42 C 197/2022-45 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 25. 11. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 15.437,82 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce - společností [právnická osoba] a žalovanou dne [datum], a to ohledně jistiny ve výši 15.000 Kč, splatné dne [datum]. Současně žalobce požadoval úhradu částky ve výši 256 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, částku 1.428,91 Kč představující smluvní pokutu, kapitalizované smluvní úroky ve výši 12.466,31 Kč, kapitalizované zákonné úroky ve výši 322,97 Kč a příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení. Předmětná pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávky postoupena ze společnosti [právnická osoba] na žalobce. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce vyjádřil souhlas již v návrhu, žalovaná se k výzvě soudu nevyjádřila, čímž v souladu s připojenou doložkou soudu bylo možno dospět k závěru, že s takovým postupem soudu bez nařízení jednání souhlasí) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Z žádosti o úvěr, formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] pod [číslo] bylo zjištěno, že žalovaná podepsala tuto smlouvu o úvěru. Obsahem této úvěrové smlouvy je úvěr ve výši 15.000 Kč, při zápůjční úrokové sazbě 15 % p.a. a RPSN ve výši 272,44 %, který se žalovaná zavázala vrátit předchůdci žalobce ve výši 27.888 Kč, když k jistině úvěru byla povinna uhradit rovněž úrok ve výši 1.444 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1.394 Kč a inkasní poplatek ve výši 2.700 Kč Částku měla žalovaná splácet formou 14 měsíčních splátek po 1.992 Kč měsíčně s tím, že poslední splátka byla splatná dne [datum]. Ve smlouvě stojí, že žalovaná převzala finanční prostředky v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná na úvěr učinila částečnou hradu 2.000 Kč formou 1 uhrazené splátky, kterou předchůdce žalobce započetl na jednotlivé položky dlužné částky. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce jako postupitelem a žalobcem v postavení postupníka, dále z potvrzení o přijetí platby a seznamu postoupených pohledávek, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisy ze dne [datum] a [datum], kterými byla rovněž vyzvána k úhradě dluhu. Z výpisu úkonů žalované částky ze dne [datum] soud zjistil, jaké úkony mimosoudního vymáhání žalobce za žalovanou eviduje. Z výzvy ze dne [datum] a upomínky před podáním žaloby ze dne [datum] vč. podacího archu ze dne [datum], bylo zjištěno, že právní zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky. Žalovaná však do dnešního dne žalovanou částku neuhradila. 7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014. 8. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 13. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži. 14. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do části požadované jistiny ve výši 13.000 Kč. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by předchůdce žalobce poskytl žalované částku ve výši 15.000 Kč a žalovaná by předchůdci žalobce tuto částku vrátila navýšenou o úrok a poplatky za poskytnutí úvěru v souhrnné výši 12.888 Kč, to vše ve lhůtě splatnosti do [datum]. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Žalobce svou povinnost splnil, když žalované sjednaný úvěr v částce 15.000 Kč poskytl, ta však svých smluvních povinností nedostála a dlužnou částku z čerpaného úvěru řádně a včas neuhradila, když zaplatila pouze částku 2.000 Kč, a ve zbylém rozsahu (13.000 Kč) se dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku. Proto soud co do částky 13.000 Kč žalobě vyhověl, když dle § 1879 o. z. vzniklo žalobci právo na vydání toho, oč se žalovaná bezdůvodně obohatila ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. (výrok I). 16. Ve zbylé části nároku žalobce představující poplatek za poskytnutí úvěru coby navýšené jistiny, náklady spojené s vymáháním pohledávky, smluvní úroky a zákonný úrok z prodlení, soud dospěl k závěru, že v této části je žaloba nedůvodná a proto ohledně dané částky žalobu zamítl. V situaci, kdy byl povinné jako dlužníkovi poskytnut úvěr ve výši 15.000 Kč s tím, že ta měla vrátit peněžní prostředky ve lhůtě 2 měsíců navýšené o 12.888 Kč, při RPSN 272,44 %, představuje daný vztah neadekvátní plnění mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou, které ve smyslu § 1813 o. z. zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran v neprospěch spotřebitele, v daném případě žalované. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy o úvěru jsou tak v části, ve které mají uplatněné nároky oporu, v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z., kdy nárokované částky jsou vzhledem k výši a povaze zajišťovaného závazku v rozporu s ochranou spotřebitele a požadavkem přiměřenosti. Smluvní podmínky uzavřené smlouvy o úvěru tak naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/11. K tomu soud dodává, že stran posouzení výše roční úrokové sazby nákladů ve vztahu obvyklé RPSN poskytované při srovnatelných úvěrech a půjčkách spotřebitelům v témže období, právní předchůdce žalobce dostatečně neprověřil, zda je žalovaná osobou, která splňuje požadavky k poskytnutí úvěru. Podle zákona o spotřebitelském ú