94 C 64/2023-43 — Městský soud v Brně

1. Žalobou ze dne 2. 11. 2022 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 19 078,86 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná dne 4. 10. 2018 uzavřela s [právnická osoba] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve výši 20 000 Kč. Spolu s jistinou se žalovaná smlouvou zavázala zaplatit i úrok v celkové výši 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti, když dlužnou částku řádně a včas nevrátila. Žalovaná na svůj dluh uhradila částku 11 642 Kč. Původní věřitel dne 7. 1. 2022 postoupil pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhá pouze zůstatku jistiny včetně úroků a úroků z prodlení, nikoliv zůstatku na poplatcích za doplňkové služby. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.): 4. Dne 4. 10. 2018 podepsala žalovaná smlouvu o zápůjčce od [právnická osoba] ve výši 20 000 Kč, kterou měla vrátit v 60 týdenních splátkách po 609 Kč včetně úroku ve výši 4 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso ve výši 8 000 Kč. Částka úvěru byla žalované poskytnuta v hotovosti v den uzavření smlouvy (ze Smlouvy [číslo]). Žalovaná na svůj dluh zaplatila dle tvrzení žalobkyně částku 11 642 Kč. 5. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni (ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2022 včetně seznamu pohledávek). Tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem původního věřitele ze dne 3. 2. 2022 (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3. 2. 2022 včetně podacího lístku). Výzvou ze dne 14. 4. 2022 byla žalovaná vyzvána k zaplacení celkové dlužné částky (z předžalobní upomínky, podacího lístku). 6. Původní věřitel ověřoval v době uzavření smlouvy úvěruschopnost žalované z údajů, které žalovaná vyplnila v zákaznické kartě, a nahlédnutím do žalovanou předložených dokumentů. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že je zaměstnaná u společnosti [právnická osoba], přičemž její čistý příjem činí 11 569 Kč, což bylo ověřeno pracovní smlouvou a výplatními páskami. Další příjmy žalované činí rodičovský příspěvek ve výši 6 984 Kč (z poštovní poukázky) a příspěvek na péči ve výši 6 600 Kč (z rozhodnutí ze dne 21. 6. 2017). Žalovaná pečuje o tři nezaopatřené děti, žije v nájmu. Mezi výdaji uvedla částky 7 000 Kč na bydlení a 7 000 Kč na osobní výdaje. Žalovaná žalobkyni předložila plán záloh na úhradu spotřeby plynu, z něhož vyplývá částka 1 250 Kč měsíčně a dále dvě potvrzení o vkladu finančních částek ve výši 2 600 Kč a 15 080 Kč na dva různé účty, nicméně tyto částky se neshodují s žádnou z tvrzených částek příjmů či výdajů a není tak zřejmé, o jaké platby se jedná. 7. Právním posouzením prokázaného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná pouze částečně. 8. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s původním věřitelem ([právnická osoba]) smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě původní věřitel poskytl žalované částku 20 000 Kč. Následně v souladu se smlouvou o postoupení pohledávek přešla předmětná pohledávka platně na žalobkyni. Vzhledem ke skutečnosti, že při sjednávání předmětných smluv vystupoval věřitel jako podnikatel ve smyslu ust. § 420 odst. 1 o.z. a žalovaná jako spotřebitel ve smyslu ust. § 419 o.z. dopadá na daný závazek úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 9. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností původního věřitele před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalované tento spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru). Věřitel má s odbornou péčí posoudit, zda dlužník nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče věřitele je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným dlužníkem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od dlužníka doložit (rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. j. 1 As 30/2015-39). 10. Soud má za to, že žalobkyně dostatečně neprokázala, že by původní věřitel odpovídajícím způsobem ověřoval tvrzení žalované o jejích poměrech, a to zejména co se týče výdajové stránky. Ohledně výdajů žalobkyně předložila pouze plán záloh na plyn, z něhož vyplývá výše zálohy 1 250 Kč měsíčně. Celková výše výdajů žalované činí dle zákaznických karet 14 000 Kč, ke zbývající částce 12 750 Kč však žalobkyně nedoložila žádné důkazy. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně splnila své zákonné povinnosti ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. Z těchto důvodů soud posoudil smlouvu ze dne 4. 10. 2018 jako neplatnou (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018). 11. Mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně tak nebyla platně uzavřena smlouva, a proto částky, jež žalovaná od žalobkyně obdržela představují bezdůvodné obohacení dle ust. § 2991 občanského zákoníku. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaná obdržela částku celkem 20 000 Kč a na svůj dluh zaplatila toliko 11 642 Kč. Rozdíl těchto částek ve výši 8 358 Kč představuje míru, v jaké bylo nutno žalobě z titulu bezdůvodného obohacení vyhovět. Dopisem ze dne 3. 2. 2022 bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky a byla současně vyzvána k úhradě dluhu do deseti dnů od data doručení tohoto oznámení. Žalobkyně netvrdila a neprokazovala, kdy byl tento přípis žalované skutečně doručen. Soud tedy vycházel ze zákonné domněnky dojití třetí pracovní den (srov. ustanovení § 573 o. z.) ve spojení s lhůtou k plnění, tj. dne 21. 2. 2022 nastala splatnost částky 8 358 Kč a od následujícího dne, tj. od 22. 2. 2022, je žalovaná v prodlení se zaplacením této částky ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyni tak od tohoto dne náleží i úrok z prodlení. 12. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzené částky, které představují bezdůvodné obohacení žalované se zákonným úrokem z prodlení, jsou veškerá ujednání z uvedených smluv o úvěru co do základu a výše nedůvodná, když neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru (§ 576 o. z.). 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků. Ve věci byla převážně úspěšná žalovaná, této však žádné náklady řízení nevznikly (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 853/2001).