63 C 48/2022-31 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 31.7.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7.000 Kč s úrokem ve výši 4.169,45 Kč, od 7.12.2019 do zaplacení pak ve výši 23,72 % z částky 7.000 Kč a úrokem z prodlení ve výši 1.404,05 Kč a od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % z částky 7.000 Kč a částku 4.207,25 Kč s úrokem ve výši 2.655,40 Kč, od 7.12.2019 do zaplacení pak ve výši 20,98 % z částky 4.207,25 Kč a úrokem z prodlení ve výši 1.012,29 Kč a od 7.12.2019 do zaplacení ve výši 8,05 % z částky 4.207,25 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně - společností [právnická osoba], byla uzavřena: - dne 21.2.2016 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 455 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.500 Kč v pravidelných 43 týdenních splátkách po 185 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18.12.2016. Protože žalovaný své platební povinnosti nesplnil, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 postoupena, zaplacení nejen dlužné jistiny 4.207,25 Kč, ale i smluvených úroků v sazbě 20,98 % ročně z jistiny ve výši 4.207,25 Kč vyčíslených za dobu od 19.12.2016 do 6.12.2019 částkou 2.655,40 Kč a úroků z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z jistiny ve výši 4.207,25Kč vyčíslených za dobu od 26.12.2016 do 6.12.2019 částkou 1.012,29 Kč. - dne 5.5.2016 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 980 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1.400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.800 Kč v pravidelných 58 týdenních splátkách po 210 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 15.6.2017. Protože žalovaný své platební povinnosti nesplnil, požaduje žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 6.12.2019 postoupena, zaplacení nejen dlužné jistiny 7.000 Kč, ale i smluvených úroků v sazbě 23,72 % ročně z jistiny ve výši 7.000 Kč vyčíslených za dobu od 16.6.2017 do 6.12.2019 částkou 4.169,45 Kč a úroků z prodlení v sazbě 8,05 % ročně z jistiny ve výši 7.000 Kč vyčíslených za dobu od 23.6.2017 do 6.12.2019 částkou 1.404,05 Kč. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Z karty zákazníka – žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 21.2.2016 společnost [právnická osoba], o úvěr ve výši 5.000 Kč s týdenní splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedl, že žije v nájmu, je svobodný, je zaměstnán jako číšník, jeho čistý měsíční příjem je 10.450 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 8.000 Kč. 3. Ze smlouvy o půjčce ze dne 21.2.2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, v této se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku ve výši 5.000 Kč spolu s úrokem ve výši 455 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.500 Kč, celkem tedy 7.955 Kč a to v 43 týdenních splátkách po 185 Kč splatných v 7 denních intervalech, počínaje nejpozději 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. 4. Z karty zákazníka – žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 5.5.2016 společnost [právnická osoba], o úvěr ve výši 7.000 Kč s týdenní splatností sjednaných splátek, přičemž v žádosti uvedl, že žije v nájmu, je svobodný, je zaměstnán jako číšník, jeho čistý měsíční příjem je 14.500 Kč a odhadované měsíční výdaje činí 9.332 Kč. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 5.5.2016 bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] a žalovaným, v této se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 7.000 Kč oproti závazku žalovaného vrátit poskytnutou částku ve výši 7.000 Kč spolu s úrokem ve výši 980 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1.400 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.800 Kč, celkem tedy 12.180 Kč a to v 58 týdenních splátkách po 210 Kč splatných v 7 denních intervalech, počínaje nejpozději 7. kalendářním dnem od data uzavření smlouvy. 6. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6.12.2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6.12.2019. 7. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel ve dnech 21.2.2016 a 5.5.2016 s právní předchůdkyni žalobkyně – společností [právnická osoba] - smlouvu o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 5.000 Kč (dne 21.2.2016) a ve výši 7.000 Kč (dne 5.5.2016) a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve výši 5.000 Kč spolu se sjednaným úrokem ve výši 455 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1.000 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 1.500 Kč v 43 týdenních splátkách po 185 Kč. Poskytnutou částku ve výši 7.000 Kč se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 980 Kč, poplatkem za administrativní činnost ve výši 1.400 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.800 Kč v 58 týdenních splátkách po 210 Kč. Ve smlouvě tedy bylo dohodnuto, že za půjčení finanční částky 5.000 Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 455 Kč, a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 2.500 Kč a za půjčení finanční částky 7.000 Kč uhradí žalovaný úplatu ve formě úroků ve výši 980 Kč, a ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 4.200 Kč. 8. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 455 Kč, tedy 9,1% z poskytnuté částky a dále úroky ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 2.500 Kč, tedy 50 % z poskytnuté částky, resp. ve výši 980 Kč, tedy 14% z poskytnuté částky a dále úroky ve formě poplatků a odměn ve výši dalších 4.200 Kč, tedy 60 % z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst.1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok ve výši 59,1%, resp. 74 % z poskytnutých prostředků, tedy vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. 9. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 5.000 Kč žalovaný uhradil 2.770 Kč, jak žalobkyně uvedla v žalobě a z částky 7.000 Kč žalovaný uhradil 710 Kč, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 2.230 Kč (5.000 = 2.770 = 2.230) a částky 6.290 Kč (7.000 – 710 = 6.290), celkem tedy 8.520 Kč (2.230 + 6.290 = 8.520) a ve zbývající části 2.687,25 Kč (11.207 – (2.230 + 6.290) = 2.687) a požadovaných smluvních úroků byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovaného povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího archu České pošty, s.p. je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 4.9.2020 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 7.9.2020 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek dne poté, to je 8.9.2020, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 9.9.2020 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 8.520 Kč od 9.9.2020 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků a úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaný po uvedenou dobu nebyl v prodlení, resp. smlouva byla shledána neplatnou (ohledně požadovaných úroků). 10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky v celkové výši 11.207,25Kč a byla úspěšná ve výši 8.52