63 C 68/2022-20 — Městský soud v Brně

1. Žalobou podanou soudu dne 10.12.2021 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni jednak částku 11.358,17 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 13.5.2007 do 18.12.2020 ve výši 20.842,66 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 7,25 % z částky 11.358,17 Kč a jednak částku 1.774,04 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 29.10.2006 do 18.12.2020 ve výši 3.405,48 Kč a od 19.12.2020 do zaplacení ve výši 7,25 % z částky 11.358,17 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalovaným a společností [právnická osoba] byla uzavřena: - dne 22.10.2005 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 6.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 3.984 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 192 Kč a poslední splátka byla splatná dne 21.10.2006. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 18.9.2006, celkem uhradil 7.032 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 1.774,04 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 1.774,04 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 3, 405,48 Kč a 7,25 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 1.774,04 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. - dne 6.5.2006 smlouva o půjčce [číslo] na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 25.000 Kč, s tím, že poskytnutá částka bude splácena spolu s poplatkem ve výši 16.600 Kč v pravidelných 52 týdenních splátkách po 800 Kč a poslední splátka byla splatná dne 5.5.2007. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 30.10.2007, celkem uhradil 22.700 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 11.358,17 Kč. Avšak v rozporu se smlouvou žalovaný příslušné splátky úvěru nesplácel, když naposled uhradil splátku splatnou dne 30.10.2007, celkem uhradil 22.700 Kč a ke dni 18.12.2020 činila dlužná jistina 11.358,17Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 byla shora uvedená pohledávka společnosti [právnická osoba] vůči žalovanému postoupena žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalobkyně proto požaduje zaplacení dlužné jistiny ve výši 11.358,17 Kč, kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši 20.842,66 Kč a 7,25 % úroků z prodlení z dlužné jistiny ve výši 11.358,17 Kč od 19.12.2020 do zaplacení. 2. Z důkazů provedených v řízení byly zjištěny následující skutečnosti: Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 20.10.2005 společnost [právnická osoba] o půjčku ve výši 6.000 Kč, přičemž v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 5.800 Kč, celkové příjmy domácnosti odhadl na 8.223 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 4.894 Kč. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 20.10.2005 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta půjčka ve výši 6.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 3.984 Kč se žalovaný zavázal splácet v 52 pravidelných týdenních splátkách po 192 Kč. 3. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný požádal dne 6.5.2006 společnost [právnická osoba] o půjčku ve výši 25.000 Kč, přičemž v žádosti uvedl, že jeho čistý měsíční příjem je 8.900 Kč, celkové příjmy domácnosti odhadl na 17.100 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 2.200 Kč. 4. Ze smlouvy o půjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 6.5.2006 mezi žalovaným a společností [právnická osoba], ve smlouvě se strany dohodly, že žalovanému bude poskytnuta půjčka ve výši 25.000 Kč. Poskytnutou částku spolu s „ poplatkem“ ve výši 16.600 Kč se žalovaný zavázal splácet v 52 pravidelných týdenních splátkách po 800 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.12.2020 a oznámení o postoupení pohledávky z 6.1.2021 soud zjistil, že žalovaný byl informován o skutečnosti, že společnost [právnická osoba], postoupila svoji pohledávku za žalovaným ze smlouvy [číslo] smlouvy [číslo] na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek z 18.12.2020. 6. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný uzavřel ve dnech 20.10.2005 a 6.5.2006 s právní předchůdkyni žalobkyně – společností [právnická osoba] smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), na základě které byly žalovanému v hotovosti poskytnuty peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč (dne 20.10.2005) a ve výši 25.000 Kč (dne 6.5.2006) a žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku ve výši 6.000 Kč spolu se sjednaným„ poplatkem“ – tedy úrokem – ve výši 3.984 Kč v 52 týdenních splátkách po 192 Kč. Poskytnutou částku ve výši 25.000 Kč se žalovaný zavázal vrátit spolu se sjednaným„ poplatkem“ – tedy úrokem – ve výši 16.600 Kč, v 52 týdenních splátkách po 800 Kč. 7. Soud má za to, že dohoda stran ohledně takto vysoké sazby úroků svým účelem odporuje zákonu a příčí se dobrým mravům. Podle ustanovení § 2395 o. z. se sice úvěrovaný ve smlouvě o úvěru zavazuje vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit úroky a občanský zákoník neobsahuje žádné ustanovení o tom, do jaké výše je možné úroky sjednat, avšak vycházeje z ustanovení § 1802 o.z. neměly by smluvené úroky přesahovat obvyklé úroky, to je v rozmezí cca 2 až 25% z poskytnuté částky. V daném případě byly sjednány úroky ve výši 3.984 Kč, tedy 66,4% z poskytnuté částky, resp. ve výši 16.600 Kč, opět 66,4% z poskytnuté částky. Takové ujednání stran sazby úroků soud shledal dle ustanovení § 3, § 8, § 547 a § 580 odst.1 o.z. neplatným, neboť byl sjednán úrok vysoce přesahující úrokovou míru obvyklou v praxi peněžních ústavů. 8. S ohledem na závěr o částečné neplatnosti uzavřené úvěrové smlouvy a vzhledem k tomu, že z poskytnuté částky ve výši 6.000 Kč žalovaný uhradil 7.032 Kč Kč, jak žalobkyně uvedla v žalobě a z částky 25.000 Kč žalovaný uhradil 22.700 Kč, bylo žalobě vyhověno v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1.268 Kč ( (6.000 – 7.032) + (25.000 – 22.700) = 1.268) a ve zbývající části 11.864,21 Kč (13.132 – 1.268 = 11.864) byla jako nedůvodná zamítnuta, přičemž podle ustanovení § 1968, 1970 o.z. zavázal soud žalovaného povinností zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení, jejichž výše byla stanovena podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Z podacího archu České pošty, s.p. je zřejmé, že výzva k úhradě dlužné částky adresovaná žalovanému byla dána k přepravě provozovateli poštovních služeb dne 12.11.2021 a dle ustanovení § 573 o.z. byla tato doručena dne 15.11.2021 (§ 605 odst. 1, § 607 o.z.). Nesplnil-li tedy žalovaný svůj peněžitý závazek dne poté, to je 16.11.2021, ocitl se ode dne následujícího, tedy od 17.11.2021 v prodlení a je podle ustanovení § 1970 o.z. povinen zaplatit žalobkyni i úroky z prodlení. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat nejen zaplacení vzniklého dluhu, ale i úroků z prodlení. Žalovanému byla proto stanovena povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z dlužné částky 1.268 Kč od 17.11.2021 tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku a ve zbývající části byla žaloba ohledně požadovaných úroků a úroků z prodlení zamítnuta, neboť žalovaný po uvedenou dobu nebyl v prodlení, resp. smlouva byla shledána neplatnou (ohledně požadovaných úroků). 9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popř. vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady v souvislosti s projednávanou žalobou nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.