17 C 274/2023-22 — Městský soud v Brně

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.7.2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému bylo uloženo zaplatit žalobci částku ve výši 10.625,93 Kč s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že mezi účastníky řízení byla dne 12.9.2022 pomocí prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy se žalovaný zaregistroval na internetových stránkách žalobce , Anonymizováno, a zaslal žalobci elektronickou kopii svého dokladu totožnosti a výpis z účtu, dále žalovaný v rámci registrace uvedl emailovou adresu a číslo mobilního telefonu. Na základě uvedeného byla pro žalovaného založena klientská sekce. Žalobce před poskytnutím úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného, a to na základě údajů doložených výpisem z účtu, výplatními lístky za rozhodné období, výpisem z databáze poskytovatelů úvěru u EUCB, CRIF, Z doložených listin zjistil výši čistých příjmů žalovaného ke splacení úvěru. Nedílnou součástí uzavřené smlouvy byly úvěrové podmínky. Na základě uzavřené smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8.000 Kč, který se žalovaný zavázal zaplatit jednorázově nejpozději do 9.12.2022 společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 785,93 Kč. Žalovaný čerpala úvěr dne 12.9.2022 převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Dle č.l. 8 bylo následně dohodou mezi účastníky sjednáno prodloužení splatnost úvěru do 10.10.2022. Žalovaný tak měl celkem uhradit žalobci částku 8.785,93 Kč. Žalovaný však nesplnil své povinnosti řádně a včas, ve sjednané době úvěr nesplatil. Podanou žalobou se žalobce domáhá jistiny ve výši 8.000 Kč, úroku a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 785,93 Kč, smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny od 10.12.2022 do 27.7.2023 a zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 10.12.2022 do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr ohledně skutkového stavu. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, soud zjistil, že tato smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku dne 12.9.2022 mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem. Předmětem smlouvy bylo poskytnutí úvěru ve výši 8.000 Kč, kdy roční úroková sazba byla sjednána ve výši 36% ročně, kdy úrok činil 220,93 Kč. Celková výše poplatku za poskytnutí úvěru byla sjednána ve výši 1.761,90 Kč, kdy byla poskytnuta sleva z poplatku ve výši 30% Kč. Jednorázová výše splátky byla sjednána ve výši 9.982,83 Kč, splatnost úvěru byla sjednána na 28 dnů od odeslání finančních prostředků. Peněžní prostředky měly být zaslány na účet žalovaného č. , č. účtu, . V č.l. 4.4.3. byla pro případ prodlení sjednána smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je dlužník v prodlení. Z úvěrových podmínek soud zjistil, že žalovaná byla seznámena s podmínkami poskytnutí úvěru. Dle sazebníku soud zjistil, že žalovaná byla seznámena s poplatkem za poskytnutí úvěru, administrativním poplatkem za prodloužení úvěru o 7 dnů, o 14 dnů, o 21 dnů a o 27 dnů a výší účelně vynaložených nákladů vzniklých v důsledku prodlení ve výši 250 Kč, za zaslání SMS upomínky 15 Kč. Žalované byly rovněž vysvětleny předsmluvní informace.5. Z potvrzení o platbě , právnická osoba, ze dne 12.9.2022 soud zjistil, že žalobce zaslal ze svého účtu 8.000 Kč dne 12.9.2022 na účet č. , č. účtu, s poznámkou , Anonymizováno, .6. Z předžalobní upomínky ze dne 20.6.2023 bylo zjištěno, že zástupce žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 15.320,46 Kč, která se sestávala z dlužné jistiny ve výši 8.000 Kč, úroku za poskytnutí úvěru ve výši 785,93 Kč, zákonného úroku z prodění z dlužné jistiny do 10.12.2022 di 20.6.2023 ve výši 634,53 Kč, smluvní pokuty z dlužné jistny za období od 10.12.2022 do 20.6.2023 ve výši 1.544 Kč a nákladů právního zastoupení ve výši 4.356 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 7 dní od doručení předmětné výzvy. žalovaný byl upozorněn na možnost soudního vymáhání pohledávky a vznik dalších nákladů.7. Výpis z účtu žalovaného za období 6/2022, 7/2022 a 8/2022 bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem účtu č. , č. účtu, tento se pohybuje s kladným zůstatkem, na účtu jsou patrny příchozí a odchozí platby.8. Z výpisu z EUCB CZ soud zjistil, že žalobce si prováděl lustraci žalovaného v tomto systému.9. Z výpisu REPI bylo zjištěno, že žalovanému bylo poskytnuto 11 spotřebitelských úvěrů, kdy otevřený je jeden a jeden revolvingový úvěr. Žalovaný neměl k úhradě splátky po splatnosti.10. Z přiložených fotografií soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobci kopii svého občanského průkazu.11. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.12. Dle ust. § 419 občanského zákoníku je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.13. Dle ust. § 421 odst. 1 občanského zákoníku za podnikatele se považuje osoba zapsaná v obchodním rejstříku. Za jakých podmínek se osoby zapisují do obchodního rejstříku, stanoví jiný zákon.14. Podle § 1721 občanského zákoníku ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.15. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.16. Podle § 2048 občanského zákoníku ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.17. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.18. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.19. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.21. Podle § 2395 a násl. občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředk