72 C 293/2022 — Městský soud v Brně

1. Podanou žalobou se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11.746 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný dne 23. 4. 2020 v 09:57 hodin v [obec], na ulici [ulice] [číslo] v [anonymizována dvě slova] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], a to pěti údery zavřenou dlaní do obličeje, když následně jej kopl do břicha a udeřil kovovou židlí. Tím žalovaný jinému úmyslně ublížil na zdraví a pan [příjmení] v důsledku způsobeného zranění musel vyhledat lékařské ošetření ve zdravotnickém zařízení. Žalobce uhradil smluvním zdravotnickým zařízením náklady na poskytnutí lékařské péče v celkové výši 11.746 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k zaplacení vynaložených nákladů léčení prostřednictvím výzvy ze dne 8. 3. 2021. Žalovaný však žalobci, který uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu nákladů na hrazené služby, které byly vynaloženy v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci, dosud ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili. 4. Vzhledem ke skutečnosti, že v tomto řízení byly splněny podmínky ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., když rozsudkem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, postupoval soud v souladu s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř. V odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1), soud tudíž uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. Na základě provedeného dokazování prostřednictvím předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. 6. Dne 23. 4. 2020 v 09:57 hodin v [obec], na ulici [ulice] [číslo] v [anonymizována dvě slova] fyzicky napadl [jméno] [příjmení], [datum narození], a to pěti údery zavřenou dlaní do obličeje, když následně jej kopl do břicha a udeřil kovovou židlí, čímž jinému ublížil na zdraví, jak mimo jiné vyplývá ze sdělení výsledku přestupkového řízení ze dne 25. 2. 2021 projednávaného odborem přestupků u [stát. instituce], a to na základě postoupení Policií ČR, obvodní oddělení [obec], pod [číslo jednací] [číslo]. Jak dále vyplývá z oznámení o zranění osoby Policie ČR ze dne 9. 7. 2020 [číslo jednací] [číslo], výše jmenovaný byl dne 23. 4. 2020 ošetřen u chirurgické ambulance [příjmení] nemocnice [anonymizováno], v [obec], přičemž prošetření události bylo ukončeno v termínu do dne 8. 7. 2020, a to podle § 74 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., oznámením celé věci příslušnému správnímu odboru [stát. instituce]. 7. Žalobce v souvislosti s léčením poškozeného za ambulantní péči, ústavní péči a dopravu spolu s částkou odpovídající ostatním nákladům ve výši 0,31 Kč v souvislosti s poškozením zdraví výše jmenovaného [jméno] [příjmení] zaplatil částku v celkové výši 11.746 Kč, což vyplývá z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení ze dne 13. 10. 2020. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky, což vyplývá z výzvy k zaplacení ze dne 8. 3. 2021 předložené včetně příslušné dodejky z téhož dne. 8. Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny. 9. Podle ustanovení § 2900 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „občanský zákoník“), vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného. 10. Podle ustanovení § 2910 věty první občanského zákoníku škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. 11. Právním posouzením takto zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. Žalovaný se dopustil zaviněného protiprávního jednání, když způsobil ublížení na zdraví panu [jméno] [příjmení], kterému následně musela být poskytnuta lékařská péče a související služby. Náklady poskytnutí zdravotní péče napadeného hradil žalobce, jelikož žalovaný poškozeného fyzicky napadl, v důsledku čehož byla vynaložena lékařská péče ve vztahu k poškozenému, přičemž žalobce má jako příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložil v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. 12. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl a zavázal žalovaného k zaplacení částky v celkové výši 11.746 Kč představující vyúčtované náklady poskytnuté zdravotní péče v podobě nákladů vynaložených na ambulantní péči, ústavní péči a dopravu spolu s částkou odpovídající ostatním nákladům ve výši 0,31 Kč, které byly uhrazeny žalobcem jako náklady na léčení poškozeného v souvislosti s poškozením zdraví v důsledku zaviněného protiprávního jednání, kterého se žalovaný dopustil. 13. Jelikož ze strany žalovaného nebyla dlužná částka zaplacena řádně a včas, dostal se žalovaný do prodlení se splácením svého peněžitého dluhu a žalobci tudíž vzniklo právo požadovat rovněž příslušenství pohledávky v podobě úroků z prodlení. Výše úroku z prodlení pak vychází z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a žalobci proto vedle jistiny náleží i právo na úroky z prodlení, jež mu byly soudem přiznány. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci soud stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 142a o. s. ř. tak, že soud zcela procesně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkovi, který ve věci úspěch neměl, a to v celkové výši 1.000 Kč. Dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. přizná soud účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Žalobci tak přiznána vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč náhrada nákladů dle § 1, 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 300 Kč za 2 úkony právní služby (písemné podání soudu týkající se věci samé v podobě žaloby a výzvy k plnění), tedy celkem ve výši 600 Kč.