54 C 90/2022-136 — Městský soud v Brně

1. Žalobou doručenou soudu dne 17. 8. 2021, doplněnou o podání ze dne 20. 5. 2022, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 108.168,19 Kč spolu s příslušenstvím. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]) a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdce žalobce poskytl žalované částku 130.000 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku spolu s úrokem ve výši 19,4 % ročně v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 2.706 Kč, nejpozději do [datum]. Žalovaná neplnila řádně a včas smlouvou sjednané povinnosti, splátky hradila nepravidelně a v neúplné výši; na svůj dluh uhradila 114.928,11 Kč. Žalobce proto v souladu se smlouvou prohlásil celý úvěr za splatný ke dni [datum]. Úhrada žalované byla započtena na jistinu, úrok z prodlení, poplatky a smluvní úrok. Po zesplatnění žalovaná dne [datum] uhradila částku 500 Kč, která byla započtena na dlužný smluvní úrok. S účinností ke dni [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena na původního žalobce, společnost [právnická osoba] Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 108.168,19 Kč, úroku ve výši 19,4 % ročně z částky 108.168,19 Kč od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 108.168,19 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], vstoupil do práv a povinností namísto společnosti [právnická osoba] žalobce. 3. Žalovaná se k žalobě, která jí byla doručena, nevyjádřila. 4. Soud v této věci rozhodoval pouze na základě listinných důkazů, neboť to typová povaha věci umožňuje (skutková zjištění o právně významných skutečnostech, jež jsou mezi účastníky sporné, lze činit jen na základě listin) a bez jednání ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (účastníci, resp. jejich zástupci, s tímto postupem soudu za použití ustanovení § 101 odst. 4 občanského soudního řádu souhlasili). 5. Dne [datum] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru k účtu č. [bankovní účet]. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované ve prospěch účtu č. [bankovní účet] finanční prostředky ve výši 130.000 Kč. Žalovaná se zavázala hradit úvěr spolu se sjednaným úrokem ve výši 19,40 % ročně v 96 měsíčních splátkách ve výši 2.706 Kč vždy k 20. dni kalendářního měsíce (poslední splátka byla ve výši 2.641 Kč a byla splatná dne [datum]). Součástí smlouvy o úvěru byl rovněž sazebník poplatků právního předchůdce žalobce a všeobecné produktové podmínky. Žalovaná na dluh uhradila 114.928,11 Kč. 6. V souvislosti s uzavřením předmětné smlouvy o úvěru žalovaná uvedla, že je zaměstnaná na dobu určitou do [datum], je rozvedená a žije ve vlastním domě. [ulice] příjem ze zaměstnání žalované činil 5.409 Kč, invalidní důchod činil 5.999 Kč. Ohledně výdajů žalované byly uvedeny externí splátky ve výši 1.500 Kč a další úhrady ve výši 300 Kč. Příjmy žalované byly ověřovány z výpisů z účtu. Výdaje žalované byly zkoumány v souladu s interním ekonomickým modelem. 7. V důsledku opakovaného prodlení s úhradou splátek prohlásil právní předchůdce žalobce celý úvěr za splatný ke dni [datum]. 8. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka ze smlouvy o úvěru s účinností k témuž dni postoupena na původního žalobce [právnická osoba] Žalovaná byla o postoupení pohledávky informována dopisem ze dne [datum]. 9. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzval k úhradě dluhu ve lhůtě ve výši 138.050,23 Kč nejpozději do [datum]. 10. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost (listinných) důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. 11. Podle § 547 o. z., musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. 12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 3 odst. písm. a) z. s. ú., se pro účely tohoto zákona rozumí spotřebitelem fyzická osoba, která nejedná v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 14. Podle § 9 odst. 1 z. s. ú., je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Soud se nejprve zabýval platností předmětné smlouvy. 17. Smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť právní předchůdce žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, jinak je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. 18. Z předložené úvěrové smlouvy, jakož i z dalších listin, nevyplývá, že by se právní předchůdce žalobce jakkoli konkrétně zabýval schopností žalované řádně splácet předmětný úvěr. Příjem žalované byl ověřován z výpisů z účtu. V případě výdajů právní předchůdce žalobce neoperoval s výdaji tvrzenými žalovanou, avšak výši výdajů stanovil interním ekonomickým modelem. Ze sdělení žalobce však žádným způsobem nevyplývá, že by informace poskytnuté žalovanou byly ze strany právního předchůdce žalobce konkrétně, natož pak dostatečně, ověřovány právě ve vztahu k žalované. Povinnost žalobce, resp. jeho právního předchůdce, ověřovat s řádnou péčí výdajovou stránku žalované nelze nahrazovat obecným ekonomickým modelem, neboť tento není schopen určit skutečné měsíční výdaje dané osoby (žalované). 19. Žalobce netvrdil (a už vůbec neprokázal), že ze strany právního předchůdce žalobce byla vyvinuta dostatečná aktivita svědčící o řádném ověření a posouzení deklarovaných informací ze strany žalované. Pasivnímu postoji žalobce není možné přiznat právní ochranu. Pokud se právní předchůdce žalobce spokojil s tvrzením žalované o měsíčních výdajích, aniž se zajímal o jejich zdroj či skutečnou výši, nelze dospět k závěru, že při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr postupoval s odbornou péčí. 20. Právní předchůdce žalobce tedy nedostál své zákonem stanovené povinnosti, neboť nepostupoval s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalované splácet úvěr (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2019, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). K obdobným závěrům dospěl i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kdy dovodil, že„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit) …poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit…totiž proč by měla státní moc poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektům, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu…“ 21. Právní předchůdce žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalované úvěr v rozporu s § 9 zákona č. 145/2010. Neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně naru