63 C 312/2021-12 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 17.8.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 10.956,77 Kč s úrokem za dobu od 23.6.2020 do 18.12.2020 ve výši 1.579,91 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení v sazbě 29% z částky 10.956,77 Kč a s úrokem z prodlení za dobu od 19.10.2019 do 18.12.2020 ve výši 1.299,59 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 10 % z částky 10.956,77 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovanou a společností [právnická osoba] byla dne 29.4.2019 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžité prostředky ve výši 14.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 12.283 Kč (kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky ve výši 2.504 Kč, odměna za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč) v pravidelných 60 týdenních splátkách po 439 Kč a poslední splátka byla splatná dne 22.6.2020. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaná příslušné splátky úvěru nesplácela, když naposled uhradila splátku splatnou dne 11.10.2019, celkem uhradila 5.600 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 10.956,77 Kč, která je dle smluvního ujednání úročena od 19.10.2020 sazbou ve výši 29% ročně. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalované postoupena žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 10.956,77 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 1.579,91 Kč (tj. 29% úrok ročně z částky 10.956,77 Kč od 23.6.2020 do 18.12.2020) a 29 % úroků z částky 10.956,77 Kč od 19.12.2020 do zaplacení, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 1.299,59 Kč (tj. 10% úrok z prodlení ročně z částky 10.956,77 Kč od 19.10.2019 do 18.12.2020) a 10 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10.956,77 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná požádala dne 29.4.2019 společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 10.000 Kč s měsíční splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedla, že žije s rodiči, je svobodná, je v domácnosti, má jednu vyživovací povinnost, její čistý měsíční příjem je 8.600 Kč, celkové příjmy domácnosti odhadla na 43.600 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 2.000 Kč, nemá kreditní kartu, ani bankovní účet či zápůjčku u jiné společnosti. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 29.4.2019 mezi žalovanou a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalované bude poskytnuta zápůjčka ve výši 14.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 12.283 Kč, který byl tvořen součtem úroku ve výši 2.504 Kč, částkou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5.652 Kč a částkou za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 4.127 Kč, se žalovaná zavázala splácet v 59 pravidelných týdenních splátkách po 439 Kč a poslední splátkou ve výši 382 Kč. Z listiny označené„ Tabulka umoření“ ze dne 12.1.2021 bylo zjištěno, že dne 29.4.2019 byl žalovanou čerpán úvěr ve výši 14.000 Kč, v období od 30.4.2019 do 11.10.2019 bylo uhrazeno celkem 5.600 Kč. Ke dni 11.10.2019 byl evidován zůstatek nesplacené jistiny úvěru ve výši 10.956,77 Kč. 3. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 6.1.2021 soud zjistil, že žalovaná byla informována o skutečnosti, že společnost [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 18.12.2020, což bylo žalované oznamováno dopisem ze dne 6.1.2021. 4. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela dne 29.4.2019 s právní předchůdkyni žalobkyně smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalované v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 14.000 Kč, oproti závazku žalované poskytnutou částku spolu se sjednaným úrokem, poplatkem za administrativní činnost, flexibilní splácení, vedení zákaznického účtu a komfortní splácení zaplatit v 60 týdenních splátkách. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 14.000 Kč uhradí žalovaná úplatu ve formě úroků ve výši 2.504 Kč (to je 17,88 % z poskytnuté částky), a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 9.779 Kč, (to je 69,85 % z poskytnuté částky), celkem byl tedy sjednán úrok v sazbě 87,73 % z poskytnuté částky. 5. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 87,73 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst. 1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. 6. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 14.000 Kč žalovaná vrátila 5.600 Kč, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 8.400 Kč a ve zbývající části 2.556,77 Kč (10.956 – 8.400 = 2.556), byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovanou povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího lístku České pošty, s.p. [anonymizováno] je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalované byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 28.6.2021 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 1.7.2021 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnila-li tedy žalovaná svůj peněžitý závazek dne poté, to je 2.7.2021, ocitla se ode dne následujícího, tedy od 3.7.2021 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinna zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalované byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 8.400 Kč od 3.7.2021 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaná po uvedenou dobu nebyla v prodlení. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 10.956,77 Kč. Byla úspěšná ve výši 8.400 Kč, což je 77 % z požadované částky. Neúspěch žalobkyně je úspěchem žalované, která tedy byla úspěšná v 23 %. Po odečtení neúspěchu žalobkyně od jejího úspěchu, dospěl soud k závěru, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni 54 % žalobkyní vynaložených nákladů řízení (77 – 23 = 54). Žalobkyni vznikly v souvislosti s řízením náklady spočívající v úhradě za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, úhradě 3 úkonů právní pomoci advokáta po 300 Kč podle ustanovení § 14b odst. 1, § 11 odstavec 1 písmeno a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (převzetí a příprava věci, podání žaloby, výzvu k plnění ze dne 28.6.2021), a v úhradě 3 paušálních částek po 100 Kč podle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb. Celkem tedy odměna advokáta činí 1.200 Kč ( (3 x 300) + (3 x 100) = [číslo]) a uvedená částka byla podle ustanovení § 137 odst. 3 o.s.ř. zvýšena o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, tedy o 21 %, což je o 252 Kč. V součtu pak odměna advokáta činí 1.452 Kč Náklady vynaložené žalobkyní činí 2.252 Kč (800 + 1.452 = 2.252). 54 % z 2.252 pak činí 1.216 Kč a tuto částku je žalovaná povinna podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.