237 C 32/2022-61 — Městský soud v Brně

1. Žalobou soudu doručenou dne 15. 12. 2022 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 95 651,20 Kč představující náklady řízení, které musel hradit protistraně v řízení před Městským soudem v Brně sp. zn. [spisová značka] o vypořádání spoluvlastnictví, ve kterém byl žalobce neúspěšný, protože žalovaný, jako jeho zástupce, nepodal návrh na záměnu účastníků, když původní žalovaný svůj spoluvlastnický podíl převedl na jinou osobu. 2. Žalovaný nárok žalobce neuznal, neboť v řízení sp. zn. [spisová značka] dle zpracovaného znaleckého posudku hrozilo, že by žalobce nedosáhl požadovaného rozdělení věci. Je pravdou, že žalovaný [příjmení] daroval svůj podíl své manželce a navrhl své vystoupení z řízení. Oznámení o převodu podílu bylo žalovanému k vyjádření doručeno dne 5. 11. 2019. Žalovaný však chtěl návrh na procesní nástupnictví příp. podat až v rámci soudního jednání dne 9. 6. 2020, když jeho klient s manželkou [příjmení] žádné spory neměl. Před soudním jednáním žalobce žalovanému navrhl zpětvzetí žaloby, což mu žalovaný nedoporučil, neboť v takovém případě by žalobce musel hradit náklady řízení, s tím, že pokud zůstanou nečinní, soud řízení zastaví dle ustanovení § 107 OSŘ, protože žalovaný ztratil procesní způsobilost. Návrh na procesní nástupnictví manželky [příjmení] by mohl znamenat, že spoluvlastnictví bude následně soudem zrušeno jiným způsobem než rozdělením věci, o což žalobce neměl zájem. 3. [ulice] účastník se ztotožnil s vyjádřením žalovaného s tím, že soud, když žalobu zamítal, neměl žádnému z účastníků přiznat právo na náhradu nákladů řízení, neboť žaloba nebyla zamítnuta proto, že by byla podána v nevhodnou dobu nebo k újmě některého ze spoluvlastníků. Spoluvlastnictví žalobce s [anonymizováno] stále trvá. 4. Ve své replice žalobce uvedl, že ho žalovaný neinformoval ani o možném postupu dle ustanovení § 107a OSŘ ani o skutečnosti, že v případě jím navrženého postupu hrozí, že bude hradit náklady řízení. Kdyby soud ve věci meritorně rozhodl aniž by žalobu zamítl, nepřiznal by žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. 5. Po provedeném dokazování soud zjistil, že žalovaný je advokát zapsaný v [obec] advokátní komoře, jak se podává z výsledku vyhledávání advokátů a koncipientů. Ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] žalovaný zastupoval žalobce proti žalovanému [příjmení] [jméno] [příjmení] ohledně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví pozemku parc. [číslo] v k. ú. [část obce], obec Brno, rozdělením, jak se podává z této žaloby. S žalobou žalovaný [příjmení] nesouhlasil, neboť jemu v rámci jeho předkupního práva měl být nabídnut ke koupi podíl, který byl prodán žalobci, jak se podává z jeho vyjádření ze dne 20. 2. 2018 a 9. 4. 2018. Žalovaný žalobce v předcházející věci zastupoval od 25. 10. 2018, jak se podává z plné moci a účastnil se tak místního šetření dne 30. 10. 2018 a jednání soudu dne 10. 1. 2019, jak se podává z protokolů o těchto úkonech. Žaloba v předcházející věci byla zamítnuta rozsudkem ze dne 9. 6. 2020 č. j. [číslo jednací], neboť ke dni 11. 2. 2019 Mgr. [příjmení] převedl svůj podíl na uvedeném pozemku na Mgr. [jméno] [příjmení], jak se podává z jeho návrhu na procesní nástupnictví ze dne 15. 7. 2019, který byl zástupci žalobce odeslán dne 5. 11. 2019, jak se podává z referátu soudu z toho dne, na což žalobce nereagoval, jak se podává z jeho vyjádření doručeného soudu dne 27. 1. 2020, resp. reagoval tak, že odpadla rovina obavy ze společného užívání pozemku, žádný procesní návrh však neučinil, a soud tak žalobu vedenou proti pasivně nelegitimovanému žalovanému zamítl a přiznal mu proti žalobci právo na zaplacení nákladů řízení ve výši 95 651,20 Kč, jak se z tohoto rozsudku podává. Žalovaný nedoporučil žalobci proti tomuto rozhodnutí podávat odvolání, neboť toto by bylo zřejmě bezúspěšné, jak se podává z jeho emailu ze dne 19. 7. 2020. Z potvrzení ze dne 25. 11. 2020 se podává, že žalobce náklady řízení ve výši 95 651,20 Kč nahradil dne 10. 9. 2020. Skutečnost, že [příjmení] chce převést svůj podíl též avizoval žalobce žalovanému emailem ze dne 25. 2. 2019, jak se z tohoto emailu podává. Z emailu žalobce žalovanému ze dne 6. 5. 2020 se podává, že žalobce nechtěl spoluvlastnictví vypořádat prodejem pozemku. Emailem ze dne 3. 6. 2020 žalobce žalovaného urgoval o vyjádření, jak se z emailu z toho dne podává. Na to žalovaný reagoval dne 5. 6. 2020 s tím, že navrhl postup dle ustanovení § 107 odst. 4 OSŘ, že žalovaný ztratil způsobilost být účastníkem řízení, a navrhnout zastavení řízení s tím, aby žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení, jak se podává z jeho emailu z toho dne. Na to reagoval žalobce téhož dne tak, že ohledně navrženého postupu požadoval zodpovězení dalších otázek, jak se podává z jeho emailu žalovanému z 20:34 hod. Ani přes předžalobní výzvu žalovaný žalobci částku 95 651,20 Kč představující náhradu škody za nesprávný postup advokáta ani z části neuhradil, jak se podává z předžalobní výzvy ze dne 19. 9. 2022 ve spojení s průvodním emailem z téhož dne. 6. Protože by nepřinesly žádná pro věc rozhodná skutková zjištění, soud k důkazu neprováděl výpis z katastru nemovitostí, který měl prokázat, že spoluvlastnictví žalobce k pozemku stále trvá, ani žalobu ve věci Městského soudu v Brně sp. zn. [spisová značka] na zrušení tohoto spoluvlastnictví. 7. V projednávané věci soud aplikoval zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákona o advokacii”). Dle ustanovení § 24 odst. 1 zákona o advokacii advokát odpovídá klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. S ohledem na uvedené jsou předpokladem pro vznik práva na náhradu škody v projednávané věci výkon advokacie, vznik škody, příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2789/2006) a neexistence důvodů předpokládaných v ustanovení § 24 odst. 4 zákona o advokacii, tedy že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat. 8. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný zastupoval žalobce v řízení sp. zn. [spisová značka] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětnému pozemku. Přestože žalovaný věděl, jak od žalobce, tak od soudu, že žalovaný [příjmení] svůj spoluvlastnický podíl převedl na svoji manželku, nepodal návrh na procesní nástupnictví ve smyslu ustanovení § 107a OSŘ, dle kterého má-li žalobce za to, že po zahájení řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva nebo povinnosti účastníka řízení, o něž v řízení jde, může dříve, než soud o věci rozhodne, navrhnout, aby nabyvatel práva nebo povinnosti, popřípadě ten, kdo převzal výkon vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde, vstoupil do řízení na místo dosavadního účastníka, protože měl za to, že převedením podílu zanikla žalovanému [příjmení] procesní subjektivita, a řízení bude v důsledku toho zastaveno aniž by byl žalobce zavázán hradit náklady řízení. Dle ustanovení § 19 OSŘ způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má právní osobnost; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává. Tato skutečnost je jednou z nejzákladnějších civilního řízení a profesionálnímu advokátovi musí být známá. Z provedené emailové komunikace je zřejmé, že žalovaný postup dle ustanovení § 107a OSŘ vůbec nezvažoval a nikoliv, že tento návrh nepodal z důvodu nejistoty ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Z jeho emailu žalobci ze dne 3. 9. 2019 je navíc zřejmé, že se se závěry znalce ohledně případné nemožnosti rozdělení pozemku neztotožňuje, jeho odpověď považuje za neurčitou ani nepovažuje znalce za způsobilého na tuto otázku odpovědět. Ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] je navíc zřejmé, že rozdělení pozemku nic nebránilo, pouze jej znalec nepovažoval za vhodné pro jeho následné využití pro volný a přiměřený pohyb dětí. Není tedy pravdou, že by žalovaný předmětný návrh nepodal z důvodu, že by se cítil být vázaný pokynem klienta, ohledně jediného způsobu vypořádání – rozdělením věci. Pokud žalobce z důvodu změny spoluvlastníka již na své žalobě netrval, měl to řešit zpětvzetím žaloby, jak s žalovaným zvažovali, nicméně v té době žalovaný žalobci doporučil právě vyčkat do rozhodnutí o zastavení řízení pro zánik procesní subjektivity žalovaného. V důsledku absence návrhu žalobce na záměnu účastníku, ke kterému byl oprávněn právě pouze žalobce, muselo dojít k zamítnutí žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť žalobce vinou svého zástupce ke dni vyhlášení rozsudku žaloval osobu, která nebyla spoluvlastníkem předmětné věci, když dle ustanovení § 154 odst. 1 OSŘ pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Na uvedeném závěru ničeho nemění vzájemný návrh žalovaného na nahrazení projevu vůle a rozhodnutí o něm, vč. rozhodnutí o náhradě nákladů řízení v této části věci, na který je třeba nahlížet jako na samostatný návrh, přestože byl projednáván v tomtéž řízení. Žalovaný, přestože podal vzájemný návrh, nebyl oprávněn za žalob