13 C 30/2024-29 — Městský soud v Brně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne , datum, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného k zaplacení částky 98 962 Kč s příslušenstvím. Podanou žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným jako se zaměstnancem uzavřela dne , datum, smlouvu o zápůjčce na částku 115 000 Kč, kterou měl žalovaný splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč ve formě srážek ze mzdy. Vzhledem k ukončení pracovního poměru žalovaného dne , datum, žalovaný přestal hradit pravidelné splátky, přičemž nadále dluží žalobkyni 90 000 Kč. Zároveň mezi sebou strany uzavřely dne , datum, dohodu o uznání dluhu, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni nesprávně vyplacenou náhradu mzdy za pracovní neschopnost ve výši 9 962 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč ve formě srážek ze mzdy. Vzhledem k ukončení pracovního poměru žalovaného přestal uvedenou částku hradit, přičemž nadále dluží žalobkyni 8 962 Kč. Dlužné částky žalovaný neuhradil ani přes výzvu žalobkyně.2. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř.).4. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúročně částku 115 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku splácet v pravidelných měsíčních splátkách po 5 000 Kč ve formě srážek ze mzdy. Pro případ skončení pracovního poměru žalovaného byla ujednána povinnost žalovaného vrátit zápůjčku nejpozději v den skončení pracovního poměru. Pro případ prodlení s vrácením zápůjčky byl mezi stranami ujednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužné částky denně. Pro případ nemožnosti provedení srážek ze mzdy byla dodatkem ze dne , datum, ujednána povinnost žalovaného provést úhradu splátky do 20. dne měsíce. (smlouva o zápůjčce + dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o zápůjčce). Žalovaný však uhradil pouze pět splátek po 5 000 Kč, přičemž poslední srážka ze mzdy byla provedena dne 15. 1. 2023 (splátkový kalendář). Mezi účastníky byla dále dne , datum, uzavřena dohoda o uznání dluhu, kterou žalovaný uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 9 962 Kč z titulu nesprávně vyplacené náhrady mzdy za pracovní neschopnost. Žalovaný se zavázal dluh splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč formou srážek ze mzdy počínaje mzdou za prosinec 2022. Pro případ skončení pracovního poměru žalovaného byla ujednána povinnost žalovaného uhradit dluh nejpozději v den skončení pracovního poměru. Pro případ nemožnosti provedení srážek ze mzdy byla ujednána povinnost žalovaného provést úhradu splátky do 20. dne měsíce. Žalovaný na uvedený dluh uhradil pouze 2 splátky po 500 Kč, přičemž poslední srážka ze mzdy byla provedena dne 15. 2. 2023 (dohoda o uznání dluhu + splátkový kalendář). Žalovaný byl k úhradě dlužných částek vyzván předžalobní výzvou ze dne 23. 3. 2023, která mu byla téhož dne zaslána na adresu trvalého pobytu i na adresu bydliště a dne , datum, rovněž na e-mail (předžalobní výzva + vrácené dopisy + e-mail ze dne , datum, ).5. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.6. Podle ustanovení § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.7. Podle ustanovení § 2045 odst. 1 o. z. dluh lze zajistit dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady mzdy nebo platu.8. Podle ustanovení § 146 písm. b) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, srážky ze mzdy smějí být provedeny jen na základě dohody o srážkách ze mzdy nebo k uspokojení závazků zaměstnance.9. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.10. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní jako zaměstnavatelem a žalovaným jako zaměstnancem byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o. z, z níž vyplývala povinnost žalobkyně poskytnout žalovanému bezúročně částku 115 000 Kč a žalovaný se zavázal takto poskytnutou částku splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 000 Kč ve formě srážek ze mzdy. Pro případ nemožnosti provedení srážek ze mzdy se žalovaný zavázal provést úhradu splátky do 20. dne měsíce. Pro případ skončení pracovního poměru se žalovaný zavázal vrátit zápůjčku nejpozději v den skončení pracovního poměru. Žalobkyně svou povinnost splnila, když žalovanému poskytla zápůjčku ve výši 115 000 Kč, žalovaný však své povinnosti nedostál, když žalobkyni uhradil pouze 25 000 Kč. Žalovaný dále v souladu s § 2053 o. z. uznal dluh vůči žalobkyni ve výši 9 962 Kč, přičemž na něj uhradil pouze částku 1 000 Kč. Žalovaný nárok žalobkyně plynoucí z dohody o uznání dluhu nikterak nerozporoval ani se k němu nevyjádřil, tedy nemohl unést důkazní břemeno, že dluh nevznikl, byl splněn nebo zanikl jiným způsobem. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 98 962 Kč. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z žalovaných částek, k jehož zaplacení se pro případ prodlení zavázal jak ve smlouvě o zápůjčce, tak v dohodě o uznání dluhu. Lhůtu k plnění pak soud stanovil třídenní (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., dle nějž soud procesně plně úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 3 959 Kč a z nákladů právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalobkyně advokátkou podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, předžalobní výzva) po 5 060 Kč (tarifní hodnota 98 962 Kč) a 3 paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč. Zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH, proto byla částka 16 080 Kč navýšena o 21% DPH, tj. o částku 3 377 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 23 416 Kč uložil soud zaplatit žalovanému, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupkyně žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).