ECLI: ECLI:CZ:MSBR:2023:48.C.129.2022.1 Datum: 2023-03-10 Předmět: zaplacení 109 080,03 Kč s příslušenstvím - úvěr Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", ["peněžité plnění""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 109 080,03 Kč s příslušenstvím - úvěr (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 13 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 7 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 17)
1. Předmětem řízení byla žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 109.080,03 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že mezi stranami byla dne 3. 2. 2014 uzavřena smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, na základě, které žalovaný postupně z úvěrového rámce vyčerpal peněžní prostředky v celkové výši 945.439,24 Kč, které se zavázal splácet měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Strany si sjednaly úrok ve výši 22,68 % ročně. Žalovaný splátkám nedostál, dostal se do prodlení, Žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 8 % z každé splátky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů a od 1. 12. 2016 ve výši 0,1 % denně z dlužné splátky – celkem tak žalobkyně po žalovaném požadovala smluvní pokutu ve výši 951,50 Kč, k jejímuž zaplacení jej vyzvala dopisem ze dne 27. 9. 2021. Z důvodu prodlení žalovaného žalobkyně dopisem ze dne 27. 9. 2021 od smlouvy odstoupila. Ke dni zesplatnění žalovaný žalobkyni dlužil částku 109.080,03 Kč, která se sestávala z jistiny ve výši 98.785,53 Kč, z úroků ve výši 8.478 Kč, z pojistného ve výši 265 Kč, z nákladů za vymáhací proces ve výši 600 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 951,50 Kč. Žalovaný dlužnou částku ani po opakovaných upomínkách neuhradil.
2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalobkyně před poskytnutím úvěru nedostatečně ověřila úvěruschopnost žalovaného, a proto je smlouva o úvěru dle § 588 občanského zákoníku neplatná.
3. Žalobkyně v replice k vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 3. 8. 2022 uvedla, že úvěruschopnost žalovaného posoudila na základě údajů o příjmech, výdajích, závazcích a dalších informací uvedených žalovaným s tím, že nezjistila žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by údaje žalovaným poskytnuté byly nepřesné či nepravdivé. Stran posouzení výdajů žalovaného žalobkyně vycházela z disponibilního příjmu zahrnujícího náklady na bydlení, ostatní pravidelné výdaje, závazky, splátky úvěru a po vícestupňovém ověření nebyla zjištěna nekonzistence. Žalovaný nebyl evidován v registru SOLUS jako osoba se závazky po splatnosti. Dále byla jeho úvěruschopnost posouzena dotazy na veřejné registry, a to na katastr nemovitostí, centrální evidenci exekucí, insolvenční rejstřík apod. Z těchto kontrol pak nevyplynuly žádné skutečnosti zpochybňující hodnověrnost žalovaným poskytnutých informací a zpochybňující jeho schopnost splácet.
4. Soud u jednání konaného dne 8. 3. 2023 provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy a zjistil tento skutkový stav.
5. Z žádosti/smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru [číslo] rámcové smlouvy o platebních službách ze dne 25. 2. 2014 soud zjistil a vzal za prokázané, že mezi [právnická osoba], [] a žalovaným byla uzavřena smlouva, na základě, které byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr do výše aktuálního úvěrového rámce 34.000 Kč a maximálního úvěrového rámce 100.000 Kč. K prvním čerpání úvěru ve výši 23.999 Kč došlo ke dni podpisu smlouvy. Čerpaný úvěr se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím splátek, jejichž počet byl závislý na výši vyčerpaných peněžních prostředků a v min. výši 5 % z dlužné částky s termínem splatnosti ke každému 10. dni v měsíci. Strany si sjednaly úrok ve výši 22,68 % ročně. Současně se žalovaný zavázal hradit žalobci poplatek za správu a vedení účtu ve výši 69 Kč měsíčně. Žalovaný v žádosti/smlouvě uvedl, že bydlí ve vlastní nemovitosti, je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, podniká s čistým měsíčním příjmem ve výši 70.000 Kč. Žalovaný uvedl dále, že má náklady spojené s bydlením ve výši 2.000 Kč měsíčně a„ ostatní závazky“ ve výši 25.000 Kč měsíčně. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky žalobkyně upravující režim úvěru a práva a povinnosti stran. Žalovaný byl současně účasten pojištění (viz přihláška k pojištění). Výše jednotlivých poplatků pak vyplývá ze sazebníku pro úvěry platného od 11. 3. 2020. Žalovaný se dostal s úhradou splátek úvěru do prodlení v květnu 2021 a neuhradil splátky úvěru za květen 2021 až září 2021 včetně. Žalovaný ke dni 20. 9. 2021 žalobkyni dlužil částku 109.080,03 Kč sestávající se z jistiny ve výši 98.785,53 Kč, z úroků ve výši 8.478 Kč, z pojistného ve výši 265 Kč, z náhrady nákladů za vymáhání ve výši 600 Kč a ze smluvní pokuty ve výši 951,50 Kč. Žalovaný od 25. 2. 2014, kdy došlo k prvnímu čerpání revolvingového úvěru, uhradil žalobkyni celkem částku 898.583,37 Kč. Jednotlivé žalovaným realizované platby pak vyplývají z výpisu u úvěrového účtu. Z tohoto výpisu také vyplývá, že žalovaný byl vedle jistiny úvěru povinen žalobkyni uhradit i poplatky, a to náklady na vymáhací předpis ve výši 600 Kč a smluvní pokutu v celkové výši 951,50 Kč. Žalovaný se dostal s hrazením splátek úvěru do prodlení, žalobkyně jej dopisem ze dne 18. 8. 2021 vyzvala k úhradě dlužných splátek. Žalovaný měl celkem z titulu čerpaného úvěru zaplatit žalobkyni částku 945.440 Kč. Žalovaný úvěr čerpal několika způsoby – platbami u obchodníka v celkové výši 109.091 Kč (viz výpis z účtu), převody finančních částek na účet žalovaného (viz výpisy z účtu) a výběry z bankomatu (viz výpis výběrů) S ohledem na prodlení žalovaného s hrazením splátek úvěru žalobkyně dopisem ze dne 27. 9. 2021 zaslaným žalovanému téhož dne doporučeně na adresu [adresa], od úvěrové smlouvy odstoupila a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 108.081 Kč. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, proto byl k její úhradě vyzván mj. i právní zástupkyní žalobkyně prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne 1. 11. 2021 zaslané žalovanému téhož dne doporučeně na adresu [adresa].
6. Soud neprovedl žalobkyní navržený důkaz dotazem na registr SOLUS, neboť to považoval s ohledem na níže prezentovaný právní názor soudu za nadbytečné. Skutečnost, zda žalovaný byl či nebyl před poskytnutím úvěru žalobkyní prověřován v tomto registru, nemůže zvrátit závěr soudu o tom, že žalobkyně před poskytnutím úvěru nedostatečně prověřovala úvěruschopnost žalovaného. Nadto je dle soudu tento způsob ověření úvěruschopnosti až následný, kdy nejdříve poskytovatel úvěru musí od žadatele zjistit relevantní informace, tyto ověřit a ty následně ověřit ve veřejných registrech.
7. Vzhledem k tomu, že v projednávaném sporu jde o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014, posuzoval soud daný závazkový vztah již podle z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“). Totéž platí pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
8. Dle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
<i>9. Dle § 9 odst. 1 z. č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 1. 2011, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.</i>
<i>10. Dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i>
<i>11. Dle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i>
<i>12. Dle § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.</i>
<i>13. Dle § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i>
14. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná ustanovení občanského zákoníku a zákona o spotřebitelském úvěru účinného do 1. 12. 2016 dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně.
15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu §
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.