16 C 189/2018-265 — Městský soud v Brně

1. Žalobci se svojí žalobou podanou k Městskému soudu v Brně domáhali vydání rozhodnutí, jímž by soud určil, že prodej zástavy - akcií společnosti , právnická osoba, . tak, jak navrženo v petitu žaloby je nepřípustný, neboť dne 24.9.2018 byl uzavřen Dodatek č. , hodnota, k dražební vyhlášce č. , hodnota, -004 o konání veřejné nedobrovolné dražby cenných papírů. Na základě tohoto Dodatku č. , hodnota, bylo dražebníkem - žalovaným č. , hodnota, ) navrženo provedení dražby nedobrovolné ve smyslu § 33 odst. 8 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb., jejímž důvodem byla skutečnost, že pohledávka navrhovatele - žalovaného č. , hodnota, ), zajištěna zástavním právem k předmětu dražby nebyla řádně a včas splněna a má být proto přikročeno k realizaci zástavy prodejem akcií v této veřejné dražbě. Dražebník tímto Dodatkem k dražební vyhlášce vyhlásil konání veřejné nedobrovolné dražby cenných papírů, která se nekonala dne 20.11.2013 v souladu s ust. § 46a zákona č. 26/2000 Sb. z důvodu podané žaloby na vyslovení nepřípustnosti prodeje zástavy. V duchu Dodatku č. , hodnota, k dražební vyhlášce č. , hodnota, -004 ze dne 24.9.2018 se měla tato veřejná nedobrovolná dražba cenných papírů konat dne , datum, v konferenčním salonku , právnická osoba, , , adresa, , kdy zahájení dražby mělo být provedeno vyvoláním licitátora v 11:00 hod. Předmětem dražby dle Dodatku č. , hodnota, měly být cenné papíry emitenta společnosti , právnická osoba, . , které jsou v listinné podobě ve jmenovité hodnotě každé z nich ve výši 100.000 Kč. Předmětem dražby mělo být 9 kusů výše zmíněných cenných papírů s čísly akcií , právnická osoba, , 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12 při zajištěné odhadní ceně stanovené znalcem ve výši 6.000.000 Kč. Důvodem navržení provedení dražby nedobrovolné ve smyslu § 33 odst. 8 písm. b) zákona č. 256/2004 Sb. je skutečnost, že pohledávka navrhovatele zajištěná zástavním právem k předmětu dražby nebyla řádně a včas splněna a bylo proto přikročeno k realizaci zástavy prodejem v této veřejné dražbě. Dle výše zmíněného Dodatku č. , hodnota, představuje pohledávka navrhovatele, tedy žalovaného č. , hodnota, ) za dlužníkem - žalobcem a) 20.000.000 Kč, která vznikla na základě smlouvy o úvěru ze dne 10.2.2012 uzavřené mezi právním předchůdcem navrhovatele v postavení věřitele a dlužníkem včetně příslušenství (úroku a úroku z prodlení) dluh ke dni 31.8.2018 celkem 94.378.821 Kč. Pohledávka je zajištěna zástavním právem k předmětu dražby na základě smlouvy o zástavě cenných papírů ze dne 10.2.2012 uzavřené mezi právním předchůdcem navrhovatele - žalovaného č. , hodnota, ) v postavení zástavního věřitele, dlužníkem - žalobcem a) a vlastníkem v postavení zástavce - žalobkyní b). Jelikož dražba byla uveřejněna dražebníkem až dne 25.9.2018, přičemž se měla konat za měsíc a jeden, a to dne , datum, , tedy méně než 60 dní od uveřejnění dražby, došlo k porušení ust. § 43 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., který dražebníkovi stanoví pro případ, že nejnižší podání přesáhne 100.000 Kč závaznou lhůtu pro uveřejnění dražební vyhlášky na centrální adrese nejméně 60 dnů přede dnem konání dražby. Tím, že dražebník uzavřel s dražebním navrhovatelem Dodatek č. , hodnota, dne 24.9.2018 a současně tímto Dodatkem stanovil-li datum dražby již na den , datum, , došlo k porušení ust. § 43 odst. 5 zákona č. 26/2000 Sb., kdy dražebník nedodržel další zákonem mu uloženou povinnost, a to informovat zástavce a dlužníka nejméně 60 dnů před konáním dražby. Dále v žalobě žalobci poukázali na řízení vedené u Krajského soudu v Brně pod sp.zn. , spisová značka, v rámci něhož je posuzována platnost valné hromady ze dne 2.6.2016, jejímž rozhodnutím došlo k navýšení základního kapitálu společnosti , právnická osoba, .. U Městského soudu v Brně bylo vedeno v den podání „krajské“ žaloby řízení pod sp.zn. , spisová značka, , v rámci něhož, se společnost , právnická osoba, . domáhala nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku ve výši 336.890.000 Kč, a to po Statutárním městu Brnu. Za situace, kdy není pravomocně skončeno žádné shora zmíněné řízení, není logicky možné, aby znalecký posudek zohledňoval všechny podstatné okolnosti a byl tak schopen alespoň přibližně určit hodnotu cenných papírů, z čeho vyplývají, že dražbou konanou v době, kdy nejsou uvedená řízení pravomocně skončena, může žalobcům vzniknout škoda velkého rozsahu, spočívající v rozdílu mezi cenou dosaženou vydražením a hodnotou cenných papírů po skončení těchto řízení. Samotným konáním dražby před pravomocným skončením výše uvedených řízení by tak mohlo v závislosti na výsledku uvedených soudních řízení dojít k zásahu do základního práva na ochranu vlastnického práva, kdy vlastnictví je nejdůležitějším základním věcným právem.2. Žalovaný č. , hodnota, ) ve svém písemném vyjádření se k žalobě navrhl její zamítnutí, neboť zástavní dlužník i zástavce již využili svého práva na soudní ochranu, když byla dne 13.11.2013 podána žaloba na určení nepřípustnosti prodeje zástavy. Městský soud v Brně žalobu zamítl pro opožděné podání žaloby a Krajský soud v Brně toto rozhodnutí potvrdil. Žalobcům tak již bylo umožněno uplatnit své právo na soudní ochranu, tito svým liknavým přístupem zapříčinili zamítnutí žaloby. Žalovaný č. , hodnota, ) považuje přístup žalobců v tomto sporu za obstrukční, kdy se nařízené jednání několikrát nekonalo a soudu nakonec nezbylo, než ustanovit žalobkyni b) opatrovníka. Kroky žalobců tak svědčí pouze o snaze vyhnout se své povinnosti hradit dluh vůči žalovanému č. , hodnota, ), respektive jeho právnímu předchůdci. Žalovaná strana se rozhodla pro nekonání dražby z důvodu právní jistoty, přestože opožděná žaloba nemusela vést k jejímu nekonání. Žalovaný se však rozhodl vyčkat pravomocného skončení sporu a nevystavovat se riziku napadení platnosti dražby žalobou ze strany žalobců. Ve smyslu ust. § 46b odst. 2 zákona č. 26/2004 Sb. platí, že nová dražební vyhláška se již nezveřejňuje a nedochází tedy k oznámení o dražbě. Jiný výklad tohoto zákonného ustanovení by vedl k tomu, že by se z žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástavy stal nástroj obstrukcí, neboť zástavní dlužník by mohl Dodatek k dražební vyhlášce vždy napadnout novou žalobou o nepřípustnosti prodeje zástavy a tím docílit zákazu konání veřejné dražby do pravomocného rozhodnutí o žalobě. Další důvod zamítnutí žaloby spatřuje žalovaný č. , hodnota, ) v absenci aktivní legitimace žalobkyně b), neboť ke dni 11.5.2019 došlo v souladu s ust. § 385 zákona o obchodních korporacích (dále jen ZOK) k zániku vlastnického a zástavního práva žalobkyně b) k předmětným 11 kusům kmenových akcií č. , právnická osoba, , 4, 5, 7, 8, 9, 10, 11, 12, z nichž jen 9 bylo předmětem nedobrovolné dražby (akcie č. , právnická osoba, , 4, 5, 9, 10, 11, 12). Pokud se týká včasnosti uveřejnění dražební vyhlášky poukázal žalovaný na ust. 43 odst. 3 ZoVD s tím, že tato právní úprava se v daném případě neuplatní, neboť v předmětné věci se jedná toliko o stanovení nového termínu dražby nekonané pro podání žaloby na určení nepřípustnosti prodeje zástav. Dále odkázal žalovaný č. , hodnota, ) na ust. § 46b odst. 2 zákona o veřejných dražbách (dále jen ZoVD), dle kterého je dražebník povinen ve lhůtě nejméně 30 dnů před konáním dražby uveřejnit stejným způsobem, jakým byla uveřejněna dražební vyhláška, Dodatek k této dražební vyhlášce, v němž bude uvedeno místo, datum a čas konání dražby, nové termíny prohlídek předmětu dražby, jakož i další rozhodné skutečnosti týkající se dražby, které v období od uveřejnění dražební vyhlášky nastaly, nebo k jejíž změně v tomto období došlo. Z uvedeného vyplývá, že Dodatek k dražební vyhlášce se již neposílá, neboť zákon pro tyto situace stanoví mírnější pravidla. K důvodu nedodržení lhůty pro uveřejnění znaleckého posudku č. , hodnota, -150/18 ze dne 18.9.2018 vyhotoveného znaleckým ústavem , Anonymizováno, , právnická osoba, uvedl žalovaný č. , hodnota, ) následující: Zákon zakotvuje povinnost dražebníka uveřejnit znalecký posudek nebo zápis o odhadu ceny na svých internetových stránkách po dobu nejméně jednoho roku, z čehož vyplývá, že zákon neukládá povinnost uveřejnit posudek rok před plánovanou dražbou, ale rok obecně. Jedná se o pravidlo zajišťující dostatečnou délku dostupnosti informace o dražené věci, a to i po dražbě. Výklad předložený stranou žalující je mimo jiné v rozporu s pravidly a smyslem ZoVD, který ukládá dražebníkovi povinnost zajistit odhad dražené věci, které nesmí být starší 6 měsíců, kdy starší odhad se dovoluje jen u opakované dražby, což není posuzovaný případ.3. Žalovaný č. , hodnota, ) ve svém písemném vyjádření se k žalobě rovněž navrhl její zamítnutí. Podle názoru žalovaného č. , hodnota, ) nesvědčí žalobkyni b) aktivní věcná legitimace, neboť této nesvědčí vlastnické právo k akciím, jichž se podaná žaloba týká a současně tato není ani zástavní dlužnicí, jež by byla zavázána z titulu zástavního práva, které na předmětných akciích ve prospěch žalovaného č. , hodnota, ), jakožto zástavního věřitele k zajištění pohledávek