43 C 21/2022-54 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 16 454,03 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 27 762,02 Kč a s úrokem z prodlení z částky 16 454,03 Kč od 19.12.2020 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, platné pro první den kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení žalovaného zvýšené o sedm procentních bodů. Uvedl, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] (dále též jen„ Provident“ nebo„ právní předchůdce žalobce“) poskytl žalovanému na základě smlouvy o půjčce ze dne 13.10.2006 téhož dne v hotovosti finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 39 týdenních splátkách po 820 Kč do 13.7.2007. Žalovaný uhradil 5 670 Kč, ke dni 13.5.2008 činila dlužná jistina úvěru 16 454,03 Kč a souhrnný dlužný poplatek 9 855,97 Kč. Žalovaný poté ničeho neuhradil. Pohledávku za žalovaným postoupil Provident smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 žalobci. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu upomenut. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav. 5. Provident a žalovaný uzavřeli dne 13.10.2006 smlouvu o půjčce, na základě níž byly žalovanému v hotovosti při uzavření smlouvy vyplaceny finanční prostředky ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal půjčku uhradit v 39 týdenních splátkách po 820 Kč, 1. splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy (smlouva o půjčce). Provident postoupil pohledávku za žalovaným žalobci, o čemž byl žalovaný vyrozuměn postupitelem oznámením ze dne 6.1.2021, jímž byl žalovaný vyzván k úhradě ve lhůtě 10 dnů od doručení oznámení (smlouva o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky). Oznámení bylo žalovanému odesláno prostřednictvím České pošty, s.p. dne 1.2.2021 (podací lístek). 6. Jelikož byla smlouva o půjčce uzavřena dne 13.10.2006, řídí se právní vztahy z ní vyplývající podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o.z.), právními předpisy účinnými do 31.12.2013, zejména zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen„ obč. zák.“). 7. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 8. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odstavec 1). Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů (odstavec 2). 9. Smluvní ujednání mezi účastníky bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry, žalovaný jednal jako fyzická osoba nepodnikatel. Smlouva o úvěru byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným uzavřena před nabytím účinnosti zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. V době uzavření předmětné smlouvy o úvěru sice nebyla zákonem zakotvena povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost spotřebitele řádně úvěr splácet, to však neznamená, že lze přiznat soudní ochranu jednání, které je ve svém důsledku schopno poškodit spotřebitele jako slabší stranu daného závazkového právního vztahu. Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, také dovodil, že:„ součástí odborné péče poskytovatel úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ a dále dovodil, že:„ …naopak obecné soudy - a tedy i krajský soud v nyní posuzované věci - by měly poskytovatele úvěrů vést (i třeba cestou případného zastavení exekuce k návrhu povinného) k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ 10. Soud se proto nejdříve zabýval platností smlouvy o půjčce. Z předložené smlouvy nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobce jakkoli zabýval schopností žalovaného splácet předmětný úvěr a skutečnost, že se Provident schopností žalovaného půjčku splácet nijak nezabýval vyplývá i z vyjádření žalobce, který uvedl, že nebylo povinností jeho právního předchůdce posuzovat schopnost žalovaného půjčku splácet, neboť povinnost věřitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla do českého právního řádu zavedena až s účinností od 1.1.2011. 11. Smlouva o půjčce je proto ve smyslu § 39 obč. zák. neplatná, neboť se příčí dobrým mravům a odporuje zájmu na zachování veřejného pořádku. Jak bylo shora uvedeno, lehkovážnému jednání poskytovatele úvěru, který se pečlivě nezabýval tím, zda je žalovaný reálně schopen úvěr splatit, a přesto mu úvěr poskytl, nelze poskytnout soudní ochranu. 12. Řádné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je celospolečenským (veřejným) zájmem na prevenci předlužování, chrání však také pozici potencionálních věřitelů úvěrovaného spotřebitele před možným předlužením spotřebitele, což ve svém důsledku může vést k insolvenci spotřebitele (se všemi důsledky s tímto spojenými) a následnému omezení možnosti uspokojení pohledávek potencionálních věřitelů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www.nsoud.cz). 13. Soud proto uzavřel, že smlouva o půjčce byla od počátku neplatná a žalobce má právo pouze na vydání toho, oč se žalovaný bezdůvodně obohatil. Aktivní legitimace žalobce vyplývá ze smlouvy uzavřené podle ustanovení § 1879 o.z. Žalovaný již uhradil 5 670 Kč, žalobce má proto nárok na vrácení částky 14 330 Kč představující rozdíl mezi plněním poskytnutým na základě neplatné smlouvy ve výši 20 000 Kč a úhradou žalovaného ve výši 5 670 Kč. 14. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (§ 563 obč. zák.). Žalovaný byl vyzván k plnění dopisem ze dne 6.1.2021, odeslaným prostřednictvím pošty dne 1.2.2021. Při běžném chodu věcí se výzva dostala do sféry dispozice žalovaného třetí pracovní den po odeslání, tj. ve čtvrtek 4.2.2021, a posledním dnem stanovené desetidenní lhůty bylo pondělí 15.2.2021, jejímž marným uplynutím l se žalovaný dostal do prodlení, a žalobce má ode dne následujícího, tj. od 16.2.2021, právo na úrok z prodlení (§ 517 odst. 2 obč. zák.), jehož výše k prvnímu dni prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila 8,25 % ročně. Soud proto žalobě co do částky 14 330 Kč s úrokem z prodlení ve výši požadované žalobcem, neboť soud nemůže přisoudit více, než čeho se žalobce domáhal (§ 153 odst. 2 o.s.ř.), maximálně však ve výši 8,25 % ročně, žalobě vyhověl (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 15. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalovanému, jenž byl při zohlednění kapitalizovaného příslušenství ke dni rozhodnutí soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25.9.2017, sp. zn. 32 Cdo 1492/2017) v řízení převážně procesně úspěšný žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.