115 C 14/2023-37 — Městský soud v Brně

1. Žalobou došlou soudu dne 30.6.2023 se žalobkyně a) domáhala po žalované zaplacení částky 24 480 Kč a žalobce b) po žalované zaplacení částky 14 160 Kč. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 2.7.2019 došlo k dopravní nehodě, kterou ke škodě žalobců způsobila , jméno FO, , která měla sjednáno pojištění odpovědnosti za provoz vozidla u žalované. Žalobci uplatnili u žalované nároky na náhradu za bolestné, náklady léčení a ztrátu na výdělku. Žalovaná vyplatila žalobkyní a) plnění v celkové výši 168 196 Kč (krycím dopisem ze dne 30.10.2019 a krycím dopisem ze dne 16.3.2020), žalobci b) vyplatila plnění v celkové výši 82 579 Kč (krycím dopisem ze dne 3.12.2019 a krycím dopisem ze dne 16.3.2020). S ohledem na skutečnost, že žalobci byli při uplatnění svých nároků právně zastoupení, obrátili se na žalovanou dopisem ze dne 21.6.2023 s nárokem na náhradu nákladů za právní zastoupení. Tento požadavek byl žalovanou dne 27.6.2023 odmítnut z důvodu promlčení nároku. Žalobkyně a) se domáhá náhrady účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva za tři úkony právní služby z punkta 168 196 Kč a žalobce b) za jeden úkon právní služby z punkta 82 576 Kč.2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby z důvodu vznesené námitky promlčení. Poukazovala na ust. § 635 odst.2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle kterého se právo na pojistné plnění promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. U práva na náhradu škody je počátek subjektivní promlčecí lhůty určen § 620 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle kterého okolnosti rozhodné pro započetí běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k náhradě. Jakmile jsou tyto podmínky splněny, může být podle § 619 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku právo uplatněno poprvé a začne běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta podle § 629 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. V tomto případě začala subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění nároků žalobců běžet od provedení konkrétní právní služby, nejpozději však ode dne podání informace o výplatě pojistného plnění u nároku, ke kterému se váže poskytnutí předmětné právní služby. Vzhledem k tomu, že k výplatě pojistného plnění, ke kterému nyní požadují úhradu právních služeb, došlo 3.12.2019 a 16.3.2020 je nárok na odškodnění nákladů právního zastoupení promlčen, k promlčení nároků došlo nejpozději dnem 4.12.2019 a 17.3.2023. Současně žalovaná nesouhlasila s výpočtem nákladů právního zastoupení, a to jak do počtu úkonů, tak do tarifní hodnoty, z níž žalobci vychází.3. Soud v této věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o.s.ř. bez jednání, když ve věci bylo možné rozhodnout pouze na základě listinných důkazů a právní zástupci účastníků s tímto postupem soudu za použití výzvy dle ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.4. Soud při zjišťování skutkového stavu vyšel jednak ze shodných skutkových tvrzení účastníků a dále z provedených důkazů a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěrům.5. Shodným tvrzením účastníků, potvrzením o účasti na dopravní nehodě ze dne 8.7.2019, usnesením Okresního soudu v Kolíně č.j. , spisová značka, , oznámením o přijetí dokumentace o škodné události ze dne 14.10.2019, že dne 2. 7. 2019 došlo k dopravní nehodě, kdy viníkem byla paní , jméno FO, , jež byla pro tyto případy pojištěná u žalované ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla.6. Shodným tvrzením účastníků, e-mailem ze dne 30.10.2019, výplatním dopisem ze dne 30.10.2019 bylo prokázáno, že v rámci šetření škodní události bylo zástupci žalobkyně a) dne 30.10.2019 oznámeno, že žalovaná stanovila výši pojistného plnění za bolestné na částku 125 946 Kč, která byla žalobkyni a) následně vyplacena.7. Shodným tvrzením účastníků, e-mailem ze dne 16.3.2020, výplatním dopisem ze dne 16.3.2020 bylo prokázáno, že v rámci šetření škodní události bylo zástupci žalobkyně a) dne 16.3.2020 oznámeno, že žalovaná stanovila výši pojistného plnění za bolestné a ztrátu na výdělku na částku 42 250 Kč, která byla následně žalobkyni a) vyplacena.8. Shodným tvrzením účastníků, e-mailem ze dne 3.12.2019, výplatním dopisem ze dne 3.12.2019 bylo prokázáno, že v rámci šetření škodní události bylo zástupci žalobce b) dne 3.12.2019 oznámeno, že žalovaná stanovila výši pojistného plnění za bolestné na částku 34 436 Kč, která byla žalobci b) následně vyplacena.9. Shodným tvrzením účastníků, e-mailem ze dne 16.3.2020, výplatním dopisem ze dne 16.3.2020 bylo prokázáno, že v rámci šetření škodní události bylo zástupci žalobce b) dne 16.3.2020 oznámeno, že žalovaná stanovila výši pojistného plnění za bolestné a náklady léčení na částku 48 143 Kč, která byla následně žalobci b) vyplacena.10. Listinami ze dne 21.6.2023, ze dne 27.6.2023 a ze dne 30.6.2023 bylo prokázáno, že žalobci vyzvali žalovanou dopisy ze dne 21.6.2023 k zaplacení účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním práva, tento nárok byl žalovanou odmítnut z důvodu promlčení, s tímto žalobci nesouhlasili a podali žalobu ve věci.11. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Dne 2. 7. 2019 došlo k dopravní nehodě, kdy viníkem byla paní , jméno FO, , jež byla pro tyto případy pojištěná u žalované ve smyslu zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalobkyni bylo mimo jiné uhrazeno pojistné plnění v celkové výši 168 196 Kč, skládající se z částky ve výši 125 946 Kč představující náhradu bolestného, částky ve výši 42 250 Kč představující náhradu bolestné a ztrátu na výdělku. Žalobci b) pak bylo mimo jiné vyplaceno pojistné plnění v celkové výši 82 579 Kč, skládající se z částky ve výši 34 436 Kč představující náhradu bolestného a částky ve výši 48 143 Kč, jež představuje další bolestné a náklady léčení. Žalobci se o výplatě posledního pojistného plnění dověděli dne 16.3.2020.12. Po právním posouzení skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.13. Za situace, kdy žalovaná uplatnila v řízení námitku promlčení, zabýval se soud v souladu se zásadou hospodárnosti řízení obsaženou v § 6 o.s.ř. přednostně otázkou promlčení práva a nikoliv nárokem samým (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2008, sp. zn. 25 Cdo 862/2006, ze dne 16. 12. 2010, sp. zn. 26 Cdo 5035/2008, či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 8. 2012, sp. zn. 23 Cdo 460/2012, ze dne 21. 5. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1750/2006, či usnesení ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. 33 Odo 896/2006). Účelem občanského soudního řízení totiž je, i ve světle požadavku uvedeného v § 6 o.s.ř., rozhodnout na základě účelně a hospodárně zjištěného skutkového stavu, zda lze žalobnímu nároku vyhovět či nikoli, tedy rozhodnout, zda žalované právo je soudně vynutitelné. Je-li tato vynutitelnost odvrácena důvodnou námitkou promlčení, nemůže být již z tohoto důvodu uplatněné právo soudem přiznáno. , adresa, hospodárnosti řízení musí vést v takovém případě soud k tomu, aby se přednostně zabýval jen otázkou promlčení práva, pokud to vede rychleji a účinněji k vydání rozhodnutí ve věci samé. Opačný závěr by znamenal, že by soud měl provádět důkazy o existenci či výši nároku přesto, že by bylo zjištěno, že by žalované právo, pokud by bylo dáno, bylo promlčeno. Soud by tedy měl provádět svědecké, znalecké a jiné dokazování a tím případně zvyšovat náklady řízení jenom proto, aby v odůvodnění svého rozhodnutí mohl uvést, že pro promlčení zamítá přesně zjištěné právo. Výsledek, tedy zamítnutí žaloby pro promlčení práva, by ovšem byl stejný. Takový postup by byl v rozporu s § 6 o.s.ř., zejména se zásadou hospodárnosti řízení vyplývající z tohoto ustanovení (srov. stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 1983, sp. zn. Sc 2/83, publikované pod č. 29/1983 ve Sbírce rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu).14. Podle § 626 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli, nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.15. Podle § 635 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.16. Soudní praxe i právní teorie promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva; znamená výrazné oslabení subjektivního práva oprávněného účastníka, neboť