42 C 294/2022-35 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky ve výši 17.988,50 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnil tím, že žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalobce poskytl žalované částku ve výši 20.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s navýšeným poplatkem ve výši 5.504 Kč ve lhůtě splatnosti do [datum]. Jelikož žalovaná neplnila na úvěr řádně a včas, domáhá se žalobce vedle úhrady částky úvěru navíc zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny úvěru. Předmětem žaloby je rovněž příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila. 3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil souhlas v podání doručeném soudu dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. 4. Na základě provedených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Smlouva o úvěru byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou dne [datum] prostřednictvím komunikace na dálku přes webové stránky žalobce [webová adresa] prostřednictvím formuláře – žádosti o poskytnutí úvěru. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že žalobce se zavázal žalované poskytnout částku až ve výši 20.000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit v celkové výši 25.504 Kč ve lhůtě splatnosti do [datum]. Výše RPSN dle obsahu bodu IX. smlouvy činila 1. 564,08 % Součástí smlouvy byl sazebník poplatků, všeobecné obchodní podmínky a souhlas se zpracováním osobních údajů žalované. Totožnost žalované byla ověřena prostřednictvím doloženého občanského průkazu a účet žalované prostřednictvím autorizační platby, jak vyplývá z kopie OP a doložené potvrzení o platbě. Dne [datum] poskytl žalobce žalované převodem na účet označený ve smlouvě jménem žalované jistinu ve výši 20.000 Kč, jak vyplývá z doloženého přehledu bankovních transakcí. Z doloženého výpisu z bankovního účtu věřitele je rovněž zřejmé, že částka 20.000 Kč byla dne [datum] přikázána na účet č. [bankovní účet] označený ve smlouvě jménem žalované. Z dokumentu označeného jako„ výpis posouzení úvěruschopnosti“ soud zjistil, že zde žalovaná uvedla, že její měsíční čistý příjem dosahuje částky 22.000 Kč, jako ověřený příjem je zde uvedena částka 18.500 Kč měsíčně. Dále žalovaná uvedla, že žije sama v domácnosti, její výdaje činí 10.509 Kč měsíčně, z toho částku 1.000 Kč žalovaná vydá na jiné půjčky, částku 8.000 Kč vydá na výdaje spojené s bydlením a částku 1.509 Kč na ostatní další zbytné i nezbytné výdaje. Za měsíční použitelné výdaje označil poskytoval úvěru částku 8.393,50 Kč. Z listiny označené jako„ identifikované“ příjmy“ vyplývá, že zde žalobce uvedl, že byl ověřen čistý příjem žalované ve výši 18.500 Kč měsíčně. Žalovaná na svůj dluh učinila částečnou úhradu dne [datum] v hodnotě 10.000 Kč. Jelikož žalovaná nehradila na úvěr řádně a včas, zaslal žalobce žalované výzvu k úhradě dluhu před podáním žaloby, odeslané na adresu žalované rovněž dne [datum], jak se podává z podacího lístku. 6. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. z."), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, a současně dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). 7. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o. z. je právní jednání neplatné, jestliže odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 586 o. z. platí, že je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 ZSÚ platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 12. Dle dikce § 75 ZSÚ je poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí. Z ustanovení § 5 o. z. vyplývá, že jedná-li bez odborné péče ten, kdo k tomu má povinnost, jde takové jednání k jeho tíži. 13. Ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. uvádí, že ten kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. A dle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Soud aplikoval na zjištěný skutkový stav výše citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze v nároku týkající se zaplacení části jistiny úvěru. 15. Soud se nejprve zabýval platností předmětné úvěrové smlouvy. 16. Mezi účastníky existovala vůle uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o. z., na základě které by žalobce poskytl žalované dne [datum] částku ve výši 20.000 Kč a žalovaná by žalobci tuto částku vrátila navýšenou o částku 5.504 Kč, to vše ve lhůtě splatnosti do [datum]. Charakter smluvního ujednání mezi účastníky byl spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytuje spotřebitelům úvěry. Soud se proto z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce jakožto věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované – dlužníka. Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat především z informací, které se má snažit získat od dlužníka, příp. pokud by to bylo nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů (§ 86 ZSÚ). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). 17. Žalobce ve věci prověření úvěruschopnosti žalované uvedl, že před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovanou učinil lustraci předloženého dokladu (OP žalované) v databázi neplatných dokladů, ověřil výši čistého příjmu, která dosahovala částky 18.500 Kč, současně učinil lustraci v dalších databázích (isir, exekuce, registr hledaných osob, katastrální rejstřík apod.). Veškeré informace o žalované a jejích poměrech byly jinak zaznamenány do žádosti o poskytnutí úvěru. Žalobce dále k výzvě soudu doložil soudu výpis z bankovního účtu věřitele, z nějž je zřejmé, že částka 20.000 Kč byla dne [datum] přikázána na účet č. [bankovní účet] označený ve smlouvě jménem žalované. 18. V rámci posouzení, zda předchůdce žalobce splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované – dlužníka, dospěl soud k závěru, že věřitel při zkoumání solventnosti žalované vycházel především z údajů tvrzených dlužníkem v žádosti o úvěr. Ačkoli p