutkově podstatného a významného pro posouzení této věci. Co se týče právní kvalifikace tohoto sporu, s ohledem na objednávku a provedení přepravy třetími osobami soud podle § 3028 odst. 1 OZ posoudil tuto věc dle právní úpravy platné a účinné v době vzniku závazku, když objednávkou a následným provedením přepravy došlo mezi žalobcem a žalovaným podle § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který dle § 1724 odst. 1, odst. 2 a násl. OZ lze specifikovat jako konkludentně uzavřenou smlouvu dle § 2550 a násl. OZ. Podle ustanovení § 2555 odst. 1 OZ smlouvou o přepravě věci se dopravce zavazuje odesilateli, že přepraví věc jako zásilku z místa odeslání do místa určení a odesilatel se zavazuje zaplatit dopravci přepravné. Z doložených listů CMR vyplynulo, že bylo postupováno v případě dopravců (třetích osob) podle § 2558 OZ neboť k provedení přepravy došlo a žalovaný vystavené faktury za objednanou a provedenou přepravu třetími osobami žalobci neuhradil, a to v rozporu s § 2564 odst. 1 OZ. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soudu nezbývá nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, neboť žalovaný si u žalobce objednal přepravu zboží ze Slovinska a Slovenska do ČR, tato přeprava byla řádně a včas provedena prostřednictvím třetích osob (dopravců), když pokud byla přeprava provedena prostřednictvím třetích osob, žalobce tak učinil na základě objednávky žalovaného dle § 2471 odst. 1 OZ, kdy žalobce jako zasilatel se zavázal žalovanému jako příkazci obstarat vlastním jménem a na jeho účet přepravu z určitého místa do jiného určitého místa včetně provedení úkonů s přepravou související, když žalobci tak vznikl nárok na odměnu, která byla z titulu provedené přepravy vyúčtována dvěma fakturami, které žalovaný žádným způsobem ani částečně neuhradil. Žalobu je tedy nutno hodnotit jako naprosto důvodnou, a soud jí vyhověl, i co se týče příslušenství k pohledávce, neboť žalovaný je dle § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou dvou faktur, přičemž výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení, a to soudní poplatek 1494,50 Kč, odměnu za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva žalovanému k plnění a podání žaloby) při sazbě 2 300 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 7 800 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce je registrován jako plátce této daně. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.