94 C 4/2023-92 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 4.1.2023 ve znění návrhu na změnu žaloby ze dne 9.6.2023, soudem připuštěnou usnesením ze dne 20.6.2029, č.j. 94 C 4/2023-73, se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná 1. je vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, na pozemku p.č. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, vše v k.ú. , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, , neboť darovací smlouva ze dne 30.6.2014 uzavřená mezi žalovanou 1. a žalovanou 2. a 3. je neplatná.2. Žalobkyně uvedla, že žalovaná 1. (matka žalobkyně a žalované 2. a 3.), byla po úmrtí svého manžela dne 6.9.2013 (otce žalobkyně a žalované 2. a 3.) v nepříznivém psychickém stavu, trpěla duševní poruchou, která ji činila neschopnou právě jednat. Tento nestabilní stav žalované 1. zneužily žalované 2. a 3., kdy žalovaná 1. byla pod jejich neustálým přímým vlivem. Žalované 2. a 3. zabraňovaly styku žalobkyně s žalovanou 1., žalobkyni před žalovanou 1. pomlouvaly, dehonestovaly, čímž svoji matku proti žalobkyni poštvávaly, a to za zády žalobkyně. Žalované 2. a 3. se tímto způsobem podařilo žalovanou 1. přesvědčit o tom, že žalobkyně není vhodnou osobou, jež by měla o majetek rodiny v podobě nemovitých věcí v budoucnu pečovat, přičemž takto učinily až po smrti jejich otce, který by s takovým jednáním, jež se zjevně příčí dobrým mravům, nikdy nesouhlasil. Žalované 2. a 3. dále žalovanou 1. ubezpečovaly, že pokud jim daruje dům, finančně se s ní vyrovnají. Na základě tohoto slibu ze strany žalované 2. a 3. v kombinaci se svým zdravotním stavem si žalovaná 1. dostatečně neuvědomovala následky svého jednání, když dne 30.6.2014 podepisovala darovací smlouvu. Žalované 2. a 3. se s žalovanou 1. za darování finančně nevyrovnaly.3. Žalované uvedly, že se s žalobkyní po smrti otce doma ústně dohodli, že majetek zůstane žalované 1. (matce) a žádné dcera (žalobkyně ani žalované 2. a 3.) nebude po matce ničeho požadovat. Tato dohoda byla přednesena i u notáře, ale žalobkyně se u dědického jednání dne 20.3.2014 začala zajímala o to, zda jí bude vyplacena nějaká částka. Asi jí to někdo mezitím poradil. Žalovaná 1. navrhla, že žalobkyni vyplatí 300 000 Kč v hotovosti, že na žalovanou 2. převede svůj spoluvlastnický podíl na domě, kde žalovaná 1. i 2. společně bydlí, a že žalované 3. vyplatí 100 000 Kč, a to přesto že žalovaná 2. a 3. ničeho nežádali. Žalobkyně s tímto souhlasila. Žalované 2. a 3. přislíbily, že se o matku a dům postarají, do čehož lze zahrnout i finanční péči o matku a dům. Žalovaná 1. následně žalobkyni půjčovala peníze a hradila za ni nájemné. Žalované 1. začalo být zřejmé, že žalobkyně a její syn , jméno FO, mají problémy (chodila jí domů jeho pošta) a že problémy žalobkyně jsou i finanční. Žalovaná 1. se obávala, aby rodinný majetek nebyl zatížen exekucí, a proto se po zralé úvaze svobodně rozhodla uspořádat své majetkové poměry do budoucnosti a rozhodla se darovat dům žalované 2. a 3. Darovací smlouvu podepsala žalovaná 1. sama na poště ve , adresa, . Žalované 2. a 3. mají velmi dobré, blízké a rovnocenné rodinné vztahy jak s žalovanou 1. tak se synem žalobkyně. Naopak je to žalobkyně, kdo má špatné vztahy se svými dětmi - synem , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, , a jeho syny a vnuky i dcerou , jméno FO, , nar. , Anonymizováno, . Dne 8.9.2014 vyplatila žalovaná 1. žalobkyni částku 288 000 Kč.4. Soud má za prokázané tyto skutečnosti:5. Z dokladů o úhradě dlužného nájemného a úhradě splátek (poštovní poukázky, prohlášení o splátkách, č.l. 18) vyplývá, že žalobkyně zaplatila dne 28.2.2012 Statutárnímu městu Brnu na dlužném nájemném a penále částku 19 345 Kč, kdy následně v roce 2012 splácela svému otci , jméno FO, po 2 000 Kč a 1 000 Kč splátkách celkem částku 10 000 Kč.6. Z protokolu notáře , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 20.3.2014 sp. zn. Nd 289/2013 (č.l. 48) a z usnesení Městského soudu v Brně ze dne 20.3.2014, č.j. , spisová značka, (č.l. 14) vyplývá, že žalovaná 1. byla výlučnou vlastnicí spoluvlastnického podílu o velikosti id. , Anonymizováno, na pozemku p.č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – rodinný dům, na pozemku p.č. , Anonymizováno, a pozemku p.č. , Anonymizováno, , vše v k.ú. , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, vedeném u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, kraj, katastrální pracoviště , adresa, . Součástí společného jmění manželů žalované 1. a jejího zemřelého manžela , jméno FO, , zemř. , datum, byl spoluvlastnický podíl o velikosti id. 2/10 k těmto nemovitostem. Žalobkyně a žalované jakožto pozůstalé dcery a manželka dne 20.3.2014 uzavřely dohodu o vypořádání dědictví, na základě které žalovaná 1. nabyla pohledávku dědictví z titulu vypořádání společného jmění manželů ve výši 1 870 370,54 Kč. Žalovaná 1. se na tuto pohledávku zavázala vyplatit žalobkyni částku 300 000 Kč a žalované 3. částku 100 000 Kč, kdy žalovaná 2. nabyla ze spoluvlastnického podílu id. 2/10 nemovitostí id. 3/4 a žalovaná 1 id. 1/4. Žalovaná 1. tak nabyla 3/4 z id. 2/10 spoluvlastnického podílu, tzn. id. 1/20 spoluvlastnického podílu, a společně se stávajícím spoluvlastnickým podílem id. 8/10 tak vlastnila spoluvlastnický podíl ve výši id. 17/20. Žalovaná 2. nabyla ¼ z id. 2/10 spoluvlastnického podílu, tzn. id. 3/20 spoluvlastnického podílu7. Z dohody o půjčce ze dne 21.3.2014 (č.l. 19) vyplývá, že žalovaná 1. následující den po uzavření dohody o vypořádání dědictví půjčila žalobkyni částku 3 000 Kč na zaplacení notářských poplatků s tím, takže tato půjčka bude odečtena z částky, kterou měla žalovaná 1. vyplatit žalobkyni na vypořádání dědictví. Žalovaná 1. tak měla žalobkyni zaslat místo částky 300 000 Kč pouze částku 297 000 Kč.8. Z dokladů o úhradě dlužného nájemného a úhradě splátek z roku 2012 a z dohody o půjčce ze dne 21.3.2014 má soud za prokázané, že finanční situace žalobkyně nebyla ještě za života otce dobrá, kdy měla dluhy na nájemném, které za pomoci otce splácela.9. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , Anonymizováno, ze dne 9.2.2023 (č.l. 20) vyplývá, že u žalované 1., registrované u své praktické lékařky od roku 2003, nebyla zjištěna žádná psychická porucha nebo snížení či omezení rozpoznávací složky, které by mohly mít vliv na její úkony.10. Ze sdělení soudu ze dne 21.3.2014 ve věci sp. zn. 72 Nc 17/2014 (č.l. 54) včetně usnesení Městského soudu v Brně ze dne 10.2.201, č.j. 72 Nc 17/2014-7 (č.l. 55) včetně doručenky (č.l. 57) vyplývá, že do žalovaného domu, jehož vlastníkem v té době byla ještě převážně žalovaná 1. a minoritním vlastníkem pak žalovaná 2., byly doručovány zásilky pro syna žalobkyně, kdy žalovaná 1. a 2. s tímto nesouhlasily a také to odesílatelům sdělily. Ze soudního usnesení je pak zřejmé, že syn žalobkyně , jméno FO, se k žalobkyni choval slovně i fyzicky agresivně, a bylo proto vydáno předběžné opatření ve věci domácího násilí, které bylo uvedeným usnesením prodlouženo do 8.7.2014.11. Z sms komunikaci syna žalobkyně s žalovanou 3. ze dne 30.7.2022 (č.l. 39) vyplývá, že syn žalobkyně se diví tomu, že žalované 2. a 3. věří žalobkyni, že chce dům, kdy syn žalobkyně nemá o dům zájem a nechce kvůli domů ztratit žalované, které označuje za jediné lidi, které má. Syn žalobkyně dále uvádí, že ho žalobkyně chce žalovat kvůli styku s vnoučaty, že se s žalobkyní nevídá a má ji v elektronické komunikaci „zablokovanou“.12. Soud tak má za prokázané, že vztahy mezi žalobkyní a jejím synem nebyly dobré, syn žalobkyně měl naopak dobré vztahy s žalovanými, což vyplývá i z fotografií (č.l. 22-28), na kterých jsou zachyceny společné rodinné akce žalovaných s jejich rodinami i synem žalobkyně. Fotografie pochází z let 2018 až 2020 a žalovaná 1. na nich působí sebevědomě, spokojeně a uvolněně.13. Ze sms komunikace žalobkyně s žalovanou 1. ze dne 30.7.2022 (č.l. 30-35, 27) vyplývá, žalovaná skutečně chtěla darovat dům pouze žalované 2 a 3., že to stále považuje za správné rozhodnutí. Pokud se týká případného vyplácení žalobkyně, vysvětluje jí žalovaná 1. že toto zvažovala pouze pro případ, že by žalované 2. a 3. dům prodávaly. Situace je však taková, že žalované 2. a 3. se o dům starají, a to žalobkyni stačí. Soud má tedy za to, že žalovaná 1. chtěla naložit za života se svým majetkem tak, aby „zůstal v rodině“, otázku vyplacení žalobkyně zvažovala pouze pro případ, že by byl dům prodán. I v případě prodeje však žalovaná 1. otázku vyplacení žalobkyně vnímala jakožto věc morální nikoliv jakožto smluvní či zákonnou povinnost žalované 2. a 3. Ze sms komunikace má jsou také za podstatné, že žalobkyně označuje žalovanou 1. za zlodějku a přeje jí „ať se s majetkem udusí“, upozorňuje ji, že jí žalované 2. a 3. stejně nechají v léčebně dlouhodobě nemocných a vyčítá jí, že nechali otce umřít v nemocnici, čímž žalobkyně podstatně překročila meze slušného a vzájemně respektujícího